Budete pracovat jen 4 dny v týdnu? Revoluce na trhu práce je blíž, než si myslíte
Čtyřdenní pracovní týden už není jen hudbou budoucnosti, ale stále více firem tuto možnost testuje. Výsledky vás možná překvapí. Nabízí se tedy otázka, zda se skutečně blíží konec tradičního pracovního týdne, nebo se daný model šířeji neprosadí.
Čtyřdenní pracovní týden zní pro mnohé zaměstnance jako splněný sen. V současné době podporují tuto změnu takové procesy jako nástup umělé inteligence, robotizace a automatizace. Zaměstnanci musí pochopitelně stihnout stejné množství práce jako v pětidenním pracovním týdnu, přesto by se mohlo zdát, že je menší počet dní strávených v práci naplněn jen samými pozitivy. Takto růžové to však úplně není, neboť existují i jistá negativa.
Výhody a nevýhody čtyřdenního pracovního týdne
Čtyřdenní pracovní týdne není spojen pouze s pozitivy. S těmi ovšem začneme. Podle zkušeností firem, které na tento model přešly v ČR i v zahraničí, dochází ke zvýšení produktivity zaměstnanců, kteří musejí udělat za čtyři dny stejný objem práce jako za pět dní. Zvyšuje se tedy jejich motivovanost. Zaměstnanci navíc mají více volných dní, takže mohou více času věnovat své rodině, rozvoji, relaxaci nebo koníčkům. Snižuje se také počet absencí a dochází k úspoře nákladů.
Jenže není všechno zlato, co se třpytí. Se čtyřdenním pracovním týdnem jsou spojena i jistá negativa. Stihnout více práce za méně dní může vyvolávat vyšší tlak na zaměstnance, ale i na zaměstnavatele. Pracovní prostředí se tak může stát více stresujícím. Podle zkušeností některých firem navíc dochází ke zvýšení pracovní produktivity jen krátkodobě a časem dochází k návratu k běžnému tempu práce, takže její efektivita může být ve výsledku nižší než u pěti pracovních dní.
Čtyřdenní pracovní týden v Česku
Ačkoli je čtyřdenní pracovní týdne běžnější na západ od našich hranic, takovou možnost svým zaměstnancům nabízí i tisíce firem v České republice. Většinou se přitom jedná o subjekty v IT sektoru, přičemž je nutné konstatovat, že daný model nelze aplikovat ve všech odvětvích stejně dobře, což lze považovat za další negativum. Na druhou stranu tam, kde to možné je, se může jednat o zajímavý model, byť je pro některé Čechy nepředstavitelný. Musíme ovšem připomenout, že stejně se před 57 lety mnozí dívali na pětidenní pracovní týden.
„Když v roce 1968 vstoupila v platnost vyhláška ministerstva práce, která stanovila pětidenní pracovní týden, spousta lidí si neuměla fungování podniků bez pracovních sobot představit. Některé je několikrát ročně vyhlašovaly až do roku 1989. Nyní se ocitáme v podobné situaci, kdy nástup umělé inteligence, robotizace a automatizace představuje revoluci v pracovním prostředí. Ta se dotýká i délky pracovního týdne,“ cituje web HR Forum majitelku a výkonnou ředitelku personální agentury Advantage Consulting, Olgu Hyklovou.
Celkově nabízí v Česku čtyřdenní pracovní týdne zhruba 1 % firem, jejich počet však roste. Na tento model přitom již „najelo“ více než 5 % subjektů z IT sektoru. Zkušenosti jednotlivých firem jsou přitom rozdílné. Jak píše server Novinky.cz, v brněnské společnost Phonexia např. daná změna pozitivně zapůsobila na pracovní i soukromý život zaměstnanců. Na druhou stranu ředitel společnosti Cognito Jan Janča uvedl, že tento model v jeho firmě fungoval pouze krátkodobě.
Jak to funguje v Evropě?
Čtyřdenní pracovní týden je dlouhodoběji testován v Belgii, Švédsku, Spojeném království, na Islandu, ve Švýcarsku nebo Španělsku. Tak například v Belgii se zaměstnanci mohou rozhodnout, jestli budou pracovat čtyři, nebo pět dní v týdnu. Mzda zůstává stejná, množství práce ovšem také. Na druhou stranu zaměstnavatelé nemusí žádosti zaměstnanců o zkrácený počet dní v práci vyhovět, což se také často děje. Doplňme, že ve Velké Británii měl u firem tento krok vliv na méně výpovědí, přičemž produktivita práce byla stejná. Daná změna tak skutečně může mít pozitivní i negativní důsledky.
