Tejc podává trestní oznámení kvůli bitcoinové kauze

Bitcoinová kauza, která otřásá českou politikou a vedla až k pádu ministra spravedlnosti Pavla Blažka, se dál rozrůstá. Nové informace z interních auditů na ministerstvu spravedlnosti i financí ukazují na možná porušení zákona, selhání jednotlivců i systémové slabiny ve státní správě. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO) nyní na základě výsledků auditu chystá trestní oznámení, zatímco ministryně financí Alena Schillerová (ANO) míří kritikou především na někdejšího ředitele kabinetu ministra financí Filipa Bendu (ODS). V centru dění stojí dar v podobě bitcoinů v hodnotě téměř jedné miliardy korun, který státu poskytl odsouzený drogový dealer Tomáš Jiřikovský.

Jak vznikl miliardový bitcoinový dar státu

Podstatou celé kauzy je darování kryptoměny státu. Ministerstvo spravedlnosti přijalo v roce 2026 bitcoiny v hodnotě téměř miliardy korun od Tomáše Jiřikovského, odsouzeného za rozsáhlou drogovou trestnou činnost. Podle vyšetřovatelů pocházejí tyto bitcoiny právě z výnosů z prodeje drog.

Tehdejší vedení ministerstva spravedlnosti, v čele s Pavlem Blažkem (dříve ODS), dar přijalo a následně kryptoměnu prodalo soukromým kupcům. Až později, už za nástupkyně Evy Decroix (ODS), stát s těmito kupci uzavřel dohody o zpětném odkupu bitcoinů. Právě tato série kroků – od přijetí daru přes jeho prodej až po narovnání se soukromými subjekty – je dnes předmětem kritiky i policejního zájmu.

Tomáš Jiřikovský je v souvislosti s celým případem nově obviněn z legalizace výnosů z trestné činnosti. Klíčovou otázkou se stalo, zda stát svým jednáním fakticky nepomohl „vyčistit“ kryptoměnu pocházející z kriminality a zda úředníci i politici postupovali v souladu se zákonem a s péčí řádného hospodáře.

Hlavní zprávy

Lyridy 2026: jak a kde sledovat první velkou meteorickou show roku

Lyridy 2026 slibují první velkou meteorickou podívanou roku. Poradíme, kdy přesně vyrazit, kam se dívat a jak si užít desítky „padajících hvězd“ v ideálních podmínkách.

Audit na spravedlnosti: podezření na dva trestné činy

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc si po svém nástupu nechal na úřadě zpracovat interní audit, který měl zmapovat veškeré kroky spojené s bitcoinovým darem. Nyní oznámil, že na základě jeho závěrů podá trestní oznámení.

Tejc hovoří o podezření na dva trestné činy:

• Porušení povinnosti při správě cizího majetku – tedy možný neodborný nebo nedbalý postup při nakládání s majetkem státu, který mohl způsobit škodu nebo ohrozit zájmy republiky.
• Zneužití pravomoci úřední osoby – podezření, že někteří představitelé či zaměstnanci ministerstva mohli využít svou pravomoc v rozporu se zákonem nebo ve prospěch konkrétních osob.

Podle Tejce audit odhalil chyby jak v období před samotným převzetím daru, tak v následné fázi, kdy ministerstvo bitcoiny prodávalo soukromým kupcům a uzavíralo s nimi dohody o narovnání. Kritika se tak netýká jen jedné konkrétní operace, ale celého řetězce rozhodnutí a kroků.

Audit podle ministra poukazuje na pochybení „nejvrcholnějších představitelů“ ministerstva spravedlnosti i zaměstnanců na různých úrovních. Konkrétní jména či pozice však Tejc veřejně nezmínil. Závěry interního auditu plánuje předat policii a státnímu zastupitelství, které mají posoudit, zda skutečně došlo k trestné činnosti.

Obrana Evy Decroix: žádný trestný čin, jen politizace

Exministryně spravedlnosti Eva Decroix, která po Blažkově rezignaci resort vedla a zadala také interní audit, se proti interpretaci současného ministra ohradila. Tvrdí, že kroky učiněné za jejího působení byly zákonné a v zájmu státu.

Decroix zejména odmítá, že by došlo k pochybením při uzavírání dohod o narovnání s kupci bitcoinů. Podle ní šlo o pragmatické řešení, které mělo předejít vleklým soudním sporům, jež by mohly trvat roky a znamenat pro stát značné právní i finanční riziko.

