Vědci varují, že klimatické změny již mění chuť a kvalitu piva

Přidat na Seznam.cz

Podle studie ovlivňuje globální oteplování množství a kvalitu chmele, který je klíčovou složkou většiny piv. V důsledku toho může pivo zdražit a výrobci budou muset přizpůsobit své metody vaření, uvedl deník The Guardian.

Vědci předpovídají, že pokud se zemědělci nepřizpůsobí teplejšímu a suššímu počasí, klesnou výnosy chmele v evropských pěstitelských oblastech do roku 2050 o 4-18 %, zatímco obsah alfa kyselin ve chmelu, který dodává pivu charakteristickou chuť a vůni, se sníží o 20-31 %.

„Pivaři změnu klimatu rozhodně pocítí, ať už v ceně, nebo v kvalitě,“ uvedl Miroslav Trnka, vědec z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a spoluautor studie, která byla zveřejněna v časopise Nature Communications. „Z našich údajů se zdá, že je to nevyhnutelné.“

Pivo, které je po vodě a čaji třetím nejoblíbenějším nápojem na světě, se vyrábí kvašením sladových zrn, jako je ječmen, pomocí kvasinek. Obvykle se dochucuje aromatickým chmelem pěstovaným převážně ve středních zeměpisných šířkách, který je citlivý na změny světla, tepla a vody.

V posledních letech se poptávka po kvalitním chmelu zvýšila v důsledku rozmachu řemeslných piv s výraznější chutí. Studie však zjistila, že rostliny jsou ohroženy emisemi plynů, které ohřívají planetu.

Výzkumníci porovnali průměrné roční výnosy aromatického chmele v období 1971-1994 a 1995-2018 a zjistili „výrazný pokles produkce“ o 0,13-0,27 tuny na hektar. Největší pokles průměrného ročního výnosu chmele zaznamenalo slovinské město Celje, a to o 19,4 %.

V Německu, druhém největším producentovi chmele na světě, klesly průměrné výnosy chmele v odrůdě Spalt o 19,1 %, v odrůdě Hallertau o 13,7 % a v odrůdě Tettnang o 9,5 %, zjistila studie.

Pivovarnictví ve střední Evropě má tisíciletou tradici a je základním kamenem kultury. Lidé v České republice více piva než kdekoli jinde na světě.

Počasí i politika však mění chuť piva. Světoví lídři slíbili, že se pokusí do konce století zastavit oteplování planety o více než 1,5 °C nad předindustriální úroveň, ale vypouštějí příliš mnoho skleníkových plynů, aby tento cíl splnili.

S rostoucími teplotami a ubývajícími srážkami někteří pěstitelé chmele přesunuli chmelnice výše, umístili je do údolí s větším množstvím vody a změnili rozestupy mezi řádky plodin.

Zdroj: theguardian.com, nature.com, redakčně upraveno