Česko přináší přehled nejdůležitějších ekonomických a společenských trendů, které v roce 2026 formují život v tuzemsku. Dozvíte se, jak se mění bankovnictví – od boje o mladé klienty přes odstávky velkých bank až po úročení spořicích účtů a „trestání“ vysokých zůstatků. Sledujeme proměny pracovního trhu, růst mezd a rozdíly mezi regiony, stejně jako nástup digitálních nomádů a nové podoby podnikání přes e‑shopy. Nechybí ani témata z marketingu a politiky – od světa bez cookies až po Letenskou pláň jako symbol občanských protestů.
Celkem 960 článků
Praha plánuje za více než půl miliardy odkoupit od státu chátrající Veleslavínský zámek a ikonický Národní dům na Vinohradech. Rozhodnutí, které může změnit tvář města, teď leží v rukou zastupitelů.
Benzín za 43 korun, vládní stropy cen a ostré útoky na Orlen a MOL. Babiš tlačí na distributory, opozice varuje před chaosem a politizací regulací.
Banky v roce 2026 přestávají prodávat jen účty – loví mladé klienty přes cashback, krypto i gamifikaci. Jak se mění bankovnictví pro generaci Z?
Letenská pláň se z pražské louky znovu mění v barometr politické nespokojenosti. Jak se z místa masových demonstrací stal symbol boje o prezidenta, vládu i podobu demokracie?
Konec cookies třetích stran nutí firmy přepsat pravidla online marketingu. Věrnostní kluby a first‑party data se stávají novým zlatem, které rozhodne, kdo bude v roce 2026 umět cílit chytře – a kdo zůstane ve tmě.
Práce z pláže není dovolená, ale normální job v nenormálně hezkém prostředí. Zjistěte, jak si ji reálně zařídit, nezbláznit se z chaosu a nevyhořet.
Česká spořitelna chystá v noci z 13. na 14. března 2026 odstávku systémů. Bankomaty zhasnou, George se odmlčí. Co si musíte vyřídit do páteční půlnoci?
Vysoký zůstatek na běžném účtu býval dříve symbolem finanční jistoty. V roce 2026 ale může jít spíš o drahý „luxus“, který vás nenápadně stojí tisíce korun ročně. Kombinace nízkých či nulových úroků, inflace a poplatků za správu peněz znamená, že některé české banky své klienty za vysoké zůstatky de facto trestají.
Průměrná mzda v Česku překročila hranici 45 tisíc a po letech propadu znovu reálně roste. Rozdíly mezi regiony a odvětvími ale zůstávají výrazné – komu se daří a kdo zůstává pozadu?
Ještě před dvaceti lety bylo pro většinu českých drobných podnikatelů naprostým vrcholem ambicí otevřít si kamennou prodejnu v okresním městě. Dnes stejný typ živnostníka prodává do celé Evropské unie, do USA i do Asie – a často přímo z malé dílny na Vysočině, z bytu na okraji Ostravy nebo z rodinného domu na Šumavě. Tichá revoluce v českém podnikání probíhá nenápadně, ale nevratně: e‑shopy a digitální nástroje daly malým hráčům globální dosah, který byl dříve vyhrazen jen velkým firmám.
Spořicí účty byly v Česku dlouhé roky spíše „nutným zlem“ než atraktivním nástrojem pro zhodnocení peněz. Úroky kolem nuly, inflace vysoko nad nimi a pocit, že se úspory v bance spíše pomalu znehodnocují. Situace se ale v posledních letech začala dramaticky měnit a rok 2026 patří mezi období, kdy několik českých bank nabízí na spořicích účtech nadprůměrné úroky, které dokážou reálně konkurovat i konzervativnějším investicím.
Ještě před pár lety se zdálo, že mladá generace Čechů objevila kouzlo akciových trhů, ETF fondů a investičních aplikací. Sociální sítě byly plné diskusí o pasivním investování, FIRE (Financial Independence, Retire Early) a „penězích pracujících za vás“. V roce 2026 ale pozorujeme opačný trend: stále více mladých lidí přesouvá peníze z akcií do hotovosti a dluhopisů, případně do termínovaných vkladů a spořicích účtů.