Stát dál snižuje cenové stropy na paliva, trh však zůstává napjatý

Maximální ceny benzinu a nafty v Česku dál klesají, přestože trh s pohonnými hmotami zůstává mimořádně napjatý. Ministerstvo financí pokračuje v denním stanovování cenových stropů, které mají bránit prudkému zdražování po růstu cen ropy a napětí na Blízkém východě. Regulace ale vyvolává ostrou kritiku opozice i části trhu, podle nichž může vést k nedostatku paliv a deformaci konkurence. Podobná opatření zavádějí i okolní státy, každé však volí jinou cestu.

Jaké cenové stropy platí pro nadcházející dny

Ministerstvo financí zveřejňuje maximální ceny paliv v cenovém věstníku a v současnosti je upravuje na denní bázi. Pro nejbližší období platí, že:

• nafta může být od víkendu prodávána nejvýše za 43,13 Kč za litr, což je o 23 haléřů méně než v pátek,
• benzin Natural 95 má stanovený strop 41,33 Kč za litr, tedy zhruba o tři haléře méně než předchozí den.

Ještě před víkendem byly maximální ceny nastaveny mírně výše – nafta na 43,36 Kč a benzin na 41,36 Kč za litr. Sobotní úprava tak znamená další, byť už jen kosmetické, zlevnění. Víkendové ceny platí pro tři dny včetně pondělí; další revizi oznámí ministerstvo až v pondělí odpoledne, kdy zveřejní stropy pro úterý.

Podle resortu financí jde o nejnižší úroveň stropů od začátku jejich zavedení. Systém má fungovat přinejmenším do konce dubna 2026, vláda ale naznačuje, že jeho délka se může měnit podle vývoje na trhu.

Hlavní zprávy

Slavná čokoláda Figaro opouští Trnavu. Výroba míří do Česka

Slavná čokoláda Figaro opouští po desetiletích svůj domov v Trnavě a výrobu přesouvá do českého Rohatce. Firma změnu vysvětluje efektivitou a udržitelností, v nejistotě však zůstávají stovky zaměstnanců.

Rozdíl mezi stropy a tržní cenou: kde se pohybují pumpy

Maximální povolené ceny jsou v případě nafty už pod průměrnou tržní cenou, kterou sleduje společnost CCS. Z jejích posledních údajů vyplývá, že:

• nafta v uplynulém týdnu zlevnila o 3,72 Kč na průměrných 44,51 Kč za litr,
• Natural 95 se nyní prodává v průměru za 41,37 Kč za litr, což je zhruba o 26 haléřů méně než před týdnem.

V praxi to znamená, že u části čerpacích stanic se tržní ceny pohybují nad úrovní státních stropů, zejména u nafty. Provozovatelé tak musí buď zlevnit na úroveň stropu, nebo riskovat sankce za jeho porušení. Podle petrolejářských firem to v některých regionech vede k situaci, kdy jsou pumpy nuceny prodávat palivo pod ekonomicky únosnou cenou.

Jak stát počítá maximální ceny paliv

Ministerstvo financí používá pro výpočet cenových stropů kombinaci několika parametrů. Do výsledné částky vstupují zejména:

• velkoobchodní denní indexy hlavních distributorů na českém trhu – společností Čepro, Orlen a MOL,
• denní kotace mezinárodní burzovní organizace Platts, které odrážejí vývoj cen ropných produktů na světových trzích,
• maximální povolená marže obchodníků, stanovená vládou,
• daňové zatížení, především spotřební daň a DPH.

Regulace se vztahuje na běžná paliva, zejména na standardní benzin Natural 95 a motorovou naftu. Prémiové a aditivované produkty do systému zahrnuty nejsou, jejich cena tak zůstává plně v kompetenci čerpacích stanic a odvíjí se od tržních podmínek.

Hlavní zprávy

Írán dočasně otevírá Hormuzský průliv. Svět sleduje ropu i mírová jednání

Írán dočasně otevírá Hormuzský průliv a ropné trhy reagují prudkým poklesem cen. Křehké příměří s USA i regionální dohody však mohou kdykoli zkolabovat – a s nimi i tranzit jedné z nejdůležitějších tepen světového obchodu.

Politický střet: ochrana řidičů, nebo ohrožení trhu?

Rozhodnutí vlády zasáhnout do cenotvorby paliv vyvolalo ostrou politickou debatu. Opoziční ODS dlouhodobě tvrdí, že cenové stropy jsou chybou a měly by být okamžitě zrušeny. Argumentuje především tím, že:

• regulace narušuje konkurenční prostředí a demotivuje obchodníky k dalšímu zlevňování,
• při delším trvání může vést k nedostatku paliv, pokud se distributorům nevyplatí zásobovat některé regiony,
• v důsledku může paradoxně vyústit ve vyšší ceny, například kvůli omezení nabídky nebo poklesu investic do skladovacích a přepravních kapacit.

Kriticky se vyjadřují i zástupci petrolejářského sektoru. Podle nich nastavení stropů a marží nutí některé čerpací stanice prodávat pod náklady, zejména v odlehlejších oblastech s menší frekvencí zákazníků. To podle nich zvyšuje riziko uzavírání menších pump, což by mohlo zhoršit dostupnost paliv na venkově.

