Nejstarší lidé na světě prozradili, co jim zajistilo dlouhý a zdravý život

Touha po dlouhém a zdravém životě provází lidstvo od nepaměti. V několika oblastech světa, nazývaných „modré zóny“, se lidé pravidelně dožívají vysokého věku a udržují si vitalitu. Jaké jsou jejich tajemství? Příběhy nejstarších lidí na světě naznačují, že klíčové faktory zahrnují jednoduchou stravu, pohyb, pozitivní přístup k životu a silné sociální vazby.

Jednoduchá strava a přístup k jídlu

Svého času nejstarší muž světa, 112letý João Marinho Neto z Brazílie, strávil život na farmě, kde se živil čerstvými, lokálními potravinami. Jeho strava byla bohatá na ovoce, zeleninu a maso z kuřat chovaných ve volném výběhu. Každé ráno si dopřával kávu, která podle výzkumů může snižovat riziko kardiovaskulárních onemocnění. Tento jednoduchý přístup ke stravě je běžný i v modrých zónách, kde se upřednostňuje rostlinná strava, minimum průmyslově zpracovaných potravin a princip „hara hači bu“, tedy jíst jen do 80 % sytosti.

Kromě kvality potravin hraje roli i způsob stravování. Lidé v dlouhověkých komunitách obvykle jedí v klidu, s rodinou nebo přáteli, což podporuje nejen trávení, ale i celkovou pohodu. Důležitá je také střídmost – konzumace menších porcí a vyvážené složení jídel prospívají metabolismu i tělesné hmotnosti.

Pohyb jako přirozená součást života

John Tinniswood, další 112letý muž, připisuje svůj dlouhý život štěstí, ale také pravidelné chůzi v mládí. Obyvatelé modrých zón denně vykonávají fyzickou aktivitu, ale nenavštěvují posilovny – místo toho chodí, pracují na zahradě nebo vykonávají běžné domácí činnosti, které je udržují v pohybu.

Pohyb zde není jen otázkou cvičení, ale spíše přirozené aktivity v průběhu dne. Lidé v dlouhověkých komunitách často chodí pěšky do práce, na nákupy nebo za přáteli. Také domácí práce a péče o zahradu jsou nedílnou součástí jejich životního stylu. Další důležitý prvek je udržení dobré flexibility těla – například na Okinawě je běžné sedět na zemi a vstávat bez opory, což přispívá k pohyblivosti i v pokročilém věku.

Sociální vazby a pozitivní přístup k životu

João Marinho Neto i John Tinniswood jsou důkazem, že smysl pro humor a pozitivní přístup mohou hrát klíčovou roli v dlouhověkosti. João si udržuje životní nadhled a přistupuje ke všemu s humorem, což je podobné mentalitě obyvatel Okinawy, kteří praktikují koncept „ikigai“ – hledání smyslu v každodenním životě.

Silné rodinné a komunitní vazby jsou dalším společným faktorem. Lidem v modrých zónách na jejich blízkých záleží, často žijí ve společných domech s více generacemi, podporují se a společně tráví čas. Přátelství a společenské aktivity, jako jsou pravidelná setkání, společné oslavy nebo sousedská výpomoc, přispívají k emocionální pohodě a nižší hladině stresu.

Kromě sociálních vazeb je důležité i celkové naladění na život. Dlouhověcí lidé se často vyhýbají zbytečnému stresu, umí se radovat z maličkostí a berou život s lehkostí. Pravidelné rituály, jako je ranní meditace, modlitba nebo jednoduché každodenní zvyky, pomáhají udržet psychickou stabilitu a duševní pohodu.

Jak si osvojit principy dlouhověkosti?

Příběhy nejstarších lidí na světě a závěry vědců zkoumajících modré zóny ukazují, že dlouhověkost není otázkou genetiky, ale spíše každodenních návyků. Jak je můžeme aplikovat?

• Jezte převážně rostlinnou stravu, minimalizujte průmyslově zpracované potraviny.
• Pravidelně se hýbejte, ale přirozeně – věnujte se pěší chůzi, práci na zahradě nebo jiným každodenním aktivitám.
• Najděte své „ikigai“, tedy smysl života, který vás bude každý den motivovat.
• Udržujte silné rodinné a přátelské vztahy, travte čas s lidmi, kteří vás podporují.
• Zachovejte si pozitivní přístup a smysl pro humor.
• Vyhýbejte se stresu a osvojte si relaxační techniky, jako je meditace nebo hluboké dýchání.
• Dopřávejte si dostatek spánku a pravidelně si odpočívejte.

Dlouhý a zdravý život nemusí být vědou – stačí se inspirovat těmi, kteří ho už žijí. Ačkoliv nelze zaručit, že se všichni dožijeme 112 let, osvojit si zásady modrých zón může přispět k delšímu a spokojenějšímu životu. Každodenní drobné změny mohou mít obrovský dopad – ať už jde o způsob stravování, pohyb, nebo přístup k životu. Klíčem je rovnováha a harmonie ve všech oblastech života.

Zdroje: Blesk, Deník.cz, Seznam Zprávy, Aktuálně.cz