Pobaltské státy znovu zavírají nebe Ficovi. Premiér musí na oslavy do Moskvy oklikou

Slovenský premiér Robert Fico narazil při plánované cestě do Moskvy na stejné překážky jako v předchozím roce. Estonsko, Litva a Lotyšsko mu podle dostupných vyjádření odmítly povolit přelet vládního speciálu přes svůj vzdušný prostor, pokud míří na oslavy 9. května v ruské metropoli. Pobaltské státy tak opět dávají najevo, že nechtějí být spojovány s akcí, kterou označují za nástroj ruské válečné propagandy a „oslavu agresora“.

Fico přitom avizuje, že se oslav v Moskvě zúčastní i letos, a to navzdory kritice z Evropské unie a napjatým vztahům mezi Západem a Ruskem kvůli pokračující válce na Ukrajině. Stejně jako loni bude muset hledat delší, jižní trasu, která obejde území pobaltských zemí.

Opakovaný zákaz přeletu: pobaltské země trvají na tvrdé linii

Klíčová informace, která se objevuje ve všech třech zdrojích, je shodná: Estonsko, Litva i Lotyšsko nechtějí umožnit slovenskému premiérovi přelet přes své území, pokud cílem jeho cesty zůstává Moskva a účast na oslavách 9. května. Jde o den, kdy Rusko tradičně slaví vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce.

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna v této souvislosti hovoří velmi ostře. Zdůrazňuje, že estonský vzdušný prostor nesmí být využíván k posilování vztahů s Ruskem v době, kdy Moskva podle něj nadále porušuje mezinárodní normy a vede agresivní válku proti Ukrajině i bezpečnosti Evropy jako celku. Konkrétně uvedl, že Fico „opět nedostane povolení“ k přeletu kvůli účasti na přehlídce 9. května, kterou Tallinn považuje za akci zaměřenou na oslavu agresora.

Litva a Lotyšsko podle Ficova vlastního vyjádření zaujaly stejný postoj. Premiér ve videu na sociálních sítích uvedl, že obě země jeho vládě oznámily, že přelet přes jejich území nepovolí. Zpravodajská agentura však zároveň upozorňuje, že oficiální potvrzení z Rigy a Vilniusu se bezprostředně získat nepodařilo. Politický signál je nicméně zřejmý: pobaltské státy se rozhodly držet jednotnou a principiální linii, kterou uplatnily už v předchozím roce.

Hlavní zprávy

Česká hra dobyla BAFTA! Kingdom Come 2 válcuje svět i turistický ruch

Česká hra Kingdom Come: Deliverance 2 získala na BAFTA Games Awards 2026 cenu za nejlepší příběh a potvrzuje světový úspěch. A s ní roste i zájem turistů o české „herní“ lokality.

Oklika přes jih: jak může vypadat Ficova cesta do Moskvy

Protože severní trasa přes Pobaltí je pro slovenský vládní speciál uzavřená, musí Fico stejně jako loni hledat alternativní řešení. V roce 2025 (loni) zvolila slovenská delegace delší a logisticky náročnější cestu přes Maďarsko, Rumunsko, oblast Černého moře a následně přes Gruzii směrem do Ruska. Tato jižní varianta představuje výraznou okliku oproti přímému letu přes pobaltské země a Bělorusko či západní Rusko.

Premiér v reakci na nové odmítnutí pobaltských států uvedl, že si „určitě najde jinou trasu“, podobně jako v minulém roce, kdy podle jeho slov „let torpédovalo Estonsko“. Z jeho vyjádření je patrné, že zákaz přeletu vnímá spíše jako politické gesto ze strany Tallinnu, Vilniusu a Rigy, nikoli jako technický problém, který by mohl cestu znemožnit.

Pro pobaltské státy je naopak důležité vyslat signál, že jejich území a vzdušný prostor nebudou využívány k legitimizaci nebo symbolickému posilování vztahů s Ruskem v době, kdy Moskva vede válku na Ukrajině a podle nich ohrožuje bezpečnost celého regionu. Uzavření nebe pro lety hlav států a vlád mířících na moskevské oslavy proto není jen administrativním rozhodnutím, ale součástí širší politické strategie.

Historická paměť Pobaltí: proč 9. květen není den oslavy

Postoj Estonska, Litvy a Lotyšska nelze pochopit bez historického kontextu. Všechny tři země byly během druhé světové války opakovaně okupovány – nejprve Sovětským svazem, poté nacistickým Německem a po skončení války znovu Sovětským svazem. V důsledku poválečného vývoje zůstaly součástí SSSR až do roku 1991.

Pro velkou část obyvatel těchto zemí proto 9. květen nepředstavuje pouze den osvobození od nacismu, jak je vnímán v Rusku nebo tradičně v některých dalších státech střední a východní Evropy. V Pobaltí je tento den spojen i s nástupem další diktatury a dlouhodobou sovětskou okupací, která přinesla masové deportace, potlačování národní identity a omezení politických svobod.

Z tohoto úhlu pohledu nejsou moskevské oslavy vnímány jako neutrální připomínka konce války, ale jako pokračování narativu, který legitimizuje sovětskou i současnou ruskou mocenskou politiku. Lotyšsko proto například označuje oslavy 9. května za „groteskní představení ruské válečné propagandy“, s nímž je podle tamních představitelů účast představitelů Evropské unie neslučitelná.

Hlavní zprávy

Jed na krysy v dětské výživě. Co víme o případu v Česku a na Slovensku?