„Rozhodně nedošlo k žádnému trestnému činu ani k ničemu, co by stát jakýmkoli způsobem poškodilo,“ uvedla v České televizi. Krok ministra Tejce vnímá jako snahu dál politizovat kauzu a poškodit její jméno i pověst pracovníků ministerstva.

Zároveň připomíná, že interní audit, z něhož Tejc nyní vychází, zadala už ona sama. Podle Decroix se jeho závěry shodují s externím auditem, který její vedení zveřejnilo dříve – rozdíl je podle ní především v politickém výkladu a v důrazu, který současný ministr klade na možné trestněprávní konsekvence.

Hlavní zprávy

Silné zemětřesení a varování před tsunami na severovýchodě Japonska

Silné zemětřesení o magnitudě 7,7 zasáhlo severovýchod Japonska a vyvolalo varování před tsunami i masové evakuace. Otřesy byly citelné až v Tokiu a úřady varují před možným dalším, ještě silnějším zemětřesením.

Role ministerstva financí: kritika směřuje na Filipa Bendu

Do bitcoinové kauzy je výrazně zapojeno také ministerstvo financí. Právě zde vzniklo klíčové právní stanovisko, které upozorňovalo na rizika přijetí daru od Tomáše Jiřikovského. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) nyní tvrdí, že toto varování se včas nedostalo k tehdejšímu ministrovi Zbyňku Stanjurovi (ODS), a označuje to za zásadní selhání.

Podle Schillerové měl tehdejší ředitel kabinetu ministra financí Filip Benda veškeré podstatné informace už 30. ledna 2026. Od 13. února téhož roku měl v ruce interní stanovisko právní sekce, které upozorňovalo na „významná rizika“ spojená s plánovaným uzavřením darovací smlouvy mezi státem a Jiřikovským.

Právníci financí podle Schillerové varovali mimo jiné před tím, že:

• osoba dárce je z hlediska státu nedůvěryhodná,
• dar může sloužit k legalizaci kryptoměny pocházející z trestné činnosti,
• přijetí daru může vyvolat silně negativní reakci veřejnosti.

Stát měl podle ministryně od okamžiku, kdy kabinet získal právní stanovisko, zhruba 36 dní na to, aby problematickou transakci zastavil. To se nestalo. Schillerová proto tvrdí, že selhal právě Filip Benda, který měl informaci předat dál ministrovi a dalším členům vedení.

„Selhal v tom člověk, který měl informaci předat dál,“ uvedla s tím, že Benda porušil své pracovní povinnosti i interní směrnice. U ostatních zaměstnanců ministerstva financí a podřízených složek podle ní audit pochybení nezjistil.

Schillerová navíc upozorňuje na širší rozměr případu. Označuje ho za „příběh o nepotismu“, který by podle ní měl vstoupit do učebnic jako ukázka, kam může vést obsazování klíčových pozic podle rodinných vazeb. Připomíná, že Filip Benda je bratrem Marka Bendy, dlouholetého poslance a tehdejšího předsedy poslaneckého klubu ODS. Podle ministryně se pozice ředitele kabinetu proměnila v „trafiku“, jejíž selhání pak mělo reálné dopady na stát.

Stanjura pod tlakem: nezodpovězené otázky a chybějící telefony

V souvislosti s rolí ministerstva financí se pozornost obrací i na někdejšího ministra Zbyňka Stanjuru. Alena Schillerová sice říká, že nemá důkazy, že by Stanjura o daru dopředu věděl, zároveň ale upozorňuje na několik problematických momentů.

Za zásadní považuje fakt, že Stanjura po svém odchodu z funkce nevrátil ani jeden ze služebních mobilních telefonů ani tablet. Podle úředních záznamů měl jako důvod uvést obavu, že „vymazané údaje by mohly být oživeny“. Z pohledu současného vedení financí tak vzniká pochybnost, zda na služebních zařízeních nebyla komunikace, která by mohla vrhnout další světlo na průběh kauzy.

Schillerová kritizuje také to, že Stanjura zrušil rozšířené porady vedení ministerstva. Právě na nich by se podle ní mohly rizikové kroky, jako je přijetí daru od odsouzeného zločince, včas zachytit a zastavit. Zda Stanjura skutečně nebyl informován, nebo informace ignoroval, zůstává nejasné – ministryně sama připouští, že nemůže s jistotou tvrdit, že o daru nevěděl.

Politické dopady: pád Blažka a spor o interpretaci kauzy

Bitcoinová kauza už má konkrétní politické oběti. Pavel Blažek kvůli narůstající kritice rezignoval na post ministra spravedlnosti a pozastavil své členství v ODS. Ve funkci ho nahradila Eva Decroix, která se nyní brání proti tomu, aby byla spojována s možnými trestnými činy či pochybeními.

