Lidstvu zbývá rok. Slavný kybernetik Von Foerster vypočítal datum konce lidstva na 13. listopadu 2026

Kdyby vám někdo řekl, že ví přesné datum konce světa, asi byste se zasmáli. Jenže když s takovou rovnicí přišel fyzik Heinz von Foerster, svět zpozorněl. Nešlo o proroctví, ale o matematický výpočet, který ukazoval, že lidská civilizace nemůže růst donekonečna.

Už v roce 1960 byl zveřejněn článek s provokativním názvem: „Soudný den: pátek 13. listopadu 2026“. Zabýval se tím, jak rychle přibývá obyvatel na Zemi, a jak daleko může růst dojít, pokud se tempo nezmění. Foerster si všiml, že lidstvo roste čím dál tím rychleji. Když tento trend prodloužil dál do budoucnosti, dostal znepokojivý výsledek – pokud by se tempo nezměnilo, v roce 2026 by počet lidí teoreticky dosáhl nekonečna.

A kdy to bylo, ptáte se? Tento zlom dle výpočtů vyšel právě na 13. listopadu 2026. Ještě více znepokojující fakt je však ten, že toto datum by také odpovídalo dni, kdy by Von Foerster oslavil své 115. narozeniny. Náhoda, která celé myšlence dodala až znepokojivý symbolický rozměr.

A jak s matematickým modelem naložit?

Foerster ale věděl, že se žádná skutečná katastrofa nekoná. Rovnice sloužila spíše k uvědomění, že pokud bude lidstvo dál růst bez omezení, dříve či později narazí na hranice, které neumožní pokračovat. Každý systém, který se rozšiřuje do nekonečna, se jednou musí změnit nebo sesypat.

Životní styl

Lidl uzavře na 48 hodin všechny své obchody

Nákupní horečka je klasicky před svátky v plném proudu. Lidé nakupují zásoby jídla pro štědrovečerní večeři a dárky pro své blízké. Každý rok se ale určitě najde někdo, kdo tohle řeší na poslední chvíli anebo mezi svátky dokupuje dodatečně věci, na které zapomněl - třeba na majonézu do salátu, máslo nebo dárek pro tchyni. Podle zákona bude mít Lidl na celých 48 hodin zavřeno a rozhodně nebude sám.  

Čísla, která mluví o lidech

Von Foersterova „rovnice soudného dne“ ukázala, že i jednoduchý matematický model může odhalit hlubší pravdu o společnosti. V době, kdy svůj článek psal, žily na Zemi necelé tři miliardy lidí. Dnes, o šedesát let později, je nás přes osm miliard. V 60. letech rostla světová populace rychleji než kdykoli předtím. Foerster si uvědomoval, že takové tempo nemůže pokračovat donekonečna. A přesně to se stalo. Porodnost ve většině vyspělých zemí klesá, lidé žijí déle, společnosti stárnou a celkový růst populace se zpomaluje. Model, který kdysi ukazoval nekonečno, se začal zplošťovat a namísto apokalypsy přišla stabilizace. V tomto smyslu měl von Foerster pravdu – systém se opravdu proměnil dřív, než přišlo hroucení.

Vědec s nadhledem

Heinz von Foerster byl zajímavou osobností minulého století. Byl to fyzik, filozof a zároveň velký vizionář. Pocházel z Vídně, po válce však odešel do Spojených států a stal se profesorem na Illinoiské univerzitě. Zaměřoval se na kybernetiku, tedy vědy o řízení a komunikaci v živých i technických systémech.

Ve svém bádání se zaměřil na to, jak lidé poznávají svět a jak jejich vlastní pozorování ovlivňuje to, co vidí. Tvrdil, že žádný vědec nemůže být „mimo systém“, který zkoumá. Samotné poznávání je totiž součástí přírody. Von Foerster miloval paradoxy a ironii. Věděl, že matematika může být krásná a hravá. Proto stejně tak formuloval i jeho rovnici soudného dne. Nebyla zamýšlena jako katastrofické proroctví, ale spíše zaobalené varování před tím, že samotný růst není cílem.

Životní styl

Tenhle nábytek nevyhazujte. Možná je ošklivý, ale má cenu nového auta a sběratelé vám utrhnou ruce

Na vaší půdě nebo v bytě po prarodičích možná najdete nábytek, který se bude jevit jako stará přítěž. Může jít o těžkou komodu, křeslo s ošoupaným čalouněním nebo třeba nevzhlednou skříň. Většina lidí tyto kusy nábytku bez rozmyslu vyhodí či prodá. To je však velká chyba.

Myšlenka na závěr

Když se dnes blížíme k datu, které Foerster označil za „den nekonečna“, svět se sice nezhroutil, ale jeho myšlenka je aktuálnější než kdy dřív. Rostoucí spotřeba, úbytek zdrojů, změna klimatu - to všechno jsou moderní podoby stejného problému, který jeho rovnice naznačovala. Nekonečný růst je iluze. Každý systém má své limity a lidská civilizace není výjimkou. Foersterova práce nám připomíná, že pokud chceme přežít, musíme umět najít rovnováhu mezi tím, co chceme, a tím, co planeta unese. 13. listopadu 2026 tedy pravděpodobně nepřijde žádný soudný den. Ale stojí za to se na chvíli zastavit a zamyslet nad tím, co tímto datem chtěl vědec opravdu říct – že konec světa nezačíná zvenčí, ale uvnitř nás.

Zdroje: Doi.org, Dotyk.cz, Poznatsvet.cz