„Manžel mi nikdy neřekl, že je nešťastný. Až jeho odchod mě donutil změnit život“
V životě nás opustí hodně lidí, ale u některých to nečekáme. Tuto ženu opustil manžel. Trvalo několik měsíců, než se dala dohromady.
Myslíte si, že znáte opravdu dobře osobu, se kterou žijete? A víte o ní skutečně všechno? Chápeme, že každý musíme žít hlavně svůj vlastní život, ale občas není na škodu se pozorněji podívat i na toho, kdo je nám nejblíž. Právě díky tomu si možná všimnete, že něco není v pořádku. O tom, že platí „důvěřuj, ale prověřuj“, se přesvědčila i Radka. Žena, která žila se svým manželem přes dvacet let. Jednoho dne jí prostě oznámil, že už s ní dál nechce být. A právě tehdy se jí naprosto změnil život.
Krásný rodinný život
Radce je 50 let, pracuje a žije sama v domě se psem a kočkou. Nyní už je na tom mnohem lépe, ale před několika měsíci si prošla rozvodem. Celou dobu si myslela, že nikdy nebude patřit mezi ženy, které musely řešit rozvod. Bohužel byla na omylu.
Se svým mužem Filipem byla od svých 25 let. Na začátku vztahu spolu byli 2 roky a poté byla svatba. Po svatbě přišlo 1. dítě a o něco později 2. Vše bylo krásné. Radce, jejímu muži i dětem se dařilo. Mladí manželé si vzali hypotéku na dům, aby měli své vlastní zázemí. Ve zprávě, kterou nám Radka napsala, se zmínila o tom, že jejich život nebyl nijak odlišný od života jiných rodin.
„Hypotéka, dům na kraji města, kombík, dětské kroužky, noční horečky i letní dovolené v Chorvatsku. Měli jsme na první pohled všechno, co tvoří normální rodinný život,“ napsala Radka ve zprávě, kterou nám poslala do redakce. Zároveň chtěla, abychom se o její příběh podělili s ostatními. Věří, že je to motivuje, aby v životě nic nevzdávali.
Vše bylo dokonalé, ale jednoho dne přišel zlom
Děti postupně vyrostly a odstěhovaly se do vlastních domovů. Radka s manželem tedy zůstala v domě sama. Hned první den si všimla, že se její muž vlastně chová divně. Nejdříve si říkala, zda si to jen nenamlouvá, ale poté si začala všímat i maličkostí.
„Můj muž se začal chovat jinak. Ne nápadně, spíš potichu. Nosil si telefon všude, i do koupelny. Hesla jsem už dávno neznala. V práci trávil víc času, než bylo běžné, ale vždy měl připravené logické vysvětlení. Nová kolegyně, nový projekt, nový šéf. A já? Já jsem mu věřila. Protože jsme spolu přece byli tolik let. Protože jsme měli za sebou tolik společného. Nikdy neřekl, že je nešťastný. Nikdy nezvýšil hlas. Nikdy se nesvěřil, že mu něco chybí. Až do toho večera, kdy seděl u stolu s prázdným pohledem a řekl jen: Odcházím.“
Moment, který vše změnil
Radka se nezmohla na jediné slovo. Nejprve si myslela, že pouze odchází od stolu. Její muž to ale myslel zcela jinak. Radka se zmohla jen na jediné: „Co, proč?“ Její muž se na ní podíval stylem, jak kdyby to přeci měla vědět. Poté jí řekl, že už dlouho není v tomto manželství šťastný.
Radku ihned napadlo, proč si odnášel telefon, trávil více času v práci a proč byl tak odtažitý. „Ihned jsem se Filipa zeptala, zda má jinou ženu. On mi na to řekl, že ta v tom nehraje žádnou roli. Svým způsobem mi vlastně odpověděl. Cítila jsem se mizerně a i znechuceně. Nechápala jsem, jak je možné, že mám vedle sebe muže, který mi není schopen říct, že má jinou. Klidně si každý večer lehl ke mně do postele a žil semnou v jedné domácnosti.“

Následně si Filip sbalil své věci a odešel „za kamarádem“. „Cítila jsem, jak se ve mně perou všechny možné pocity. Chvíli jsem měla potřebu si s ním určité věci vyříkat. Následně jsem cítila vztek a poté jsem zase chtěla dát věci do pořádku. Vůbec jsem nevěděla, co mám dělat,“ dodala Radka k tomu, co se jí stalo.
Co bude dál?
Od té chvíle, co Filip odešel, měla v hlavě Radka jedinou otázku, co bude dál? Zůstala v celém domě sama. Naučila se fungovat jako stroj. Ráno vstala, šla do práce, večer uklidila, dala najíst domácím mazlíčkům a poté si šla lehnout. Nedokázala vnímat svůj oblíbený seriál a nešlo jí usnout.
„Chtěla jsem vypnout své emoce i myšlenky, ale nešlo to. Potřebovala jsem se vypovídat, ale za posledních několik let jsem se neviděla ani s jednou kamarádkou. Našla jsem si proto terapeutku, která mě vyslechla. To mi velmi pomohlo,“ řekla Radka.
Trvalo to půl roku, než se dala Radka dohromady
„Na terapie jsem chodila asi půl roku, než se věci obrátily k lepšímu. Jednoho dne jsem se probudila a už jsem necítila ten knedlík v krku. Měla jsem dojem, že jsem volná a že moje svědomí je vlastně čisté. Najednou jsem se cítila lehká a ani sem si nepřipouštěla, že bych měla řešit nějaké problémy.“ Radka také dodala, že k této změně jí hodně pomohly terapie.
Poté se Radka začala věnovat aktivitám, na které předtím neměla čas. Začala běhat a jezdit na kolečkových bruslích. Jen tak si zašla do kavárny a dala si kávu. Sama. Naučila se žít sama se sebou a dokonce si začala více všímat kolegy Romana, se kterým se často pouštěla do rozhovorů na různá témata.

Poklidný život bez lží a přetvářek
„Roman byl vždycky ten, kdo mi otevřel dveře, pomohl s těžkým boxem nebo se jen pousmál, když bylo pondělí nesnesitelné. Nebyl typ, za kterým by se ženy otáčely. Ale měl v sobě něco jiného. Klid, slušnost a upřímnost, která je dneska vzácná.“ Sdělila Radka a k textu poslala i srdíčko.
Na Romanovi jí fascinovalo hlavně to, jaký to je gentleman a že je k ní naprosto otevřený. Když se mu ozvala kamarádka ze základní školy, ihned svou přítelkyni představil. Neměl problém o Radce mluvit před ostatními a velice si jí vážil. I když Radka nechce zakládat novou rodinu, chce být šťastná a prostě jít dál. A díky tomu, jak na sobě zapracovala a neuzavřela se před světem, se jí to povedlo.
Zdroje: psychologytoday, healthline, divorcenet