Velikonoce, jak je neznáte: Zapomenuté české tradice, které stojí za oživení
Velikonoce jsou krásné svátky, které někteří z nás naprosto ignorují a jiní je slaví jen sporadicky. Obvykle jim přikládáme význam, pokud máme děti. Jsou však místa, především na Moravě, kde se ještě dodržují staré zvyky. Přesto se mnoho z nich časem zcela vytratilo, nebo úplně změnily charakter. Pojďme se podívat, jaké zvyky se kdysi o Velikonocích dodržovaly, ať neupadnou v zatracení.
Proč slavíme Velikonoce
Tyto svátky mají především křesťanský význam. Bohužel stejně jako u Vánoc se vytrácí. Velikonoce jsou především spojeny s Ježíšek Kristem a jeho z mrtvých vstáním. To je pro křesťany mnohem důležitější než jeho narození. Proto také tyto svátky prožívají mnohem intenzivněji. Na Velikonoce se připravují čtyřicetidenním půstem, který začíná Popeleční středou.
Zelený čtvrtek není jen zelené pivo
Mnoho z nás má dnes Zelený čtvrtek spojený především s popíjením speciálního zeleného chmelového moku. Ve skutečnosti se na Zelený čtvrtek peklo speciální kynuté pečivo ve tvaru uzlíků či spirálek a sypalo se mákem. Říkalo se mu Jidáše, podle stejnojmenného muže, jež zradil Ježíše. Jidášky se pekly vždy brzy ráno a symbolizovaly zdraví a ochranu před zlem po celý rok.
Pokud si chcete tento krásný zvyk oživit, můžete zapojit celou rodinu. Recept na jidáše najdete na internetu a je velmi jednoduchý. U nás pečeme každý rok jidáše s dětmi, které to velmi baví. Jen to většinou nestihneme hned brzy ráno.
Co takhle očistná koupel?
Velký pátek by spojen s rituálním koupáním. Voda prý měla v tento den magickou sílu. Proto se lidé chodili ještě za úsvitu vykoupat nebo alespoň umýt čerstvou chladnou vodou ze studánek a potoků, aby si zajistili pevné zdraví na celý rok.
I toto je zvyk, který si můžeme sami vyzkoušet i v dnešní době. Pokud nemáte v blízkosti potok, řeku nebo studánku, můžete se alespoň za úsvitu osprchovat. Ovšem abyste byli zdraví, je potřeba použít studenou vodu.
Polévka z devíti bylin
Na Bílou sobotu připadl další rituální počin v kuchyni. Tentokrát se nepeklo, ale vařilo. Jelikož se na jaře probouzí příroda a rostou čerstvé byliny, které prý přináší větší sílu než ty během zbytku roku, vařila se obřadní polévka z devíti z nich. Patřila sem například kopřiva, pampeliška či bršlice. Měla zvláštní chuť a dodávala prý zdraví na celý rok.
Tuto polévku si rovněž můžete udělat i dnes. Vypravte se do přírody, kde nejsou rostliny znečištěny zplodinami z aut. Nasbírejte kopřivu dvoudomou, pampelišku, sedmikrásku, řebříček, popenec či bršlici. Ty nasekejte na kousky a dejte povařit. Polévku zahustěte vajíčkem a 5 lžícemi špaldové mouky. Přidat můžete i trochu másla, na němž je nejlepší z mouky udělat jíšku. Do vývaru můžete přidat i cibuli. A samozřejmě sůl na dochucení.
Jak Jidáš dostával vajíčka
Každý dnes zná tradiční koledu, kdy muži a chlapci chodí s pomlázkou koledovat k ženám a dívkám. Za vyšlehání dostanou barvená vajíčka, na Moravě obvykle i kořalku. Někdy jsou muži poléváni vodou. Dříve se takto sice chodilo, ale v převleku za Jidáše. Muži převlečení za Jidáše obcházeli domy, zpívali koledy a dostávali odměnu – koledu.
Pálení ohně nesouvisí jen s čarodějnicemi
Pálení ohňů máme spojené především s posledním dubnem, kdy se pálí čarodějnice. Naši předkové však ohně pálili i na Bílou sobotu. Oheň měl očistnou sílu a měl chránit před zlými silami. Pokud se vám spojení rituálního ohně s křesťanským svátkem nepozdává, máte pravdu. Jedná je o zvyk, který přetrval ještě z předkřesťanské doby a posléze se s Velikonocemi promísil.
Zkusme o Velikonocích propojit současnost s dávnými zvyky
Velikonoce sice dnes znamenají nejvíce především pro křesťany, kteří je vnímají mnohem vážněji než zbytek populace, jsou však krásnými svátky. Pro mnohé z nás představují skutečný vstup do jara a probouzení přírody. Některé ze zmíněných zvyků nejspíš znáte, ale v trochu jiné podobě, než jak se prováděly dříve. To se může stát výzvou k tomu, abychom jimi zkusili naše velikonoční svátky oživit. Možná zjistíme, že mohou být mnohem veselejší, a při tradičních zvycích si užijete s rodinou i přáteli krásné společné chvíle.
Zdroj:
