Co nevadí v mládí, po 60 může škodit: Máslo a jeho vliv na zdraví seniorů

Kvalitní máslo je neodmyslitelnou součástí české kuchyně. Lidé si ho rádi jen tak namažou na čerstvý chléb, nebo ho přidají do různých receptů, od bramborové kaše až po pečené zákusky. Pro většinu kuchařů a hospodyněk je tak symbolem poctivosti a tradice. Jenže jak stárneme, mění se i naše tělo. A co jsme si bezstarostně dali ve dvaceti, může být v šedesáti docela problém. Podobných potravin jsou mraky a podle některých odborníků k nim patří právě i máslo. Množství tuků, které obsahuje, totiž může být v pokročilém věku spíše na škodu, a tato surovina se tak dostává pod lupu výživových poradců i lékařů.

kostka másla — Máslo je v české kuchyni jednou ze základních surovin. Mnoho starších lidí ho však denně zkonzumuje až příliš. Často jen ze zvyku, protože neznají jiné alternativy, kterými si natřít pečivo. Foto: Shutterstock

V mládí palivo, ve stáří riziko

Mladší organismus dokáže tuky zpracovat poměrně snadno. Některé z nich jsou dokonce důležité a ve výživě je mnoho lidí dělí na “zdravé a nezdravé”. Máslo bylo dlouho považováno spíše za nezdravé, dnes už se však ví, že tento kvalitní živočišný tuk je mnohem lepší, než rostlinné margaríny.Vraťme se ale zpět ke vztahu mládí a másla – mladší lidé, kteří mají dostatek pohybu, svalové hmoty a aktivnější hormonální systém, mají často i vyšší bazální metabolismus. Chleba s máslem tak není pro jejich tělo žádná zátěž, ale spíše potřebné palivo. U starších osob se však snižuje produkce enzymů, metabolismus je pomalejší a velké množství tuků se tak začne ukládat. Nejde však jen o tuk podkožní, ale také viscerální (ten najdeme například kolem orgánů), nebo vysoký cholesterol. Právě ten je častým důvodem pro vznik různých civilizačních chorob, zejména těch kardiovaskulárních.Máslo obsahuje zhruba 51–54 % nasycených tuků, které zvyšují hladinu LDL (“špatného”) cholesterolu. Podle americké kardiologické asociace je vysoký LDL cholesterol hlavním rizikovým faktorem pro vznik aterosklerózy, infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. Zatímco mladší organismus vyšší příjem tuků ustojí, u starších lidí může docházet k ucpávání cév tukem a s tím spojeného vyššího rizika hypertenze nebo ischemické srdeční choroby.Vysoké množství tuků může být navíc důvodem obezity, která je dále často spojována se vznikem cukrovky II. typu a již zmíněných kardiovaskulárních onemocnění. Vysoký cholesterol také podporuje zánětlivé procesy v těle. Může tak dojít ke zhoršení artritidy nebo jiných chronických zánětlivých chorob.

starší žena maže chléb máslem — Starší lidé by měli máslo na pečivu nahradit spíše něčím méně tučným. Kvůli většímu ukládání tuků totiž mohou mít zdravotní problémy. Foto: Shutterstock

Česko

Praha chce za půl miliardy získat Veleslavínský zámek a Národní dům na Vinohradech

Praha plánuje za více než půl miliardy odkoupit od státu chátrající Veleslavínský zámek a ikonický Národní dům na Vinohradech. Rozhodnutí, které může změnit tvář města, teď leží v rukou zastupitelů.

Oblíbené máslo versus jiné tuky – co je lepší?

Máslo je nepopiratelně velmi kvalitní surovina. Kromě tuků totiž obsahuje i celou řadu vitamínů, stopových prvků a dalších živin a mnoho lidí jej dokonce považuje za prospěšnou potravinu. Má příjemnou chuť i vůni a v kuchyni je tak často nenahraditelné. Odborníci ale upozorňují, že senioři mají tendence másla konzumovat opravdu velké množství jen tak “ze zvyku”. Kromě pečení a vaření si ho ve velkém mažou na pečivo, a to klidně každý den. A to už je problém. Nutriční terapeuti před tímto varují především z důvodu vzniku viscerálního tuku, který s přibývajícím věkem přibývá i přirozeně.Lze ale máslo něčím nahradit? A bude to lepší? O tomto se vedou spory již celá desetiletí. Jednou je dle odborníků zdravější margarín, jindy zase klasické máslo. Pravdou je, že máslo obsahuje kyselinu palmitovou, která dle všeho patří mezi nejvíce aterogenní (cévy zanášející) tuky vůbec. Mnohem lépe je na tom například kvalitní olivový, avokádový nebo lněný olej. Ty však v margarínech nenajdeme. U těchto “rostlinných variant másla” je problém především to, že jde o vysoce zpracované potraviny plné zbytečných přísad. Pokud však člověk konzumuje máslo v normálním množství, jeho zdraví rozhodně neohrozí. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby příjem nasycených tuků nepřesáhl více než 10 procent z celkového denního příjmu, u seniorů pak doporučují ještě méně. Lidé v pokročilém věku by tak místo velké vrstvy másla na čerstvém pečivu měli raději zvolit například tvarohovou pomazánku nebo třeba hummus.