Václav Moravec po více než 20 letech odchází z České televize a rozpoutává spor o nezávislost a vyváženost veřejnoprávního zpravodajství. Co bude s politickými debatami dál?
Cena nafty v Česku v roce 2026 skokově roste a analytici varují, že průměrné ceny paliv se mohou v nejbližších dnech přehoupnout přes hranici 40 korun za litr. Zdražování je přitom výraznější právě u nafty, která je klíčová pro dopravu i průmysl a její růst se rychle propisuje do cen zboží a služeb.
Ještě před dvaceti lety bylo pro většinu českých drobných podnikatelů naprostým vrcholem ambicí otevřít si kamennou prodejnu v okresním městě. Dnes stejný typ živnostníka prodává do celé Evropské unie, do USA i do Asie – a často přímo z malé dílny na Vysočině, z bytu na okraji Ostravy nebo z rodinného domu na Šumavě. Tichá revoluce v českém podnikání probíhá nenápadně, ale nevratně: e‑shopy a digitální nástroje daly malým hráčům globální dosah, který byl dříve vyhrazen jen velkým firmám.
České domácnosti vstupují do roku 2026 s rekordní úrovní zadlužení, zpomalující ekonomikou a měnícím se trhem práce. Kombinace vysokých splátek hypoték, rostoucích cen služeb a nejistých příjmů vytváří prostředí, které mnozí ekonomové označují za největší test finanční odolnosti domácností od globální finanční krize.
Účty za energie v roce 2026 patří mezi největší položky rodinného rozpočtu. Elektřina, plyn i teplo zdražily, a i když se situace na trzích postupně uklidňuje, většina domácností stále hledá způsoby, jak platit méně, aniž by musela zásadně snižovat svůj komfort.
Čeští milionáři už dávno nejsou jen „podnikatelé v golfovém svetru“, kteří ukládají peníze do stavebního spoření a náhodných nemovitostí. Rok 2026 ukazuje úplně jiný obrázek: sofistikované portfolio, globální diverzifikace, technologická aktiva, alternativní investice a větší důraz na ochranu majetku než na rychlé zbohatnutí.
Sem by chtěl jen čert, jak říká nejedno přísloví. Představte si, že se ocitnete stovky metrů pod zemí, kde temnota a vlhkost vládnou všem zákonům. Doly, ve kterých se dříve těžilo uhlí, uran a další suroviny, dnes ukrývají příběhy života horníků a tvrdé práce pod zemí.
Důvody můžou být různé, ale sem tam dojde na to, že by někdo raději svého životního partnera vynechal z plánů na dědictví. Zkrátka nechce, aby měl nárok na jeho část majetku, a tak se hledají způsoby, jak toho docílit. Jenže je samozřejmě otázkou, zda to vůbec jde.
Na účtu za elektřinu nebo plyn se většina z nás dívá hlavně na topení, ohřev vody nebo velké spotřebiče. Jenže významnou část účtu může tvořit něco mnohem nenápadnějšího – malý, tichý pomocník, který běží prakticky nepřetržitě 24 hodin denně, 365 dní v roce. Řeč je o bojleru a elektrickém ohřevu vody, případně o průtokových ohřívačích a zásobníkových ohřívačích, které v českých domácnostech často „žerou“ víc peněz, než si majitelé uvědomují.
Češi nikdy neodkládali stranou tolik peněz jako dnes. Statistiky ukazují rekordní objem vkladů na běžných a spořicích účtech, rostou investice do nemovitostí, fondů i penzijního spoření. Přesto se velká část domácností ocitá v paradoxní situaci: úspory na účtech nominálně rostou, ale jejich reálná hodnota klesá.
Cena nafty v Česku v roce 2026 skokově roste a analytici varují, že průměrné ceny paliv se mohou v nejbližších dnech přehoupnout přes hranici 40 korun za litr. Zdražování je přitom výraznější právě u nafty, která je klíčová pro dopravu i průmysl a její růst se rychle propisuje do cen zboží a služeb.
České domácnosti vstupují do roku 2026 s rekordní úrovní zadlužení, zpomalující ekonomikou a měnícím se trhem práce. Kombinace vysokých splátek hypoték, rostoucích cen služeb a nejistých příjmů vytváří prostředí, které mnozí ekonomové označují za největší test finanční odolnosti domácností od globální finanční krize.
Mít ve stáří klid a nebát se každého účtu zní krásně, ale pro velkou část Čechů je to spíš přání než realita. Ceny jídla, energií i bydlení rostou rychleji než úspory a státní penze sama o sobě většinou nestačí ani na základní potřeby. Kdo nechce v penzi žít od výplaty k výplatě, musí myslet na finance už během pracovních let, ne až při prvním vyplaceném důchodu.
Možná máte pocit, že nejvíc energie vám z domácnosti ukrajují televize, počítače nebo lednice. Ve skutečnosti vám peníze mizí mnohem rychleji – a často doslova protahují škvírou mezi oknem a rámem nebo dveřmi a prahem.