Školní jídelny odhaleny. Jak je to doopravdy s kvalitou jídla?

Děti v poslední době kritizují až příliš často školní jídelny. Ty ale častokrát nemohou za to, že dětem nechutná. Zjistili jsme, proč tomu tak je.

Snad každý z nás už někdy jedl ve oběd ve škole. Některým zde chutnalo a jiní na obědy ve škole nevzpomínají s láskou. V současné době se řeší problém, kdy dětí až příliš často kritizují jídlo ze školních jídelen a raději si koupí něco nezdravého. Nejčastěji bagety, sladkosti nebo chipsy. Samozřejmě že takové jídlo je pro nás více chutnější, ale není vůbec zdravé. Proč vlastně dětem nechutná a co by se mohlo změnit, aby děti opět chodily jíst do školních jídelen? Podívali jsme se na možná řešení.

Ve školních jídelnách musí dodržovat určitá pravidla

Ještě předtím, než se podíváme na to, proč přesně děti kritizují jídelny, bychom se měli zaměřit na možnosti, které školní jídelny mají. Mysleli jste si, že ve škole vaří zrovna to, co je napadne? Potom jste na omylu. Musí totiž dodržovat přísná pravidla. Čím se tedy řídí a co vlastně mohou vařit?

Především musí splňovat vyhlášku o školním stravování. V té je dané, kolik masa, mléčných výrobků, zeleniny, luštěnin nebo cukru by děti měly v jídelníčku mít. To znamená, že nemohou servírovat jen to, co by si většina žáků určitě přála. Například hranolky či smažený sýr je tabu.

Kromě předem určených surovin musí  dodržovat hygienické normy. Dalším omezením jsou finanční limity. Suroviny používané do jídla musí být výživné a cenově dostupné. Pro vedoucí těchto jídelen je tedy často oříšek vymyslet jídelníček, ve kterém budou chutná jídla.

Obrovské plýtvání potravinami

V pražských školních jídelnách provedla organizace Zachraň jídlo a INESAN výzkum. V něm se chtěly tyto organizace dopátrat, jak moc se plýtvá potravinami ve školách. Výsledky jsou šokující. Během jednoho roku se zjistilo:

• pražské školní jídelny vyhazují až 31 % připravených jídel
• děti si neodhlašují obědy
• jen 5 % žáku má zájem o polévku
• škola s 500 žáky nevyužije během 1 týdne až 180 kg jídla
• 48 % jídla končí jako zbytky na talířích
• 43 % nevydaných pokrmů
• 9 % odpad z přípravy jídel
• jídlo, které se nevyužije vychází ročně na cca 600 000 Kč

Proč děti odmítají jídlo ve škole?

I když se ve školství neustále snaží o vylepšování školních obědů, stále dochází k tomu, že mnoho dětí jídlo ve školních jídelnách odmítá. Proč tomu tak je? I v minulosti se stávalo, že jsme nějaké jídlo odmítli. Většinou to však bylo proto, že jsme jej nejedli. Ne každému z nás musí chutnat koprovka nebo svíčková. Tento problém časem vyřešila možnost, vybrat si z více jídel. Jaké jsou tedy současné problémy, kvůli nimž děti jídlo odmítají?

Nezajímavá chuť a nekvalitní jídlo

Velká část žáků si u jídel ze školy stěžuje na to, že pokrmům chybí chuť. To může být způsobeno tím, že se musí splnit určité normy a v jídle poté chybí sůl, cukr nebo tuk. Když si představíme, že bychom dostali talíř plný podivné omáčky, rozvařené brambory a tuhé maso, asi bychom takové jídlo s „díky, ale NE“ odmítli. S podobnou situací se bohužel setkává i hodně dětí.

Nehezká úprava pokrmu

Říká se, že nejprve jíme očima. V momentě, kdy  na talíři uvidíme nevábně vypadající jídlo, nebudeme mít tendenci ho ochutnat. Přitom by ani nemuselo být chuťově špatné.

Malý výběr

Ve většině škol děti jednoduše dostanou to, co se zrovna v daný den navařilo. Pokud je v nabídce jídlo, které jim nechutná, obědu se vzdají. Po cestě ze školy si poté koupí něco lepšího a většinou i nezdravého.

Sociální tlak

Žádné dítě nechce být svými kamarády považováno za divné. Jestliže si tedy začne více kamarádů ve skupině kupovat bagety či brambůrky, je asi jasné, co se stane. Ostatní děti začnou napodobovat chování svých přátel. Nechtějí jít do jídelny, kde by byly samotní u stolu. Když celá parta běží do obchodu pro sladké pití a sušenky, kdo by chtěl být ten, kdo zůstal sedět u polévky?

Krátký čas na oběd

Pokud se podíváme na to, jaké jsou doporučení výživových odborníků, setkáme se i s názory, že bychom měli jíst v klidu. Jak to ale mají udělat děti, které nejprve stojí dlouhou frontu a poté jim zbývá na jídlo jen pár minut? Stát se může i to, že kvůli frontě se dítě nestihne najíst a musí pospíchat na odpolední výuku.

Návyk z domova

Doma dětem vaří rodiče, kteří vědí, co jejich potomkovi chutná a co nikoliv. Ve škole se ale neptají. Jakmile je k obědu třeba ryba a jako druhé jídlo svíčková, dítě si nevybere ani jedno.

Jaké jsou názory ostatních?

K tomuto tématu se na webu Seznam Zprávy vyjádřilo hned několik lidí. Jaké jsou jejich názory v diskuzi?

Radmila Lackova: „Ve školní jídelně bych zařazovala co nejvíce jídel neproblémových, dětmi oblíbených. Cílem by mělo být, aby děti oběd snědly, najedly se, neplýtvalo se jídlem. Zbývající strava doma je prostor pro rodiče na formování chutí.“

Marie Hrbková: „Stravovací návyky vycházejí už z rodin, a pokud není dítě naučené jíst ryby a zeleninu z domu, jíst to nebude. Výsledek: Děcko půjde ze školy hladové a rodiče peníze za oběd vyhodí zbytečně. Sladké nápoje nebo palmové oleje a různá dochucovadla, zahušťovadla apod. neměly školy nikdy ani zavádět do stravování!“

Antonín Dvořák: „Ty děcka dneska nevědí, co do pusy… Škubánky a mlíčnou polívku na ně!“

Zdroje: msmt.gov, zachranjidlo, seznamzpravy