Generace Z: Šikovní zákazníci, kteří jsou v digitálním světě jako doma

Generace Z je nejmladší skupinou spotřebitelů a vytváří tržní trendy budoucnosti. Tato věková skupina má pro ekonomiku stále větší význam. To vyplývá ze studie společnosti Mastercard.

Generace Z považuje technické vymoženosti za samozřejmost a nejvíce si cení osobní vztahy
Přestože je generace Z hnací silou digitalizace, s odeznívající pandemií si její představitelé nejvíce cení osobní kontakt. Mladí lidé považují peníze za nezbytnou podmínku nezávislosti, ale na čem jim skutečně záleží, jsou hodnoty a vztahy. Při nakupování se chovají rozumně, chtějí za své peníze hodnotu a rádi nakupují online. Mobilní telefon pro tuto generaci znamená bezkontaktní placení a další finanční služby. To vše ukazují výsledky nejnovějšího průzkumu společnosti Mastercard mezi mladými lidmi v regionu střední a východní Evropy, která se zabývala postoji a chováním příslušníků tzv. generace Z.

Právě generace Z je nejmladší skupinou spotřebitelů, v jedenácti zemích, kde průzkum proběhl, tvoří věková skupina mezi 18 a 24 lety 7,2 procenta populace (přibližně 11,5 milionů osob). Průzkum ukázal, že ačkoli je pro mladé lidi naprosto přirozené pohybovat se v digitálním světě, za nejdůležitější považují osobní vztahy a kontakty. Zároveň se zapojují do řešení společenských a ekologických problémů současnosti a totéž očekávají od výrobců zboží. Jako rozumní spotřebitelé, kteří jsou navíc neustále online, očekávají rychlé a pohodlné nákupy i finanční služby. Rádi nakupují online a s oblibou používají bezkontaktní způsoby platby a mobilní bankovnictví.

• 

Podle studie společnosti Mastercard je sice mladá generace do značné míry finančně odkázána na podporu rodičů, snaží se současně zajistit si i další zdroje příjmů. Průměrný měsíční příjem příslušníka generace Z ve střední Evropě dosahuje zhruba 11 450 Kč. Téměř pro třetinu (30 procent) z nich jsou rodiče stále hlavním zdrojem příjmu, 19 procent má brigádu či jiný krátkodobý úvazek a 32 procent pracuje na plný úvazek. Svou závislost na rodičích pociťují a změna tohoto stavu je jejich prioritou v nejbližší budoucnosti. Mezi hlavní cíle proto radí dokončení studií a získání prvních pracovních zkušeností. V budoucnu by chtěli vydělávat alespoň 50 000 až 75  000 Kč – dost na to, aby mohli podporovat rodinu a současně si odkládat stranou na pořízení bydlení, občasnou dovolenou nebo možnost cestovat.

Lidé a hodnoty nad peníze
Jakkoliv jsou pro generaci Z peníze důležité, největší důraz kladou její reprezentanti na vztahy s ostatními. Více než polovina (51 procent) lidí této věkové skupiny souhlasí s názorem, že jsou důležitější věci v životě jako peníze. Na otázku, co považují za nejdůležitější, uváděli rodinu (67 procent), zdraví (60 procent), přátelé (45 procent) a milostný život (43 procent). Navzdory všeobecnému přesvědčení, osobní kontakt nic nenahradí. Proto 64 procent z nich preferuje trávení času s ostatními (především s blízkými přáteli) před trávením času o samotě.

Vztah generace Z k ušlechtilým hodnotám je vidět na tom, jakou pozornost věnují její příslušníci společenským a ekologickým otázkám. Téměř polovina (45 procent) dotázaných uvedla, že posílá peníze nadacím a neziskovým organizacím a 34 procent se věnuje dobrovolnictví. Pokud se jedná o budoucnost, jednou z největších starostí je ta o stav Země (40 procent).

„Jak praví idealisté přijímají reprezentanti této věkové skupiny odpovědnost za budoucnost světa a považují současné společenské a ekologické otázky za důležité. Logicky očekávají, že výrobci zboží, které nakupují, budou postupovat stejně. Je zjevné, že generace Z si cení firmy, které jednají udržitelným způsobem. Příslušníci této generace jsou ochotni věnovat určitou část vlastních finančních prostředků na podporu přínosných projektů.  „vysvětluje Marta Žyciński, viceprezidentka společnosti Mastercard Europe zodpovědná za marketing a komunikaci v regionu střední a východní Evropy.

