Volba nových členů Rady České televize se stala jedním z nejvyhrocenějších politických témat současnosti. Opoziční strany ve Sněmovně hrozí kompletní blokádou jednání, pokud vládní koalice neodstoupí od plánu zvolit šest nových radních. Současně se na premiéra Andreje Babiše obrací desítky veřejně známých osobností s otevřeným dopisem, v němž žádají, aby zabránil opakovanému zvolení kandidátů spojených s předchozími kontroverzními kroky v Radě ČT a údajnou finanční škodou pro televizi. V sázce je nejen složení kontrolního orgánu veřejnoprávní televize, ale i důvěra v nezávislost médií veřejné služby.
Opoziční strany: bez stažení volby Rady ČT Sněmovna nepojede
Napětí kolem volby Rady České televize eskalovalo ve chvíli, kdy opozice jednoznačně oznámila, že je připravena zablokovat jednání Poslanecké sněmovny. Jako první vystoupil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel, podle něhož opozice nedopustí, aby volba proběhla v situaci, kdy nad některými kandidáty visí vážná podezření.
„Zablokujeme Poslaneckou sněmovnu, aby nedošlo k volbě radních ČT,“ prohlásil Havel. Na jeho slova navázali i další opoziční lídři, kteří potvrdili, že postup je koordinovaný napříč stranami.
Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob označil případnou volbu za „naprosto nepřípustnou“ a zdůraznil, že dohoda mezi opozičními stranami je pevná. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný avizoval, že lidovci „udělají vše pro to, aby tento krok zablokovali“. Podobně se vyjádřili i zástupci hnutí STAN a Pirátské strany.
Předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová připomněla, že nezávislá média veřejné služby jsou pilířem demokracie, a proto podle ní nelze připustit, aby tento týden proběhla volba členů Rady ČT v navržené podobě. Šéf STAN Vít Rakušan pak vyzval koalici, aby spor neeskalovala: „Ať dají pryč bod volby členů Rady ČT a my všechny ostatní volby umožníme,“ uvedl s tím, že nejde o blokádu kvůli jiným politickým kauzám.
Opozice tak dává najevo, že je připravena zablokovat nejen samotnou volbu, ale i další body jednání, pokud koalice na volbě radních trvá. Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) potvrdil, že byl o plánované blokádě informován. SPD je připravena se k ní přidat, ale podmiňuje svou podporu tím, že by se zároveň mělo hlasovat i o členech vyšetřovací komise ke kauze Dozimetr.
Zbrojařský gigant pod tlakem. Akcie CSG se propadají.
Akcie zbrojařské skupiny CSG po lednové euforii prudce ztrácejí a stahují dolů celý index PX. Co stojí za obratem nálady investorů a jaké riziko nyní titul představuje?
Volba šesti radních: kdo je ve hře a proč budí spory
Podle plánu vládní koalice má Poslanecká sněmovna zvolit šest nových členů Rady České televize. Mediální výbor Sněmovny na začátku dubna zúžil seznam uchazečů na osmnáct jmen, z nichž má plénum vybrat šest. Mezi kandidáty figurují i osobnosti, které již v Radě ČT působí a jejichž setrvání v orgánu vyvolává silnou kritiku.
Při předvýběru uspěli mimo jiné:
- bývalý ministr kultury Daniel Herman,
- současní radní Pavel Matocha, Roman Bradáč, Luboš (Lubomír Xaver) Veselý a Jiří Šlégr,
- další kandidáti s různým profesním zázemím.
Naopak neuspěli například herec Hynek Čermák či bývalý novinář Tomáš Etzler, které navrhl spolek Vraťte nám stát. Už samotný předvýběr tak naznačil, že složení budoucí rady bude výsledkem tvrdého politického vyjednávání.
Zvláštní pozornost se soustředí na kandidáty, kteří již v Radě ČT působili během období, kdy došlo k nezákonnému odvolání dozorčí komise. Podle otevřeného dopisu veřejných osobností tímto krokem televizi vznikla škoda téměř čtyři miliony korun, které musela ČT vyplatit odvolaným členům komise jako odškodnění.
