Evropské spotřebitelské ceny dosáhly nejvyšší úrovně za více než 13 let
Podle pátečních oficiálních údajů se spotřebitelské ceny v 19 zemích Evropské unie, které používají měnu euro, vyšplhaly na nejvyšší úroveň za posledních 13 let v důsledku prudkého růstu cen energií a stagnující poptávky během pandemického oživení, informuje webový portál televize abcnews.go.com.
Eurostat uvedl, že inflace v celém bloku vzrostla za rok do října na 4,1 % oproti zářijovým 3,4 %. Jedná se o nejvyšší nárůst od července 2008, kdy inflace činila rovněž 4,1 %.
Inflace v devatenácti zemích, stejně jako jinde ve světě, v posledních měsících prudce stoupá, protože světová ekonomika se vzpamatovává z pandemie. Zotavení nebylo normální, podniky a spotřebitelé po celém světě pociťují zátěž v důsledku výpadků v dodavatelském řetězci a nedostatku pracovních sil, což přispělo k růstu cen všeho možného od potravin až po hračky v období svátečních nákupů.
Nejdramatičtější vliv na ceny v důsledku uvolnění omezení výluk a zvýšení celosvětové poptávky však měly prudce rostoucí náklady na energie, které zvýšily účty za služby a ohrozily hospodářské oživení.
Nejnovější prudký nárůst spotřebitelských cen bude pravděpodobně tlačit na Evropskou centrální banku, aby urychlila kroky k ukončení svých pandemických stimulačních opatření, přičemž inflace dosahuje dvojnásobku jejího 2% cíle. Centrální banky obvykle zvyšují úrokové sazby a omezují stimulační opatření v boji proti rostoucím cenám, ale někdy s tím otálejí, pokud se domnívají, že je to spojeno s dočasnými faktory.
Evropská centrální banka ve čtvrtek uvedla, že velká část prudkého růstu cen souvisí se srovnáním s nízkými cenami během pandemie, nedávno vyššími náklady na pohonné hmoty a poptávkou převyšující nabídku v souvislosti s obnovením ekonomiky. Páteční údaje Eurostatu naznačily, že růst cen začíná pronikat do ekonomiky eurozóny.
Eurostat uvedl, že růst v zemích používajících euro se ve třetím čtvrtletí roku zvýšil o 2,2 %, což je o něco více než 2,1 % v předchozím čtvrtletí. Mezi zeměmi, které zveřejnily čtvrtletní údaje, byly zaznamenány smíšené údaje, přičemž Francie vykázala silný 3% růst a Německo, největší evropská ekonomika, nedosáhlo lepších výsledků s pouhými 1,8 %.
Ačkoli Eurostat neposkytl podrobnosti o složení růstu v rámci ekonomik eurozóny, je zřejmé, že konec výlukových omezení pomohl posílit sektor služeb, jako jsou restaurace a bary.
Při pohledu do budoucna existují obavy, že růst se začne ochlazovat, protože ekonomiky se přiblíží úrovni produkce, na které byly před loňským zásahem pandemie a rostoucí inflace omezí kupní sílu domácností i průmyslovou aktivitu. Nedostatek některých výrobků v důsledku celosvětových problémů v dodavatelském řetězci bude rovněž brzdit aktivitu, stejně jako by mohlo dojít k dalšímu obnovení viru během zimy.
Zdroj: abcnews.go.com