Firma BASF uvádí do provozu první elektrickou pec na krakování. Jedná se o první zařízení tohoto druhu na celém světě

Chemická výroba byla vždy velmi náročná na životní prostředí. To chce teď změnit chemická společnost BASF. Tato společnost uvedla do provozu první elektricky vytápěnou parní krakovací pec na světě jak píší deníky Handelsblatt a SWR.

Cílem společnosti BARF je možnost zvýšit šetrnost chemické výroby k životnímu prostředí. Krakování se používá především k rozdělení surového benzínu na různé další suroviny pro další zpracování. Společnost uvedla tuto pec do provozu tento týden. Dle dostupných informací se jedná o první zařízení tohoto druhu celém světě. Pec by měla být jednou z největších pák společnosti BASF ve snižování emisí CO2.

Krakovací pece jsou hlavním prvkem chemické výroby ropy

Velkou důležitost mají právě krakovací pece. Ty jsou na začátku výrobního řetězce a pak dodávají také základní chemické látky. Těmito látkami jsou ethylen a propylen. Z těchto prvků jsou vyráběny plasty. Krakovací pece jsou ve společnosti BASF nepostradatelné.

K tomu, aby se ropný produkt rozložil, je nutné opravdu vysokých teplot. A to až 850 stupňů. Dosud však byly pece použity s využitím plynu. Jen krakováním se společnost BASF podílí na celkových emisích skleníkových plnů 15 %.

Budoucnost krakování

Velkokapacitní provozy by měly být využívány pouze s použitím tepla z elektřiny. Společnost se na vývoji těchto pecí nepodílí jen sama. Ale partnery jsou také: saúdská chemická skupina Sabic a také také společnost Linde. Ta samotnou pec postavila. Postavení prototypu pece trvalo tři roky a nyní se dostává do ostrého provozu. Všechny společnosti, které se podílely na vývoji pece, chtějí pomocí demonstračního závodu ukázat, že přechod na elektrické vytápění je technické možné. Dvě pece jsou teď zkoušeny ve výrobě v Ludwigshafenu. Pokud půjde vše dobře, mohlo by se omezit vypouštění CO2 až o 90 %.

Společnost Linde chce v budoucnu tuto technologii uvádět na trhy po celém světě. Duševní vlastnictví však zůstane majetkem všech zúčastněných firem. Celkové náklady na závod v Ludwigshafenu vyšly na 69 milionů eur (přibližně 1,7 miliardy korun). Spolkové ministerstvo hospodářství projekt dotovalo částkou skoro 15 milionů eur (přibližně 429 milionů korun).

Zdroj: Handelsblatt, SWR