Mezinárodní měnový fond očekává v roce 2023 nižší růst světové ekonomiky

Podle Mezinárodního měnového fondu světová ekonomika oslabuje. Šéfka Georgieva očekává pro rok 2023 pouze malé plus ve výši necelých tří procent, přičemž zlepšení není v dohledu, uvedl deník The Independent a webový portál televize ABC.

Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) zůstane světový hospodářský růst v dohledné budoucnosti nízký. V roce 2023 bude růst nižší než tři procenta, uvedla ve Washingtonu šéfka MMF Kristalina Georgieva.

MMF příští týden na svém jarním zasedání v hlavním městě USA představí nové podrobné prognózy pro nejdůležitější země a regiony světa. MMF, zatížený vysokou inflací a důsledky ruského útoku na Ukrajinu, na konci ledna očekával, že světová ekonomika letos poroste pouze o 2,9 procenta. Polovina tohoto růstu by měla pocházet z Číny a Indie.

Růst zůstává podle historických měřítek slabý, a to nejen v krátkodobém horizontu, uvedla Georgieva. V roce 2022 se propadl na 3,4 procenta z předchozích 6,1 procenta. „Předpokládáme, že v příštích pěti letech zůstane globální růst na úrovni kolem tří procent, což je naše nejnižší střednědobá prognóza od roku 1990.“ Průměr za posledních dvacet let činil 3,8 procenta. Ústřední roli nyní podle něj hraje větší digitalizace, větší investice do obnovitelných zdrojů energie, více strukturálních reforem a větší spolupráce na mezinárodní scéně namísto geopolitického napětí.

Přibližně 90 % průmyslových zemí pravděpodobně v letošním roce zaznamená nižší tempo růstu, dodala Georgieva. Oslabují však i chudší země, které se snaží tento rozdíl překonat. „Chudoba a hlad by se mohly dále prohlubovat, což je nebezpečný trend, který započal v době krize s covid-19.“

Podle MMF hrají důležitou roli centrální banky, které v současnosti kvůli úporně vysoké inflaci zvyšují úrokové sazby nejrychleji za poslední desetiletí. Tento trend bude podle šéfky MMF pokračovat. Zároveň však centrální banky musí věnovat pozornost také finanční stabilitě, která se v poslední době opět dostala do popředí zájmu kvůli krachu několika bank. Zde by injekce likvidity mohly být dobrým lékem. Od finanční krize v roce 2008 jsou banky v zásadě odolnější.

Podle šéfky MMF poskytl fond od vypuknutí pandemie v roce 2020 téměř 300 miliard dolarů na pomoc 96 zemím v nouzi. V poslední době byly vydány nové balíčky pomoci pro Srí Lanku a Ukrajinu. Nyní je důležité řešit dluhy, zejména chudších zemí. Je třeba, aby věřitelé učinili více ústupků.

Zdroj: abcnews.go.com, independent.co.uk