Současně se rozhořel politický spor o to, jak kauzu interpretovat. Zatímco Jeroným Tejc zdůrazňuje závažnost zjištění z auditů a mluví o možných trestných činech, představitelé ODS – včetně Decroix – varují před unáhlenými soudy a politizací vyšetřování. Podle nich mají konečné slovo orgány činné v trestním řízení, nikoli politici.

Napětí panuje i mezi ANO a ODS na ministerstvu financí. Schillerová ostře útočí na Filipa Bendu i na rozhodnutí Zbyňka Stanjury, zatímco občanští demokraté se snaží minimalizovat politické škody a poukazují na to, že kauza má širší kontext a táhne se přes více vládních garnitur.

Co bitcoinová kauza ukazuje o fungování státu

Bez ohledu na to, jak dopadne trestní řízení, už nyní je zřejmé, že bitcoinová kauza odhalila několik závažných problémů ve fungování české státní správy.

• Slabá kontrola a přenos informací: Klíčové právní varování zůstalo podle všeho „uvězněno“ na úrovni kabinetu ministra financí a nedostalo se k nejvyššímu vedení včas. To ukazuje na nedostatečně nastavené procesy pro práci s rizikovými podněty.
• Personální obsazení klíčových postů: Kritika nepotismu v případě Filipa Bendy otevírá otázku, zda jsou pozice v ministerských kabinetech obsazovány podle odbornosti, nebo podle stranických a rodinných vazeb.
• Právní nejistota kolem kryptoměn: Případ ukazuje, jak složité je pro stát nakládat s kryptoměnami, zejména pokud pocházejí z trestné činnosti. Rozhodování mezi přijetím daru, jeho odmítnutím či zajištěním v rámci trestního řízení se může pohybovat na hraně různých právních režimů.
• Transparentnost a dokumentace: Nevrácené služební telefony a tablety, stejně jako absence písemných záznamů o některých rozhodnutích, vyvolávají pochybnosti o transparentnosti a o schopnosti státu zpětně doložit, kdo, kdy a jak rozhodoval.

Bitcoinová kauza tak není jen příběhem jednoho sporného daru, ale i testem odolnosti institucí vůči tlakům, chybám a politickým zájmům. Odpověď na otázku, zda šlo „jen“ o sérii nekompetentních kroků, nebo o vědomé zneužití pravomocí, nyní hledá policie a státní zástupci.

Jaké otázky zůstávají otevřené a co bude dál

Po oznámení ministra Tejce, že podá trestní oznámení, přechází kauza do nové fáze. Orgány činné v trestním řízení dostanou k dispozici interní audit ministerstva spravedlnosti i podklady z ministerstva financí. Budou muset vyhodnotit, zda jednání konkrétních osob naplňuje skutkovou podstatu trestných činů, na které Tejc upozorňuje.

Otevřených je však stále mnoho otázek:

• Kdo konkrétně nesl na ministerstvu spravedlnosti hlavní odpovědnost za přijetí daru, jeho prodej a následné dohody o narovnání?
• Jak přesně probíhala komunikace mezi ministerstvy spravedlnosti a financí a kdo byl kdy informován o rizicích spojených s osobou Tomáše Jiřikovského?
• Zda nevrácené služební telefony a tablet někdejšího ministra Stanjury obsahovaly relevantní komunikaci k případu, nebo jde „jen“ o eticky sporné, ale právně beztrestné jednání.
• Jaké finanční dopady mělo celé řešení pro stát – zda byl postup výhodný, neutrální, nebo naopak vedl k majetkové újmě.

Výsledky policejního prověřování a případných trestních řízení mohou mít zásadní dopad nejen na politické kariéry konkrétních aktérů, ale i na budoucí nastavení pravidel pro nakládání se sporným majetkem, zejména v digitální podobě. Kauza zároveň posílila volání po větší profesionalizaci ministerských kabinetů a po omezení vlivu osobních vazeb na obsazování klíčových pozic.

Bitcoinový dar od odsouzeného zločince se tak stal symbolem širšího problému: jak zajistit, aby stát dokázal čelit novým formám kriminality, technologickým výzvám i vnitřním slabinám, aniž by podléhal politickým tlakům a krátkodobým zájmům. Odpověď na tuto otázku bude jedním z klíčových úkolů pro českou justici i politiku v dalších letech.