Vláda premiéra Andreje Babiše odmítla poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi armádní letoun pro jeho plánovanou cestu na Tchaj-wan. Kabinet tak podle premiéra nechtěl delegaci udělit „vládní punc“ a zdůraznil, že zahraniční politiku určuje vláda, nikoli Senát. Vystrčil, který má na Tchaj-wan odcestovat na přelomu května a června s početnou podnikatelskou misí, tak bude muset využít běžnou komerční linku. Rozhodnutí vyvolalo ostrou reakci opozice, která Babiše obviňuje z podléhání Pekingu i z neúcty k nejvyšším ústavním činitelům.
Jak rozhodnutí padlo: XTV, Babiš a „vládní punc“
Informace o tom, že vláda neschválila použití armádního letounu pro předsedu Senátu, se na veřejnost nedostala prostřednictvím oficiálního vládního oznámení, ale v rámci debatního večera k výročí internetové televize XTV. Akce se konala v Praze a byla spojena s devátým, resp. narozeninovým výročím tohoto média, jehož hlavní tváří je moderátor Luboš Xaver Veselý, člen Rady České televize.
Premiér Andrej Babiš tam v rozhovoru uvedl, že Miloš Vystrčil požádal o armádní letoun pro plánovanou cestu na Tchaj-wan. O využití vládních či armádních letadel přitom standardně rozhoduje vláda.
„My jsme rozhodli, že to letadlo neschválíme, protože tím pádem bychom tomu dali vládní punc, a to my nechceme,“ vysvětlil Babiš podle informací, které přinesl server Blesk. Dodal, že předseda Senátu může bez problémů využít komerční leteckou linku, která na Tchaj-wan létá.
Premiér zároveň zdůraznil, že podle jeho názoru je to právě vláda, kdo nese odpovědnost za zahraniční politiku státu. „My zkrátka máme jinou zahraniční politiku než Senát,“ uvedl v debatě. Tím jasně odkázal na dlouhodobé napětí mezi vládní linií vstřícnější k Číně a aktivnější, pro-tchajwanskou politikou části Senátu v čele s Vystrčilem.
Moneta Money Bank rozdělí 90 % zisku na dividendách, výnos přesahuje 5,7 %
Moneta Money Bank rozdělí akcionářům 90 % zisku za rok 2026 na dividendách ve výši 11,50 Kč na akcii. Jaký výnos to přináší a co to znamená pro budoucí dividendovou politiku banky?
Vystrčilova cesta na Tchaj-wan a význam podnikatelské delegace
Předseda Senátu plánuje navštívit Tchaj-wan na přelomu května a června 2026. Cestu má doprovázet početná podnikatelská delegace, která má podle dosavadních informací navazovat na předchozí kontakty a podporovat české investice a hospodářskou spolupráci s ostrovem.
Tchaj-wan je dlouhodobě považován za významného technologického a investičního partnera, přičemž řada českých firem zde již působí nebo o vstup na tamní trh usiluje. Zároveň jde o citlivé geopolitické téma – Čína považuje Tchaj-wan za svou odštěpeneckou provincii a jakékoli oficiálnější kontakty s tchajwanskými představiteli vnímá jako zásah do své politiky „jedné Číny“.
Vystrčil Českou televizi informoval, že mu vláda letoun skutečně neposkytne. Potvrdil tak výrok premiéra z XTV. Zároveň uvedl, že rozhodnutí kabinetu podrobněji okomentuje v následujícím týdnu, a v tuto chvíli se k celé záležitosti vyjadřoval jen omezeně.
Babiš v debatě na XTV mimo jiné kritizoval rozsah politických doprovodů na zahraničních cestách. Podle něj jsou delegace často příliš početné a málo úsporné. „Určitě to zvládne, jich chodí na ty delegace strašně moc jako doprovod,“ řekl na adresu Vystrčilovy plánované cesty a dodal, že on sám obvykle létá jen s několika málo lidmi, nepočítaje podnikatelskou část mise.
Vztahy s Čínou a obvinění z poškození českého byznysu
Premiér Babiš v debatě neomezil své poznámky pouze na otázku letadla. Kritizoval také politiky, kteří podle něj svým vystupováním vůči Tchaj-wanu a Číně poškodili české hospodářské zájmy v Čínské lidové republice. Vystrčila mezi ně otevřeně zařadil.
Podle Babiše političtí představitelé, kteří prosazují aktivní podporu Tchaj-wanu a veřejně vystupují proti čínskému režimu, „zničili českým firmám podnikání v Číně“. Tato slova jsou narážkou na předchozí spory kolem Vystrčilovy cesty na Tchaj-wan v roli předsedy Senátu a na dřívější aktivity českých politiků, kteří se vůči Pekingu vymezovali.
Vladní odmítnutí letounu tak není jen technickým rozhodnutím o způsobu přepravy, ale je součástí širšího sporu o směřování české zahraniční politiky. Na jedné straně stojí vláda, která se snaží udržet pragmatické vztahy s Čínou, na druhé straně část Senátu a opozice, jež akcentuje lidská práva, demokratické hodnoty a užší spolupráci s Tchaj-wanem.
Amazon a Musk utrácejí stovky miliard za výpočetní výkon pro AI
AI závod o výpočetní výkon se mění ve zlatou horečku. Amazon sází desítky miliard na Anthropic a vlastní čipy, Musk buduje superpočítače pro xAI. Kdo získá kontrolu nad mozkem generativní AI?