Vláda naopak obhajuje zásah do trhu jako mimořádné opatření v mimořádné situaci. Argumentuje prudkým růstem cen po eskalaci konfliktu na Blízkém východě a nutností zabránit dalšímu zdražování, které by se okamžitě promítlo do nákladů firem i domácností. Kabinet také zdůrazňuje, že regulace je časově omezená a bude průběžně vyhodnocována.

Dopad na inflaci a ekonomiku

Rychlý růst cen paliv se už projevil v oficiálních statistikách. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu zrychlila inflace v březnu na 1,9 procenta, zatímco v únoru činila 1,4 procenta. Významnou část tohoto nárůstu přičítají ekonomové právě zdražení benzinu a nafty po útocích Spojených států a Izraele na cíle v Íránu na přelomu února a března.

Paliva mají v české ekonomice multiplikovaný efekt – promítají se do nákladů dopravy, logistiky, zemědělství i průmyslu. Jakékoliv výraznější zdražení proto rychle zasahuje cenovou hladinu v dalších odvětvích. Vládní kroky v podobě cenových stropů a snížení daní mají tento tlak tlumit, zároveň však znamenají výpadek příjmů státního rozpočtu a riziko tržních deformací.

Daňové úlevy a zastropování marží: druhý pilíř zásahu

Vedle samotných cenových stropů na pumpách se kabinet rozhodl zasáhnout i do daňového zatížení a ziskových marží distributorů. Od začátku dubna 2026 platí, že:

• marže obchodníků s palivy je zastropována na 2,50 Kč za litr u nafty i benzinu,
• spotřební daň z nafty byla dočasně snížena z 9,95 Kč na 8,011 Kč za litr,
• spotřební daň z benzinu zůstává beze změny na úrovni 12,84 Kč za litr.

Kombinace nižší spotřební daně a omezené marže má podle vlády zajistit, aby se úleva promítla do konečných cen pro řidiče, a nikoliv pouze do zisků distributorů. Kritici však namítají, že plošné zastropování marží nebere v úvahu rozdílné náklady jednotlivých čerpacích stanic – jiné mají velké sítě na dálnicích, jiné malé rodinné pumpy na venkově.

Evropské souvislosti: různé recepty na drahá paliva

Česká vláda není v boji s vysokými cenami pohonných hmot osamocena. Řada evropských zemí sáhla k vlastním, často odlišným opatřením:

• Německo schválilo dočasné snížení daně na paliva zhruba o 17 eurocentů na litr, což odpovídá přibližně čtyřem korunám. Opatření má platit od začátku května po dobu dvou měsíců. Podle serveru NDR.de nyní stojí v Německu litr nafty v průměru 2,19 eura (asi 53,26 Kč) a litr benzinu 2,06 eura (přibližně 50,10 Kč).
• Rakousko reagovalo kombinací snížení spotřební daně a omezení marží distributorů, podobně jako Česko, avšak bez plošných cenových stropů na pumpách.
• Polsko zvolilo výraznější daňové úlevy – snížilo jak spotřební daň, tak DPH u paliv a zároveň zavedlo cenový strop na pohonné hmoty.
• Slovensko zavedlo kontroverzní systém dvojích cen nafty: motoristé se zahraniční registrační značkou platí vyšší cenu, aktuálně 1,905 eura za litr (zhruba 46,33 Kč). Tato částka vychází z průměru cen v Česku, Polsku a Rakousku. Evropská komise už dříve označila tento postup za v rozporu s unijním právem, protože diskriminuje zahraniční řidiče.

Přestože konkrétní podoba opatření se liší, společným jmenovatelem je snaha vlád tlumit dopad drahé ropy na domácnosti a firmy, aniž by došlo k úplnému rozvratu tržního prostředí.

Co současný vývoj znamená pro řidiče a trh

Pro běžné motoristy znamenají aktuální kroky vlády především dočasnou úlevu u stojanů. Cenové stropy i snížení daní přibrzdily růst cen, který by bez těchto zásahů byl podle analytiků ještě výraznější. Nafta i benzin v posledních dnech mírně zlevňují a rozdíl mezi tržní cenou a stropem se zejména u nafty postupně snižuje.

Současně však roste nejistota ohledně udržitelnosti systému. Pokud by se ceny ropy na světových trzích opět zvedly, mohly by se české stropy ocitnout hluboko pod ekonomicky smysluplnou úrovní pro distributory. To by mohlo vést k omezení nabídky, selektivnímu zásobování jen nejvytíženějších lokalit nebo tlaku na další úpravu regulace.

Klíčová bude i reakce Evropské unie na některé národní kroky, zejména v případě Slovenska. Rozhodnutí Evropské komise, která už naznačila, že dvojí ceny nafty jsou v rozporu s právem Unie, může do budoucna ovlivnit i to, jak daleko mohou členské státy při regulaci paliv zajít.

V českém prostředí lze v nejbližších týdnech očekávat další politický střet o to, zda cenové stropy prodloužit, upravit, nebo postupně opouštět. Zda se vládní strategie ukáže jako účinný nástroj proti inflaci, nebo jako zásah s nechtěnými vedlejšími efekty v podobě narušeného trhu, ukážou až následující měsíce.