Celkem 77 článků
Český výrobce dronů Primoco UAV investuje 750 milionů Kč do nového závodu v Písku. Od roku 2028 chce vyrábět až 300 bezpilotních letounů ročně a posílit svou globální pozici.
Artemis II vrací v roce 2026 lidi k Měsíci – po desetiletích plánů, odkladů a náročných testů. Jaké technické zádrhele, napětí bez spojení i politické hry tuto historickou misi provázely?
Anthropic míří na burzu, uzavírá miliardové aliance s Broadcomem, Googlem i Amazonem a zároveň čelí kritice za rizika AI. Přepisuje tím nejen vlastní byznys, ale i budoucnost umělé inteligence.
Inflace v Česku po měsících klidu zrychluje a znovu se blíží dvouprocentní hranici. Tahounem jsou dražší pohonné hmoty a energie, jejichž dopad na účty domácností teprve přijde.
Příměří mezi USA a Íránem v roce 2026 poslalo ceny ropy strmě dolů, hrozba blokády Hormuzského průlivu však trvá. Co tato nejistota znamená pro trhy, ekonomiku i peněženky Evropanů?
Vláda zastropovala ceny benzinu a nafty, řidiči ale první den zažívají spíš cenovou loterii. Zatímco některé pumpy zlevnily, jiné zdražily až k samotnému stropu.
Výbušnina u plynovodu Balkan Stream a válka na Blízkém východě dramaticky zvyšují cenu i dostupnost pojištění. Kritická infrastruktura se v roce 2026 stává terčem i politickou zbraní.
Růst cen nafty, benzinu i plynu drtí dopravce i města, náklady skáčou o statisíce týdně. Jízdné se zatím nemění, bez pomoci státu ale hrozí zdražení dopravy i zboží.
Vláda hledá způsob, jak zkrotit rekordní ceny benzinu a nafty: zvažuje strop marží i snížení spotřební daně. Andrej Babiš ale varuje před rizikem nedostatku paliv a maďarským scénářem.
Po padesáti letech se lidstvo vrací k Měsíci – mise Artemis II má otestovat klíčové technologie pro dlouhodobý pobyt ve vesmíru a nese i výraznou českou stopu. Co přesně astronauté poletí zkoušet a proč na tom záleží víc, než si myslíme?
Itálie couvá od svých klimatických závazků a prodlužuje život uhlí až do roku 2038. Proč země, která v G7 tlačila konec uhlí do roku 2035, náhle mění kurz?
Největší větrný park v Česku v Ralsku končí dřív, než začal. ČEZ po měření větru projekt zastavil – i kvůli odporu obcí. Co to říká o budoucnosti větrné energetiky u nás?