Do rady znovu kandidují právě Pavel Matocha, Roman Bradáč, Luboš Veselý a Jiří Šlégr, po nichž by podle signatářů dopisu měla Česká televize škodu vymáhat. Další z tehdejších radních, Vladimír Karmazín, už byl do Rady ČT mezitím zvolen znovu. Kritici proto varují, že opakované potvrzení těchto jmen by znamenalo legitimizaci předchozího porušení zákona.
Otevřený dopis osobností: varování před „vydíratelnými“ radními
Do debaty vstoupila také skupina zhruba tří desítek známých osobností veřejného života, které se obrátily na premiéra Andreje Babiše s otevřeným dopisem. Žádají ho, aby zabránil opakovanému zvolení kandidátů spojených s nezákonným odvoláním dozorčí komise a vznikem škody pro Českou televizi.
Pod dopisem jsou podepsáni mimo jiné:
- režisérka Olga Sommerová,
- historik Petr Placák,
- expremiér Petr Pithart,
- bývalý předseda Rady ČT Milan Uhde,
- herec Boleslav Polívka,
- architekt David Vávra,
- a další kulturní a akademické osobnosti.
Signatáři upozorňují, že poslanci, kteří by i přes „prokázané porušení zákona a způsobenou škodu“ znovu zvolili Matochu, Bradáče, Veselého či Šlégra, se pohybují na hraně, nebo už za hranou přijatelného jednání. Podle nich takový krok podrývá důvěru veřejnosti v Poslaneckou sněmovnu a může se obrátit nejen proti občanům, ale i proti samotné vládě.
V dopise stojí, že by to znamenalo, že se část politické reprezentace „nehodlá vzdát svého, v demokratických zemích nepřípustného, vlivu na média veřejné služby, prostřednictvím lidí, kteří jsou vydíratelní“. Signatáři varují, že by šlo o bezprecedentní rozhodnutí, které by posílilo podezření z politického ovlivňování veřejnoprávních médií.
Osobnosti zároveň připomínají, že radní mají ze zákona dohlížet na hospodaření České televize. Pokud se na klíčových pozicích v Radě ČT ocitnou lidé spojovaní s milionovou škodou, je podle nich „naprosto nevěrohodná“ jakákoli deklarace vlády o nutnosti šetření a odpovědného hospodaření ve veřejnoprávní televizi. V dopise premiérovi píší, že si nedokážou představit, že by do vlastní firmy přijal na kontrolní pozice zaměstnance, kteří způsobili čtyřmilionovou škodu.
Kritika se netýká jen stávajících radních. Signatáři se ohrazují také proti volbě Stanislava Berkovce, bývalého poslance za hnutí ANO. Připomínají jeho dřívější doporučení, aby se kandidáti do Rady ČT posuzovali podle vztahu k hnutí ANO a k samotnému Babišovi, což podle nich zpochybňuje jeho schopnost hájit nezávislost televize na politické moci.
Moneta Money Bank rozdělí 90 % zisku na dividendách, výnos přesahuje 5,7 %
Moneta Money Bank rozdělí akcionářům 90 % zisku za rok 2026 na dividendách ve výši 11,50 Kč na akcii. Jaký výnos to přináší a co to znamená pro budoucí dividendovou politiku banky?
Korupční podezření a tlak na ministra kultury
Opozice neargumentuje pouze nezákonným odvoláním dozorčí komise a finanční škodou. V posledních dnech se objevila také nahrávka, kterou zveřejnil novinář Marek Wollner, a která má zachycovat rozhovor Pavla Matochy s Romanem Bradáčem o nedoplatku ve výši půl milionu korun. Podle opozičních poslanců nahrávka vyvolává vážné podezření na korupční jednání při volbě generálního ředitele České televize.
Opoziční poslanci proto požadují, aby byla volba Rady ČT přerušena do doby, než budou tato podezření uspokojivě vysvětlena. Argumentují, že v orgánu, který má televizi kontrolovat, nesmí zasedat lidé, nad nimiž visí stín korupce. Předseda ODS Martin Kupka v této souvislosti prohlásil, že by očekával, že právě premiér a lídr vládního hnutí Andrej Babiš navrhne odklad volby, pokud nad dvěma kandidáty vládní koalice existují takto závažná podezření.
