Američané propadli tomuto českému trendu ze socialismu
Za socialismu existovalo několik trendů, které se nyní opět začínají vracet do módy. Ne, nemáme na mysli znárodňování nebo popravy politických vězňů, ale výrobky, které odpovídají současným trendům ve společnosti. Některé se přitom „převalily“ i přes Atlantik.
Česko, potažmo Československu přispělo světu v mnoha ohledech. Ruchadlo, hromosvod nebo Semtex. To všechno jsou vynálezy, které spatřily světlo světa právě u nás. V Československu ovšem vznikly i další novoty, které se staly populární zejména za socialismu. Jedna z nich přitom v posledních letech zažívá renesanci, a to i s ohledem na důraz, který je dnes kladen na ekologii. Díky tomu se poměrně nečekaně stává populární i za „velkou louží“, tedy ve Spojených státech amerických.
Kde se vzala, tu se vzala, dnes slaví 100 let
Každý, kdo žil alespoň nějakou část svého života za socialismu, si nepochybně vzpomene, jak populární byla svého času síťovka. Pokud ovšem budeme chtít zjistit, kdy tato taška spatřila světlo světa poprvé, musíme se vydat ještě hlouběji do minulosti, konkrétně do 20. let 20. století. V roce 1925 ji vynalezl jistý Vavřín Krčil. Šlo o obchodního zástupce firmy Jaro J. Rousek. Ta se původně zabývala výrobou sítěk na vlasy, jenž ty v polovině 20. let nešly příliš na odbyt. Síťované tašky se ovšem staly téměř okamžitým hitem.
Ženy, stejně jako muže přitahovaly svou praktičností, nízkou pořizovací cenou, minimální hmotností a skladností. Po několika letech se tak vynález ze Žďáru nad Sázavou rozšířil do dalších zemí světa. Dokonce se dostal i přes Středozemní moře a za Atlantik. Později se na samotného Krčila poněkud pozapomnělo, nicméně v roce 2016 byla na náměstí ve Žďáře nad Sázavou odhalena jeho socha. Popularitu ovšem jeho taška získala především v letech 1948 až 1989.
Jeden ze symbolů socialismu
Symboly socialismu byly různé. Síťovka k nim však nepochybně patřila. Většina Čechoslováků ji zcela běžně používala jako nákupní tašku, ve které se běžně nosily potraviny, limonády i pivo. Ve skutečnosti se však jednalo u univerzální zavazadlo, v němž šlo přenášet prakticky cokoli. Síťované tašky si přitom lidé často dělali svépomocí, protože pak je vyšli ještě levněji. Vyráběly se přitom z různých umělých materiálů. Nakonec je ovšem vytlačil další syntetický materiál. Později totiž byly nahrazeny igelitovými taškami neboli igelitkami.
Síťovky vstávají z mrtvých
Postupně vyšlo najevo, že igelitky, které byly často používány jednorázově, nejsou příliš ekologické, resp. jsou velmi neekologické. Nakonec došlo k tomu, že igelitové tašky už nebyly zdarma, přičemž čím dále více lidí je přestalo používat i z čistě etických, tedy nikoli ekonomických důvodů. České síťovky si tak opět začínají uzurpovat svůj prostor. Na jejich výrobu se zaměřuje několik podnikatelů, přičemž lidé si je opět vyrábějí i svépomocí, zcela ve všeobecném trendu kultury DIY (Do it yourself neboli Udělej si sám).
„Dnes už je to běžná záležitost, síťovka zažila svůj návrat. Takové rozšíření, jako kdysi, už ji dnes ale asi nečeká. Ovšem ve své době byla v podstatě jedinou nákupní taškou,“ uvedl pro Deník.cz vnuk vynáleze síťovky, Roman Krčil.
Síťované tašky až za Atlantikem
Síťovky ovšem nejsou oblíbené pouze u nás. Zájem o ně existuje rovněž v zahraničí. Podle českých výrobců se o ně zajímá Čína a rovněž Spojené státy americké. Jak by také ne, když např. u pobřeží Kalifornie plují vyhozené plasty zhruba o rozloze Texasu. V současné době každopádně existuje spousta designově pěkných výrobků, které nejsou pouze praktické, ale patří i mezi vizuálně zajímavé módní doplňky. Jen název síťovka už není úplně přesný. Dané tašky se totiž již nevyrábějí síťkováním. Na druhou stranu běžnou síť stále připomínají.
