Češi a jejich sebevědomí: Proč pořád cítíme, že nejsme dost dobří?

Průzkumy ukazují, že Češi jsou jedním z národů s nejnižším sebevědomím. Tenhle fenomén není jen problémem současných náctiletých, ukazuje se, že se táhne napříč generacemi po celá staletí a je v nás zakořeněný hlouběji, než si myslíme.

Český národ po staletí někomu patřil. Rakousko-Uhersko vystřídalo Německo, kterému nás sebral Sovětský svaz. Svobodným národem jsme po staletích útlaku cizích mocností a kultur až posledních čtyřicet let. A jak se zdá, neumíme si s tím poradit.

Historie, která nás srazila na kolena

Do našich nátur se nesmazatelně vepsaly silné momenty dějin, jako byla Mnichovská dohoda, které v nás zanechaly hluboký pocit zrady a bezmoci, který se přenesl do kolektivního vědomí národa. Z generace na generaci si nevědomky předáváme přesvědčení, že nejsme dost silní, abychom se sami ubránili. Skeptický pohled na vlastní schopnosti, tendence podceňovat vlastní úspěch i nedůvěra v autority, to všechno jsou důsledky událostí českých dějin.

Rodičovská výchova v nás zasela semínka pochybností

„Nelez tam, spadneš!“ Kolikrát jsme tohle slyšeli od našich rodičů? V dobré víře, že nás ochrání před neštěstím, v nás od malička pěstovali pochybnosti, že to, co děláme, nedopadne dobře. Zdánlivě neškodné upozornění v nás rezonuje pokaždé, když se pouštíme na tenký led.

Nemusíme přitom zrovna slézat horu bez jištění, i taková situace jako zvažování změny zaměstnání nebo opuštění nefuknčního vztahu v nás může vyvolat obavy. Proto raději setrváváme v zajetých kolejích, než abychom zkusili něco změnit.

Učitelé po nás chtěli úspěch, jak ho dosáhnout už nás nenaučili

Jedniček, které jste dostávali ve škole, si nikdo nevšímal, ale běda, jak jste zapomněli napsat úkol nebo se vám nepovedla písemka. Místo aby vás rodiče či učitelé podporovali a vyzdvihovali vaše úspěchy, všímali si spíš toho, co se vám zrovna nepovedlo. Možná mysleli, že vás tím motivují k větší snaze být ještě lepší, efekt to ale má naprosto opačný.

Výsledkem neustálé kritiky namísto pochvaly za to, co se nám povedlo, je obava, že znovu selžeme. Proto se tolik bojíme vstupovat do neznáma nebo se pouštět do větších projektů. Máme pocit, že naše okolí čeká na to, až se nám zase něco nepovede.

Média nás zahrnují samými negativními zprávami

Konečně po celém dni padnete na gauč a těšíte se, jak si odpočinete u televize nebo telefonu. Sledujete večerní zprávy, pročítáte titulky na zpravodajských serverech a nestačíte se divit. Politika je jeden velký chaos, ekonomika krachuje, planeta se řítí do záhuby a jestli s tím dnes něco neuděláme, zítra už bude pozdě.

Média na nás valí jednu špatnou zprávu za druhou a pěstují v nás tak pocit, že jsme součástí světa, ve kterém se nic nedaří. Proč se vlastně média soustředí na negativní zprávy? Jednoduše proto, že lépe prodávají. Čtenáře či diváky špatné zprávy spíše zaujmou a přilákají tak více pozornosti, zpravodajcům tedy generují vyšší zisky. Podle odborníků je ale soustředění se na negativní zprávy dáno evolučně, přežití je totiž závislé na tom, že si včas všimneme hrozby.

