Majitelé firem mají utrum. Změny ve státní politice ohrozí jejich podnikání
Čeští podnikatelé to mají rok od roku těžší. Letos se toho však chystá mnohem více najednou, ať už se bavíme o daňových změnách, přísnější legislativě nebo omezení dotací. To vše naznačuje, že podnikání v roce 2025 bude složitější a nákladnější než v předchozích letech. Malé a střední firmy se tak budou muset připravit a přizpůsobit, jinak riskují existenční problémy.
V posledních letech se drobní podnikatelé potýkají s řadou výzev. U OSVČ bez zaměstnanců jsou velkým problémem stále rostoucí odvody za zdravotní a sociální pojištění. Zatímco v minulém roce byla minimální částka dohromady 6 820 korun, letos OSVČ odvedou státu 7 902 korun měsíčně. Za posledních 10 let jde pak o více než dvojnásobný nárůst.
Kromě toho na malé a střední podniky tlačí i inflace, rostoucí ceny energií či nejistá ekonomika. Rok 2025 pak přináší celou řadu dalších změn, kterým je potřeba se včas přizpůsobit, jinak mohou být příčinou finančních potíží. Stát se těmito kroky snaží zalepit díry v rozpočtu, zajistit vyšší ochranu zaměstnanců i životního prostředí. Pro zaměstnavatele – i ty drobné – to ale znamená mnohem vyšší náklady na provoz i složitější administrativu a nutnost přepracovat dosavadní byznys modely.
Na daních si připlatí velké firmy i drobní podnikatelé
Podle ministerstva financí se v roce 2025 zvýší korporátní daň. Ta doteď činila 19 procent, od letošního roku se zvedá na 21 procent. Současně se ruší i některé daňové úlevy pro malé podnikatele. Zároveň vzrůstají odvody za zaměstnance, v součtu tedy tyto zásahy stojí malé i velké firmy spoustu výdajů.
U fyzických osob zůstává základní daň na 15 procentech. V případě překročení limitu příjmů, který činí 2 000 000 korun, se progresivně daní ona “přesažená” částka. V praxi to znamená, že pokud je příjem 2 500 000 korun, první dva miliony podléhají 15procentní dani, zatímco zbylého půl milionu se daní 23 procenty.

Více práv pro zaměstnance, více povinností pro podniky
Nové zákony se také snaží o ochranu zaměstnanců. Největšími novinkami jsou například flexibilní úvazky u některých profesí, možnost dělených pracovních pozic, přísnější pravidla pro propouštění i další růst minimální mzdy. Změní se také délka výpovědní lhůty i zkušební doby. Ta nově nesmí přesáhnout více než polovinu sjednané doby pracovního úvazku.
“Zkušební doba nesmí být podle § 35 odst. 2 ZP delší než 4 měsíce po sobě jdoucích od vzniku pracovního poměru a 8 měsíců u vedoucího zaměstnance. Bude platit, že nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.” Zdroj: Ústav Práva
O něco starší, ale stále aktuální “novinkou” je pak registrace zaměstnanců na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) a dohodu o provedení práce (DPP). Zároveň je zaměstnavatel povinen aktuální stav pracovního poměru pravidelně aktualizovat. Pro střední a větší firmy s množstvím brigádníků jde opět o velkou administrativní zátěž. Zákon má však v tomto případě chránit především zaměstnance, kontrolovat odvody i zamezit obcházení právně-pracovních předpisů.
Ekologické regulace i konec státní podpory pro některá odvětví
Evropská unie stále více tlačí na snižování emisí a krok s novými nařízeními musí držet i legislativa České republiky. Od letošního roku budou muset firmy reportovat svou uhlíkovou stopu a pro některá odvětví budou platit i přísnější emisní limity. V praxi to znamená opět vyšší náklady za administrativu, ale také za modernější technologie, ke kterým se už nemusí vztahovat státní podpora.
V roce 2025 se totiž plánují v oblasti dotací významné škrty a firmy tak budou muset hledat financování jinde. Alternativou jsou investoři nebo bankovní úvěry, kterým ale nehraje do karet zpřísnění úvěrových podmínek.

Jak se na změny připravit?
Podnikatelé budou mít v roce 2025 dvě možnosti – buď se novinkám v legislativě a na trhu práce přizpůsobí, nebo riskují finanční ztráty a existenční problémy.
Jaké kroky tedy podniknout?
- Revize nákladů a zvážení možností úspor i efektivnějších procesů;
- investice do technologií, digitalizace a umělé inteligence;
- diverzifikace portfolia a hledání nových trhů;
- využití odborných poradenských služeb právníků a daňových poradců;
- spolupráce s dalšími firmami, která se vyplatí především drobným podnikatelům a malým firmám.
Zdroje: Cashbot, ČSSZ, Kurzy, Ústav práva