Šikovní zákazníci jsou v digitálním světě jako doma
První generace narozená v době široce dostupného přístupu k internetu, má pochopitelně k digitálnímu světu velmi blízko. Její příslušníci jsou častými uživateli sociálních sítí, které jim slouží jako zdroj aktuálních informací či jako způsob udržování kontaktu s přáteli as lidmi se stejnými zájmy. Nejčastěji využívají YouTube (91 procent), Instagram (82 procent) a Facebook (77 procent). Až 70 procent respondentů studie společnosti Mastercard ze zemí střední a východní Evropy používá sociální sítě jako hlavní zdroj informací a inspirace a 73 procent respondentů používá na každodenní kontakt s přáteli komunikační aplikace. V srovnatelné míře tato věková skupina vyhledává i digitální zábavu: většina si pustí alespoň jednou za týden streamovanou hudbu (89 procent), film (74 procent) nebo online hru (67 procent).

Pro tuto technicky zdatnou generaci, která je navíc téměř permanentně online, je elektronický obchod naprosto přirozenou součástí života: alespoň jednou za týden na internetu nakupuje 76 procent z nich. Nejčastěji nakupují oblečení (60 procent), jídlo (45 procent) nebo kosmetiku (41 procent). Současně se jedná o spotřebitele citlivých na cenu, kteří vyhledávají slevové akce. Až 74 procent z nich uvádí, že si před uskutečněním nákupu vždy porovnají nabídky u více obchodníků a 77 procent kontroluje, zda není požadovaný výrobek dostupný v rámci akční nabídky.

Příjemný uživatelský zážitek je nezbytností
Své online nákupy platí generace Z nejraději digitální. Nejoblíbenější způsoby placení se však mezi jednotlivými zeměmi liší. V Řecku je nejběžnější placení debetní kartou, na Ukrajině prostřednictvím digitální peněženky a v Polsku je to zase platební systém. I přes oblibě moderních technologií platí celých 41 procent reprezentantů generace Z své nákupy na dobírku. Ta je zvláště oblíbená v Srbsku (67 procent) a Bulharsku (60 procent).

„Generace Z považuje pohodlí, které přinášejí moderní technologie, za samozřejmost. Ty značky, které se ve světě generace Z chtějí prosadit, musí nutně poskytovat jednoduchý, pohodlný a bezproblémový zážitek z nakupování, ideálně dostupný prostřednictvím smartphonu. To platí nejen pro nakupování a placení, ale i pro finanční a další služby. Firmám proto vyplatí preference této věkové skupiny pozorně sledovat. Jde koneckonců o převažující tržní trendy zítřka, “ dodává Marta Žyciński.

Bezkontaktní rovná se mobilní
Při nakupování v kamenných obchodech dávají mladí lidé přednost bezhotovostním platbám. Ty jim totiž poskytují žádané pohodlí a rychlost odbavení. Pro studii společnosti Mastercard uvedlo 80 procent dotázaných, že platí platební kartou a 61 procent kartu používá častěji než hotovost. Jednou z hlavních překážek placení kartou je nedostupnost platebního terminálu v obchodě. Až 41 procent mladých lidí má pocit, že míst, kde se dá platit kartou, je stále nedostatek.

Současně se zvyšuje popularita bezkontaktního placení. Ve věkové kategorii generace Z tento způsob používá 58 procent spotřebitelů a dalších 29 procent to má v nejbližší budoucnosti v úmyslu. V regionu střední a východní Evropy existují země, kde je bezkontaktní placení už velmi oblíbené. Sem patří i Česká republika se 76 procenty uživatelů (v Polsku je to 79 procent a v Slovinsku 67 procent), ale i takové, kde se teprve postupně rozšiřuje (Bulharsko 19%, Srbsko 32%, Řecko 36%).

Příslušníci generace Z mají také ve značné oblibě placení pomocí svých mobilních zařízení. Mobilní bezkontaktní platby umožňuje technologie společnosti Mastercard spočívající v tokenizacii karet do nositelných zařízení. V zemích střední a východní Evropy v současnosti platí pomocí smartphonu už 38 procent mladých lidí a dalších 36 procent se chystá co nevidět začít.

Banka v appce
Vedle nakupování a dalších službách využívají mladí lidé s oblibou digitálně možnosti i v bankovnictví. Mezi respondenty studie 82 procent uvedlo, že má vlastní bankovní účet. Současně téměř všichni reprezentanti generace Z velmi rádi používají aplikace mobilního bankovnictví. Kvalitní mobilní aplikace je pro ně dokonce jedním z nejdůležitějších faktorů při výběru finanční instituce (28 procent), spolu s pověstí (40 procent), úrovní klientských služeb (33 procent) a kvalitou nabídky (28 procent).