Jak z toho ven? 5 kroků k sebevědomí

1. Začněte si věřit

Kdo tuhle frázi opakovaně poslouchal od svého okolí, určitě si k ní vypěstoval odpor. Kdyby tak místo toho někdo řekl, jak si začít věřit! Cesta k nalezení vlastní hodnoty je složitým a dlouhotrvajícím procesem přeměny vlastní osobnosti, která vyžaduje vaši vytrvalost. Každý večer provádějte rozbor dne a zaměřte se na to, co se vám povedlo.

Chutnala rodině večeře? Byl šéf spokojený s kvalitou vámi odvedené práce? Zvládli jste včas odeslat splátku hypotéky? Věřte, že ani jedno z toho není samozřejmost a to, že jste dokázali uvařit báječné jídlo, ve své práci jste machr a zvládáte vydělávat peníze, které vám umožňují důstojně žít, je jen důkaz toho, jak dobří jste.

2. Inspirujte se u ostatních

Nesnášíte chvástaly, co se všude ohánějí svým úspěchem a pije vám krev kamarádka, která se při každém setkání nezapomene pochlubit, jak se jí ve všem daří? Možná je to proto, že vám setkání s ní pokaždé připomene, jaký jste břídil. Jenže tohle sebelitování vám v ničem nepomůže. Zkuste se úspěchem ostatních inspirovat, namísto aby jej odsuzovali.

Nemusíte přitom vydělávat za tři, cestovat po světě nebo úspěšně vyvíjet léky, rozhodující je, jak vnímáte sami sebe vy. Jakmile rozpoznáte vlastní úspěchy a nebudete se bát o nich mluvit, sami uvidíte, že už dávno úspěšní jste.

3. Vypněte sociální sítě

Sociální sítě jsou fabrikou na špatnou náladu. Zahrnují nás fotkami čtynásobných matek, které právě snědly tříchodový oběd, a přesto jsou štíhlé jako lunt, i snímky našich přátel z páté dovolené během jediného roku, když pro vás je ránou pro rozpočet i návštěva zoologické s dětmi. Za těmito snímky ale nehledejte vlastní selhání, že váš život i vaše tělo vypadají úplně jinak. Ukazují vám tím ve skutečnosti své pochybnosti o sobě samotných a vaším lajkem potřebují potvrdit vlastní úspěch.

4. Podporujte ostatní

Proč byste měli kamarádce říct, že jí to sluší, když vám to také nikdo neřekne? Připomíná vám to něco? Takto totiž Češi uvažují. Oplácet stejnou mincí ale není žádným řešením. Jediné nahlas vyslovené uznání toho, že je někdo ve vašem okolí v něčem dobrý a má váš obdiv, spustí jako lavina další a další pozitivní ohlasy a brzy se uznání ostatních dočkáte i vy.

V takto nastavené a na úspěch orientované společnosti se vám bude žít podstatné lépe, jenže začít musíme každý u sebe. Proto seberte odvahu a pochvalte sousedce skalku nebo kamarádovi řekněte, že si podle vás povýšení zaslouží. A uvidíte, jak se pohnou ledy.

5. Chyby nejsou selhání, chyby jsou výzva

Štvou vás americké filmy plné věčně pozitivních lidí? Pravdou je, že Američani nemají zrovna v oblibě se navzájem shazovat a už od útlého dětství pěstují v každém jedinci pocit výjimečnosti. Výuka na školách je orientovaná na cestu vedoucí k dosažení úspěchu, nikoliv na výsledek samotný. Děti se učí hájit své názory, prezentovat se navenek a přirozeně podporovat své okolí.

Češi, kteří mají s životním mindsetem Američanů zkušenosti, se shodují, že Američani nevnímají chyby jako známku selhání, ale jako příležitost uvědomit si, co můžu dělat lépe. Nemusíte být zrovna fanoušky tohoto národa, nelze jim ale upřít, že jejich vliv ve světě je značný. Stojí za tím právě schopnost jejich uvažování a víra v úspěch, která nám může být velkou inspirací.

Zdroje: Terap.io, Tina Tison, iDnes, Denisa Lobová, FirstClass, Top.cz, Denik.cz