Opozice: „Slabý Babiš“, „geopolitický chaot“ a „omezenost“
Rozhodnutí vlády a forma, jakou bylo zveřejněno, vyvolaly ostrou reakci opozice, zejména z řad ODS. Na slova premiéra reagoval nejprve místopředseda strany Martin Kupka, který se na sociální síti X vymezil vůči tomu, že premiér fakticky „reguluje“ cesty druhého nejvyššího ústavního činitele.
Kupka napsal, že Andrej Babiš „prorazil další dno“ a označil ho za „geopolitického chaota“. Podle něj je nepřijatelné, aby z premiérské kanceláře přicházela rozhodnutí, která omezují zahraniční aktivity předsedy Senátu, a to navíc ve chvíli, kdy jde o cestu s významnou podnikatelskou misí do regionu, kde už dnes působí české investice.
Opoziční politik kritizoval i širší kontext Babišovy politiky, když v téže souvislosti zmínil „centrálně plánovanou cenu benzínu a nafty“ – narážel tak na vládní zásahy do cen energií a paliv. V jeho interpretaci jde o další krok směrem k nadměrné centralizaci moci v rukou premiéra.
Kupka se pozastavil také nad tím, kde a jak byla informace veřejnosti sdělena. Označil vysílání XTV za „obskurní“ a moderátora Luboše Xavera Veselého obvinil z podílu na „likvidaci České televize“. Podle něj je „třešničkou na už tak nechutném dortu“, že se veřejnost o rozhodnutí vlády dozvídá právě z tohoto prostředí, nikoli z oficiálního vládního kanálu či standardní tiskové konference.
Další kritika: malost, loajalita k Pekingu a vztahy mezi ústavními činiteli
K rozhodnutí vlády se kriticky vyjádřili i další představitelé ODS. Bývalý premiér Petr Fiala, který patří mezi hlavní kritiky Babišovy vlády, upozornil na podle něj nedůstojný způsob, jakým se kabinet chová k ústavním činitelům, kteří nepocházejí z vládní koalice.
Fiala na sociální síti napsal, že premiér „ukazuje trapnou malost v chování k nejvyšším ústavním činitelům“. Zároveň naznačil, že za odmítnutím letadla může stát snaha vyjít vstříc Čínské lidové republice, a položil otázku, zda vláda neupřednostňuje zahraničněpolitické zájmy Pekingu před důstojnou reprezentací České republiky v zahraničí.
Kriticky se ozvala také senátorka Miroslava Němcová, která dlouhodobě patří k výrazným zastáncům podpory Tchaj-wanu a k oponentům čínského režimu. Upozornila na symbolický rozměr celé kauzy: podle ní nejde jen o jeden let, ale o způsob, jakým vláda nahlíží na roli Senátu v zahraniční politice a jakou váhu přikládá cestám spojeným s podporou demokratických partnerů.
Politické pozadí: rozkol mezi vládou a Senátem
Napětí mezi Babišovou vládou a Senátem v otázkách zahraniční politiky není nové. Už v minulosti se horní komora Parlamentu profilovala jako prozápadnější a důrazněji vystupující vůči autoritářským režimům, včetně Číny a Ruska. Vystrčilovo angažmá v otázce Tchaj-wanu navazuje na tuto linii a stojí v kontrastu k opatrnějšímu přístupu vlády.
Odmítnutí vládního letounu tak lze vnímat jako další projev mocenského střetu mezi exekutivou a legislativou. Zatímco vláda argumentuje tím, že nechce cestě udělit oficiální vládní charakter a že má odlišnou zahraniční politiku, Senát a opozice v tom vidí snahu omezit samostatnost předsedy Senátu a jeho možnost reprezentovat Českou republiku v zahraničí podle vlastního uvážení.
Rozhodnutí může mít dopady i na praktickou rovinu vztahů mezi nejvyššími ústavními činiteli. Předseda Senátu je v hierarchii státních funkcí druhý za prezidentem republiky a před předsedou Poslanecké sněmovny a premiérem. Odmítnutí poskytnout mu vládní letoun proto část politické scény vnímá jako projev nedostatku respektu k této instituci.
Co kauza ukazuje o budoucím směřování české zahraniční politiky
Spory kolem cesty na Tchaj-wan a odmítnutí vládního letounu otevírají širší otázku, jakým směrem se bude česká zahraniční politika v příštích letech ubírat. Na jedné straně stojí argumenty vlády o nutnosti chránit hospodářské zájmy v Číně a zachovat zdrženlivost v otázkách, které Peking vnímá jako citlivé. Na straně druhé se ozývají hlasy požadující důraznější podporu demokratických partnerů, mezi které Tchaj-wan nepochybně patří, a menší závislost na vztazích s autoritářskými mocnostmi.
Fakt, že se spor zkoncentroval do konkrétního rozhodnutí o jednom letadle, je do značné míry symbolický. Ukazuje ale, jak hluboké je rozdělení politické reprezentace v pohledu na to, co je pro Českou republiku v roce 2026 strategicky důležité – zda převáží ekonomický pragmatismus vůči Číně, nebo hodnotové a bezpečnostní partnerství s demokratickými zeměmi v indo-pacifickém regionu.
Jisté je, že Vystrčil na Tchaj-wan odletí i bez vládního letounu. Otázkou zůstává, jaké důsledky bude mít toto rozhodnutí pro vnitropolitické vztahy, pro obraz České republiky v zahraničí a pro konkrétní české podnikatele, kteří v Číně i na Tchaj-wanu působí. Kauza kolem „zakázaného“ letadla tak může být předzvěstí hlubší debaty o tom, kdo a jakým způsobem má v budoucnu určovat českou zahraniční politiku.
💬 Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!