Napjatou situaci kolem Rady ČT doplňuje i spor o legislativní podobu financování médií veřejné služby. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib vyzval ministra kultury Oto Klempíře k rezignaci. Jeho předchůdce, bývalý ministr kultury za ODS Martin Baxa, označil Klempířův návrh na zrušení poplatků pro veřejnoprávní média za „legislativní paskvil“ a vyzval ho, aby návrh stáhl a neschovával se před odpovědností.
Hnutí STAN se zároveň pokusilo přenést část debaty do širšího rámce budoucnosti veřejnoprávních médií. Pozvalo všechny parlamentní strany a také generálního ředitele České televize Hynka Chudárka a generálního ředitele Českého rozhlasu René Zavorala na společné jednání o plánovaných změnách ve veřejnoprávních médiích. Schůzka se má uskutečnit ve čtvrtek a má nabídnout prostor pro diskusi nejen o Radě ČT, ale i o systémových úpravách.
Rada ČT jako klíčový nástroj veřejné kontroly
Rada České televize je orgán, prostřednictvím kterého veřejnost uplatňuje své právo kontrolovat činnost a hospodaření veřejnoprávní televize. Má celkem 18 členů, z nichž část volí Poslanecká sněmovna a třetinu obsazuje Senát. Mezi její hlavní pravomoci patří:
- jmenování a odvolání generálního ředitele ČT,
- schvalování rozpočtu a dohlížení na hospodaření,
- kontrola plnění veřejné služby,
- řešení stížností a podnětů veřejnosti.
Právě proto je složení Rady ČT dlouhodobě předmětem politických sporů. Každá změna v radě může ovlivnit směřování televize na roky dopředu – od personální politiky přes programovou strategii až po způsob, jakým jsou zpracovávána citlivá politická témata. V roce 2026, kdy je debata o nezávislosti médií v celé Evropě mimořádně vyostřená, nabývá tato volba zvláštního významu.
Kritici současného postupu vládní koalice tvrdí, že opakovaným zvolením radních spojených s nezákonným krokem vůči dozorčí komisi a s nynějšími korupčními podezřeními by se Rada ČT dostala pod vliv lidí, kteří jsou snadno zpochybnitelní a potenciálně vydíratelní. To by podle nich mohlo otevřít prostor pro nepřímý politický tlak na vedení televize.
Co je v sázce pro budoucnost veřejnoprávních médií
Spor o volbu Rady České televize se neomezuje na jednotlivá jména. V jádru jde o to, jakou roli budou v následujících letech hrát média veřejné služby v české demokracii. Opozice i signatáři otevřeného dopisu varují, že kombinace politických tlaků, kontroverzních personálních nominací a legislativních návrhů může vést k postupnému oslabování nezávislosti ČT.
Hrozba blokády Sněmovny ukazuje, že pro část politické scény je tato otázka natolik zásadní, že je ochotna kvůli ní paralyzovat legislativní proces. Vládní koalice se naopak ocitá pod dvojím tlakem: z jedné strany od opozice, která požaduje odklad či změnu kandidátů, z druhé strany od veřejnosti a osobností, které se obracejí přímo na premiéra a varují před dalším oslabením důvěry v instituce.
Výsledek střetu o Radu ČT tak může mít dopad nejen na každodenní fungování České televize, ale i na širší vnímání toho, zda jsou kontrolní orgány skutečně nezávislé, nebo podléhají politickým zájmům. V době, kdy se v celé Evropě diskutuje o odolnosti demokracií vůči dezinformacím a mediálnímu ovlivňování, bude český spor o Radu ČT bedlivě sledován i v mezinárodním kontextu.
Jakékoliv rozhodnutí – ať už půjde o odklad volby, kompromisní dohodu nad jiným složením kandidátek, nebo prosazení původního plánu vládní koalice navzdory odporu – se stane významným signálem o tom, jak vážně politická reprezentace bere nezávislost veřejnoprávních médií. Pro Českou televizi, ale i pro Český rozhlas a další instituce veřejné služby, tak může být letošní volba Rady ČT jedním z klíčových momentů desetiletí.
💬 Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!