Co je horší, než být v Česku bez práce? Tohle je možná i váš případ

Průměrná hrubá mzda v České republice vyšplhala v roce 2024 podle údajů Českého statistického úřadu na hodnotu 43 tisíc korun. Výše průměrné mzdy ale téměř vždy budí ve společnosti emoce. Reálnějším ukazatelem životní úrovně Čechů je spíše medián mezd, tedy střední hodnota, která ve stejném období dosáhla pouhých 37 tisíc korun. To znamená, že polovina zaměstnanců reálně vydělala méně než 37 tisíc hrubého.

Mzdy v Česku jsou jedny z nejnižších v Evropě

Ve srovnání se západní Evropou jde přitom o zoufale nízká čísla. V sousedním Německu byla průměrná mzda v předchozím roce více než dvojnásobně vyšší a překročila částku 100 tisíc korun za měsíc. Zajímavým je také medián mezd v Německu v roce 2024, který se zastavil na částce něco přes 90 tisíc korun měsíčně. Životní standard Čechů vykazuje ve srovnání s Němci propastné rozdíly.

Finance

ČNB omylem vydala několik tisíc chybných bankovek. Sběratelé za ně nabízejí desítky tisíc

Tiskaři, kteří se starají o to, abychom mohli platit hotovostí, jsou také jenom lidé. Stává se, že při výrobě bankovek udělají chybu, která ale není nijak zásadní, a tak se mohou vypustit do oběhu. Bystrým očím filatelistů však nesrovnalosti neuniknou. Za nesprávně vytištěné ceniny jsou sběratelé často ochotní zaplatit horentní sumy. Několik takových je momentálně v nabídce. 

Příjmy Čechům často nestačí na základní výdaje

Přestože řada Čechů pracuje na plný úvazek, kvůli rostoucím nákladům na život si mohou dovolit čím dál méně. Své o tom ví Jana, zdravotní sestra, která stále žije s manželem a dvěma dětmi v pronajatém bytě. „Snu o vlastním domě jsme se ještě nevzdali, ale pořád nevíme, kde na něj vzít. Museli bychom začít z výplaty odkládat velkou část peněz, abychom dostali hypotéku, ale to je nereálné, po zaplacení nájmu, jídla a nezbytných výdajů nám skoro nic nezbyde,“ přiznává.

Levná pracovní síla a nekvalifikovaná práce, to je trh práce u nás

Za neuspokojivým životním standardem Čechů stojí podle ekonomů několik faktorů. Lidská práce nemá v České republice podle odborníků přidanou hodnotu, z jistého úhlu pohledu jsme pouze montovnou Evropy a na takové práce stačí jen levná pracovní síla. Zároveň máme jedny z nejvyšších odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

Propastné rozdíly v českých a německých mzdách

Ve fabrikách, kterých je hlavně kolem hranic s Německem rozeseto víc než dost, najdeme spoustu lidských příběhů, které nám reklamy na štěstí neukážou. „Už 12 let pracuju na stejné pozici v jedné nejmenové německé firmě jako operátor výroby. Mzda? 28 tisíc hrubého. Kolegové v Německu mají přitom třikrát tolik za tu samou práci,“ přibližuje výrobní operátor Lukáš realitu života na české straně hranic.

S platy nás předehnali už i Poláci

Nejde přitom jenom o nekvalifikované pozice ve srovnání se západními zeměmi. Výrazně nižší mzdy zaznamenávají statistiky i na vysokoškolských pozicích ve srovnání s Polskem, kde jsou platy učitelů o 40 procent vyšší než v tuzemsku. „Učím v mateřské škole už sedm let, mám vysokou školu. Za měsíc mi přistane na účtu 22 tisíc korun, 15 tisíc dám za bydlení,“ stěžuje si Marie a dodává, že ani tak nemá vystaráno. „Když mi onemocní dítě, musím si na jídlo půjčit od rodičů.“

Finance

Invalidní důchody od ledna porostou. U některých lidí klidně o více než 4 000 Kč

Už od ledna 2026 dojde k významným změnám ve výši invalidních důchodů. Podle aktuálních informací by si tak někteří mohli polepšit dokonce až o 4 000 korun měsíčně. Jde o šťastnou souhru dvou okolností. Do výše nárůstu se totiž promítne jak pravidelná valorizace, tak i nová výše minimálního důchodu.

Nedostatečná výše mezd zasáhla i vysokoškolsky vzdělané zaměstnance

Právě rostoucí náklady na bydlení spolu se stagnující mzdou představují podle odborníků časovanou bombu. Náladám ve společnosti neprospívá ani dlouhodobě zakořeněné dogma, že za nízké mzdy si může každý sám. Tento mýtus vyvrací socioložka Lucie Trlifajová v rozhovoru pro web Aktuálně.cz, která upozorňuje na skutečnost, že nízké mzdy berou i vysokoškolsky vzdělaní lidé, tedy ti, kdo optikou skeptiků dělali maximum pro to, aby se nedůstojným mzdám vyhnuli. Podle Trlifajové nízké mzdy vysokoškoláků zasahují především sektor pedagogů, sociálních pracovníků či divadelních umělců. Bez systémových změn nemůžeme podle ekonomů očekávat v dohledné době žádné zlepšení. Odborníci upozorňují, že Česká republika musí přejít od modelu levné pracovní síly k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou. Takový přechod však vyžaduje veké investice do vzdělání, technologií i inovací a neobejde se ani beze změny v daňovém systému, který by méně zatěžoval a více motivoval k vyšší produktivitě. Zdroje: Aktuálně.cz, Statista.de, Finanz.de, Starke Jobs, e15