Ve skleničkách dětské výživy HiPP byl v roce 2026 v Česku a na Slovensku odhalen jed na krysy. Jak probíhá vyšetřování, co víme o pachateli a jak se mají rodiče chránit?

Ficova argumentace: morální odkaz a poděkování Sovětskému svazu

Robert Fico naopak svou účast na moskevských oslavách obhajuje s odkazem na historický dluh vůči sovětským vojákům, kteří se podíleli na osvobození území dnešního Slovenska od nacismu. Premiér opakovaně zdůrazňuje, že jeho cesta má podle něj „morální základ“ a že chce vzdát hold všem, kdo bojovali proti fašismu.

V tomto duchu plánuje i širší program pietních a vzpomínkových akcí. Kromě tradičního položení věnců u památníku sovětským vojákům na bratislavském Slavíně avizoval účast na třech mezinárodních událostech: návštěvu bývalého koncentračního tábora Dachau v Německu, účast na oslavách v Moskvě 9. května a v červnu cestu do Normandie ve Francii, kde si svět připomíná vylodění spojenců v západní Evropě.

Fico tak staví svou politiku paměti na snaze propojit různé fronty a podoby boje proti nacismu – západní spojence, sovětskou armádu i oběti nacistického teroru. Jeho kritici však namítají, že účast na akci organizované současným Ruskem nelze oddělit od aktuálního kontextu války na Ukrajině a že se tím slovenský premiér fakticky podílí na ruské propagandě.

Kontroverze v EU: jediný premiér na moskevských oslavách

Už v roce 2025 vyvolala Ficova cesta do Moskvy ostré reakce v rámci Evropské unie. Slovenský premiér byl tehdy jediným představitelem členského státu EU, který se oslav v ruské metropoli zúčastnil. Z evropských politiků byl v Moskvě pouze ještě srbský prezident Aleksandar Vučić, jehož země však není členem EU ani Severoatlantické aliance.

Představitelé řady členských zemí EU i někteří činitelé unijních institucí tehdy Ficovi vyčítali, že se svou přítomností propůjčuje k propagandistické akci režimu, který od roku 2022 vede válku na Ukrajině. Kritika mířila i na to, že na přehlídce na Rudém náměstí se účastní také vojáci zapojení do současné ruské invaze.

Po návratu do vlasti Fico tvrdil, že na samotné vojenské přehlídce přítomen nebyl. Okolnosti jeho účasti však provázely nejasnosti a spekulace, zda se alespoň částí programu neúčastnil. Jisté je, že v Moskvě jednal mezi čtyřma očima s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, což opět posílilo dojem, že se snaží udržovat nadstandardní vztahy s Kremlem v době, kdy většina evropských lídrů kontakty s ruským vedením výrazně omezila.

Bezpečnostní rozměr: Pobaltí jako frontová linie Západu

Postoj pobaltských zemí k Ficově cestě do Moskvy odráží nejen jejich historickou zkušenost, ale také současné bezpečnostní obavy. Estonsko, Lotyšsko a Litva patří k nejhlasitějším podporovatelům Ukrajiny v rámci EU i NATO. Vnímají se jako státy v první linii, bezprostředně ohrožené ruským revizionismem a vojenskou silou.

Uzavření vzdušného prostoru pro lety mířící na moskevské oslavy je proto součástí širšího balíku opatření, jimiž se Pobaltí snaží omezit ruský vliv a vyslat jasný signál spojencům i Moskvě. V symbolické rovině jde o odmítnutí narativu, podle nějž je Rusko pokračovatelem osvoboditelské role Sovětského svazu, a o zdůraznění, že současná ruská politika je v přímém rozporu s hodnotami, na nichž stojí Evropská unie a Severoatlantická aliance.

Estonský ministr zahraničí proto hovoří o tom, že žádná země nesmí využívat estonský vzdušný prostor k posilování vazeb s Ruskem v době probíhající agrese. V praxi to znamená, že se tato zásada netýká jen Slovenska nebo konkrétně Roberta Fica, ale všech hlav států a vlád, které by se rozhodly do Moskvy na oslavy cestovat.

Co spor o přelet vypovídá o rozdělené Evropě

Opakovaný zákaz přeletu pro slovenského premiéra je víc než jen technickou otázkou leteckých povolení. Ukazuje hluboké rozdíly v tom, jak jednotlivé státy EU vnímají dědictví druhé světové války, roli Sovětského svazu a současné Rusko. Zatímco pro Fica je cesta do Moskvy především morálním gestem vůči padlým sovětským vojákům, pro Pobaltí a část evropských lídrů je účast na oslavách 9. května nepřijatelným signálem v době, kdy Rusko vede agresivní válku proti sousední zemi.

Rozpor se promítá i do širší debaty o tom, jak by měla Evropská unie reagovat na ruskou politiku a jaké místo má mít historická paměť ve formování současné zahraniční politiky. Slovensko pod vedením Roberta Fica se v této otázce posouvá směrem k méně konfrontačnímu přístupu vůči Moskvě, zatímco pobaltské státy patří k nejtvrdším zastáncům sankcí a izolace Ruska.

Ficova letošní cesta do Moskvy – uskutečněná zřejmě opět oklikou mimo vzdušný prostor Estonska, Litvy a Lotyšska – tak bude dalším viditelným symbolem těchto rozdílných postojů uvnitř Evropské unie. Zda se tento rozpor promění v hlubší politické napětí mezi Bratislavou a pobaltskými metropolemi, ukážou následující měsíce a reakce na samotnou účast slovenského premiéra na moskevských oslavách.