Pracovní trh v troskách. Generace Z odmítá dřít jako jejich rodiče. Co s tím?

Pracovní trh zažívá opravdu krušné časy. Volná místa a juniorské pozice, které jsou připravené pro mladé lidi po škole, se nedaří obsadit. Na vině je právě nejmladší pracující generace, známá také jako Gen Z. Skutečně se ale této generaci nechce pracovat, nebo je problém jinde?Generací Z označujeme mladé lidi narozené mezi lety 1997 a 2012. Ti starší z nich jsou již zařazeni do pracovního procesu, ty mladší to čeká hned v příštích letech. Už teď mají ale mezi zaměstnavateli skutečně špatnou pověst a mnozí z nich se zaměstnávání mladých lidí začínají dokonce vyhýbat. Generaci Z pak označují za zhýčkanou, psychicky slabou a línou. Tato situace má negativní dopad na celý pracovní trh. Existují totiž moderní pozice, které jsou spíše pro mladé lidi – obvykle to však jde ruku v ruce s nižším finančním ohodnocením, větším tlakem od vedení i náročností práce, kterou už jejich starší kolegové nezvládnou tak dobře. A možná právě to se generaci Z nelíbí.

Nepřipraveni na tvrdou realitu

Vstup Generace Z na pracovní trh se vyznačuje vysokými očekáváními. Mladí lidé chtějí mít v práci nejen finanční stabilitu, chtějí toho mnohem víc. Například pohodu na pracovišti, možnost flexibilní pracovní doby nebo občasného home office, ale také prostor pro osobní a kariérní růst. Nechtějí zkrátka chodit do zaměstnání desítky hodin týdně “pro pár korun”, do negativního prostředí a ještě nemoci skloubit práci se svým osobním životem. Poslední bod je pro tuto generaci poměrně důležitým – mladí totiž více cestují, chtějí poznávat svět nebo se věnovat sami sobě a svým blízkým. Kladou důraz na duševní zdraví, což se s aktuálním nastavením pracovního trhu mnohdy neslučuje.

Praxe je pak bohužel taková, že v realitě tvrdě narazí. I když firmy v inzerátech a na pohovorech slibují mladé a přátelské kolektivy, kávu na pracovišti, “občasný” homeoffice a další rádoby výhody, kterými se snaží Gen Z nalákat, realita je jiná a pravdou je, že to většina tradičních a dlouholetých firem nezvládá. Mladí zaměstnanci pak snadno vyhoří, jsou frustrovaní, což se podepíše na jejich psychickém zdraví i budoucímu přístupu k práci.

Mladí lidé často očekávají od zaměstnání více, než jen průměrnou výplatu každý měsíc — Mladí lidé často očekávají od zaměstnání více, než jen pravidelnou mzdu. Zdroj: Shutterstock

Česko

Praha chce za půl miliardy získat Veleslavínský zámek a Národní dům na Vinohradech

Praha plánuje za více než půl miliardy odkoupit od státu chátrající Veleslavínský zámek a ikonický Národní dům na Vinohradech. Rozhodnutí, které může změnit tvář města, teď leží v rukou zastupitelů.

Stres, vyhoření a deprese

V souvislosti s Generací Z na pracovním trhu se asi nejvíce skloňuje jejich psychika. Zaměstnavatelé uvádějí, že Gen Z je méně odolná vůči stresu, fyzické náročnosti povolání a snáze podléhá syndromu vyhoření či depresím. Proč tomu ale tak je?

Tito lidé vstupují na trh v době velké ekonomické nejistoty, vysoké inflace, zvyšujících se cen a obecně stále rostoucích nákladů na život. Zároveň jsou pod tlakem společnosti, který od mladých osob očekává mnohem vyšší výkon. Mladí zaměstnanci tak mají pocit, že musejí být neustále produktivní, musejí se stále vzdělávat, učit se jazyky a pracovat na plný plyn – to je už samo o sobě receptem pro vyhoření.

K tomu se ale přidávají i sociální sítě a působení internetu. Sítě často vytvářejí nerealistické obrazy úspěchu, kdy má člověk při pohledu na průměrného influencera pocit, že pro peníze toho vlastně moc udělat nemusí a při práci zároveň stihne cestovat, cvičit, každý den připravit pět zdravých jídel a ještě vypadat dobře. Všechno toto neustálé srovnávání vede k pocitu vlastní nedostatečnosti a přispívá k psychickému vyčerpání. Gen Z je tak zavalena požadavky na dokonalost, které ale není samozřejmě schopna splnit.

Sociální sítě mohou vést k pocitu vlastní nedostatečnosti a psychickému vyčerpání. Zdroj: Shutterstock

Jak situaci řešit a co dopady na pracovní trh?

Psychický tlak na mladé zaměstnance se neodráží jen na nich coby jednotlivcích, ale na celém pracovním trhu. Zaměstnanci se na některých pozicích velmi často střídají, je náročné je obsadit a ještě náročnější někoho plně zaučit. Firmy také zaznamenávají nižší angažovanost a potíže s udržením kvalifikované pracovní síly. Selhává také předávání firemní kultury, protože mladí lidé často odmítají původní tradice a postupy, považují je za zastaralé. Na pracovištích tak dochází k napětí mezi zaměstnanci a vedením, ale také mezi mladšími a staršími zaměstnanci.Neochota Generace Z přistoupit na zastaralé přístupy může být však pro firmy možností, jak být modernějším a žádanějším zaměstnavatelem. Nabídka pružnějších úvazků i pracovní doby, možnost práce z domova na pozicích, kde to lze, podpora duševního zdraví přímo na pracovišti, workshopy, možnosti dalšího seberozvoje v podobě vzdělávacích kurzů, teambuildingy a podobné benefity mohou být vedle dobrého platu dalším rozhodujícím faktorem, zda si firma mladé zaměstnance udrží či nikoliv.