Nemoc, která měla být poražena, se vrací. Co nás čeká v městských ulicích?
Podle některých dat se ve Spojených státech amerických začíná opět více objevovat nemoc, která patřila ještě v 19. století k nejčastějším příčinám úmrtí na Západě. Ve světě navíc aktuálně zabije zhruba 1,5 milionů lidí ročně!
Západnímu světu se podařilo dostat pod kontrolu celou řadu dříve velmi nebezpečných nemocí. Jedná se kupříkladu o dětskou obrnu, spalničky, černý kašel, záškrt nebo tetanus. Mnoho chorob ustoupilo díky očkování, zvýšené hygieně či kvalitnější stravě. Na Západě je dlouhodobě poražena i nemoc, u níž ovšem počet nakažených začíná v posledních letech stoupat. Jedná se o tuberkulózu.
Mohlo by vás zajímat: ve filmu Noc na Karlštejně zpívá Jaromír Hanzlík písničku, v níž zazní text: „Dna a oubytě v šedým hábitě přišly ke mně včera“. Právě oubytě jsou přitom starším označením pro tuberkulózu.
Počet případů tuberkulózy se zvyšuje
Podle zprávy Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), která se datuje na konec loňského roku, se počet případů tuberkulózy ve Spojených státech amerických od roku 2020 neustále zvyšuje. Právě v USA byla tato choroba považována za poraženou, byť se jí ve světě každoročně nakazí 10 milionů lidí, z nichž 1,5 milionu nakažených zemře. V minulosti sice existovaly naděje, že bude tato infekční choroba zcela vymýcena, nicméně příchod rezistentních typů v 80. letech 20. století takové pozitivní vyhlídky zhatil.
Ačkoli celosvětově patří tuberkulóza k dosti nebezpečným onemocněním, v západním světě se s ní rozhodně nesetkáváme často. Podíváte-li se ostatně na seznam států s vyšším výskytem tuberkulózy podle údajů WHO (Světové zdravotnické organizace), zjistíte, že v něm západní státy v podstatě nefigurují. Mezi země s vyšším výskytem naopak patří např. Indie, Čína nebo Filipíny. Nebezpečná je také v mnoha afrických zemích, stejně jako v Oceánii.
Riziko nákazy tedy pro nás stále není nijak vysoké, na druhou stranu zvyšování výskytu tuberkulózy v USA může vyvolávat otázky, byť poplašné zprávy nejsou na místě. Stačí totiž doplnit, že u většiny z výše zmíněných výskytů nejde o nové přenosy, ale o náhlé aktivace latentních infekcí, které nebyly u pacientů zjištěny nebo správně léčeny (viz níže). Ve Spojených státech amerických se navíc stále jedná „pouze“ o několik tisíc případů. Přesto je ale třeba být ve střehu.
„Potřebujeme mít nad nemocí neustálý dohled a potlačovat ji, abychom tuberkulózu udrželi v latentní formě,“ uvedl Jeffrey Cox, profesor imunologie a patogeneze na University of California pro National Geographic. „Pokud toto odstraníte, bakterie mohou opět začít růst.“
Co je vlastně tuberkulóza?
Tuberkulóza (rovněž TBC) je onemocnění, které se u lidí vyskytuje už cca 40 tisíc let. „Doprovázelo“ tedy i paleolitické lovce a sběrače. Tuto chorobu způsobují bakterie ze skupiny Mycobakterium tuberculosis komplex, které mimochodem napadají i zvířata. Způsobit přitom mohou infekci plic nebo jiných tkání. Nemoc se šíří kapénkami, tedy vzduchem, takže ve městech nám nemusí prospět častější kontakt s lidmi. Většinu infekcí lze nicméně označit za latentní, přičemž postižení nemají žádné symptomy. Do aktivní tuberkulózy tak přejde zhruba jedno z deseti onemocnění.
Ještě v 19. století patřila tato choroba k nejčastějším příčinám úmrtí, což platí i pro naše území. Účinná léčba tuberkulózy přišla až s vývojem streptomycinu, což je druh antibiotika. Poté počet případů především od 50. let 20. století začala rapidně klesat. Podstatná je ovšem především prevence. Ta spočívá v identifikaci osob s tuberkulózou a lidí, s nimiž se stýkají, ale také ve vakcinaci dětí, protože u dospělých není očkování spolehlivou ochranou. Nemoc se i dnes léčí antibiotiky, léčba je ovšem dlouhá a náročná.
Upozorňujeme: mezi příznaky tuberkulózy patří déle trvající silný kašel, bolest na hrudi, vykašlávání krve či hlenu, ztráta chuti k jídlu, hubnutí, zimnice, horečka nebo noční pocení.
Zdroje: National Geographic, Cleveland Clinic, Mayo Clinic, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Wikipedia
