Finští vědci vytvořili „udržitelnou“ laboratorně pěstovanou kávu

Příznivci latté budou možná v budoucnu popíjet kávu pocházející z Petriho misky, nikoli z plantáže, tvrdí vědci, kteří stojí za novou technikou pěstování udržitelné kávy v laboratoři, píše portál Yahoo.

„Je to skutečně káva, protože v produktu není nic jiného než kávový materiál,“ říká Heiko Rischer a ukazuje na misku se světle hnědým práškem.

Jeho tým vědců z finského technického výzkumného institutu VTT věří, že jejich káva by se vyhnula mnoha ekologickým nástrahám spojeným s masovou výrobou jednoho z nejoblíbenějších nápojů na světě. Káva se nemele ze zrn, ale pěstuje se ze shluku buněk kávovníku za přísně kontrolovaných teplotních, světelných a kyslíkových podmínek v bioreaktoru. Po upražení se prášek může vařit úplně stejným způsobem jako běžná káva.

Rischerův tým použil stejné principy buněčného zemědělství, které se používají při výrobě laboratorně pěstovaného masa, jež nezahrnuje porážku hospodářských zvířat, a které loni singapurské úřady poprvé povolily uvést do prodeje.

„Káva je samozřejmě problematický produkt,“ řekl Rischer, částečně proto, že rostoucí globální teploty snižují produktivitu stávajících plantáží a nutí zemědělce kácet stále větší plochy deštných pralesů pro nové plodiny. „Je tu problém s dopravou, se spotřebou fosilních paliv… takže je zcela logické hledat alternativy,“ řekl Rischer.

Tým provádí podrobnější analýzu toho, jak udržitelný by byl jejich produkt, kdyby se vyráběl ve velkém měřítku, ale věří, že by spotřeboval méně pracovní síly a méně zdrojů než běžná káva. „Už teď víme, že například naše vodní stopa je mnohem menší, než je potřeba pro pěstování na poli,“ řekl Rischer.

Pro milovníky deep L bude klíčem k úspěchu laboratorně vypěstované odrůdy její chuť, ale zatím je oprávněna ochutnat nový nápoj pouze speciálně vyškolená skupina senzorických analytiků, protože má status „nové potraviny“. Zatím mohou pouze „ochutnávat a plivat, ale ne polykat,“ uvedl výzkumný pracovník Heikki Aisala, odborník na smyslové vnímání, který testery v projektu vede.

„Ve srovnání s běžnou kávou je buněčná káva méně hořká,“ což může být způsobeno o něco nižším obsahem kofeinu, řekl Aisala a dodal, že v laboratorně vyrobeném prášku je také méně patrná ovocná chuť. „Ale jak bylo řečeno, opravdu musíme přiznat, že nejsme profesionální pražiči kávy a k velké části tvorby chuti skutečně dochází v procesu pražení,“ řekl Rischer.

Při hledání udržitelnější alternativy kávy probíhají i další iniciativy. Startup Atomo ze Seattlu v září oznámil, že získal 11,5 milionu dolarů (cca 255 mil. Kč) na financování své „molekulární kávy“, která má stejné chuťové složení jako nápoj, ale pochází z jiného organického materiálu než z kávovníku.

Průzkumy v USA a Kanadě však naznačily, že veřejnost je vůči laboratorně pěstovaným potravinovým náhražkám široce ostražitá, i když mezi mladšími spotřebiteli méně. Někteří odborníci na potravinovou politiku varovali, že navzdory přínosům pro životní prostředí by v případě všeobecného přechodu na laboratorně vyráběné produkty mohlo dojít k ohrožení živobytí producentů kávy.

Rischer v Helsinkách odhaduje, že bude trvat minimálně čtyři roky, než laboratorně pěstovaná káva týmu získá schválení regulačních orgánů a obchodní podporu, aby se mohla na pultech obchodů zařadit vedle své konvenční příbuzné. Projekt má zvláštní význam ve Finsku, které podle analytické skupiny Statista patří k největším konzumentům kávy na světě, v průměru 10 kg na osobu ročně. „Určitě je pro to velké nadšení,“ řekl Aisala.

Zdroj: sg.news.yahoo.com