Nejhlubší doly v Česku. Sem by chtěl jen čert, ale některé jsou přístupné veřejnosti

Sem by chtěl jen čert, jak říká nejedno přísloví. Představte si, že se ocitnete stovky metrů pod zemí, kde temnota a vlhkost vládnou všem zákonům. Doly, ve kterých se dříve těžilo uhlí, uran a další suroviny, dnes ukrývají příběhy života horníků a tvrdé práce pod zemí.

Některé z nejhlubších dolů v Česku, které v minulosti sloužily pro těžbu uhlí, uranu nebo dalších surovin, dnes zůstávají jako memento naší hornické tradice. I když se mnohé z těchto dolů už uzavřely, některé z nich jsou otevřeny veřejnosti a nabízejí návštěvníkům jedinečný zážitek. Ačkoliv většina těchto dolů je již uzavřena a ukrytá před zraky veřejnosti, některé z nich i dnes vyprávějí své příběhy.

Důl 16 Příbram

Důl 16, známý také jako Důl Anna, byl kdysi jedním z nejhlubších dolů v České republice. Nachází se v Příbrami, která má dlouhou historii těžby stříbra a dalších kovů. Tento uranový důl dosahoval hloubky neuvěřitelných 1 838,4 metrů, což z něj činí nejhlubší důl v Česku. Těžba zde probíhala od roku 1948 do roku 1991. Dnes již není aktivní, ale stále připomíná jednu z nejextrémnějších pracovních podmínek, jaké si lze ve světě těžby vůbec představit. Návštěvníci se mohou vydat do podzemí, kde na vlastní oči uvidí zařízení, které sloužilo k těžbě uranu. 

Podmínky pro horníky v tomto dole byly velmi těžké a nebezpečné. Uranový prach, který se při těžbě uvolňoval, byl vysoce radioaktivní a pracovníci byli vystaveni vysokému riziku. Mnoho horníků trpělo nemocemi způsobenými radioaktivním zářením, což vedlo k řadě problémů i po uzavření dolu. V nejhlubším místě byla teplota až 40 stupňů.

Bývalý horník Vojtěch Kříž pracoval v nejhlubším místě a na dosažení rekordu si dobře pamatuje. „Tam byly dvě klece, které jezdily nahoru a dolů,“ popisuje pan Kříž. „Jezdily asi 11 metrů za vteřinu. To byl docela fofr. Když jste měl rýmu, tak vám zalehly uši. Řeknu vám, že několikrát jsme vylévali z gumovek pot,“ vzpomíná pan Kříž, uvádí zdroj Střední Čechy, rozhlas.

V oblasti je dnes přístupné navíc Hornické muzeum v Příbrami, které nabízí prohlídky a expozice zaměřené na historii těžby v tomto regionu. Návštěvníci mohou navštívit některé části starých dolů a seznámit se s těžebními technikami, které byly v minulosti používány.

Uranový důl Bytíz

Uranový důl Bytíz byl otevřen v roce 1956 a jeho těžba pokračovala až do roku 1991, kdy byl definitivně uzavřen. S hloubkou dosahující až 1 620 metrů se řadí mezi jedny z nejhlubších uranových dolů v Československu a tehdejší ČSSR. Tento důl byl důležitým místem pro těžbu uranu během studené války, kdy byla potřeba uranových surovin pro vojenské účely, včetně výroby jaderného paliva.

Dnes je Uranový důl Bytíz uzavřený a není přístupný veřejnosti, i když se o jeho zpřístupnění čas od času hovoří. Podobně jako u jiných těžebních lokalit, jako je Důl 16 v Příbrami, i důl Bytíz zůstává památkou na těžbu, která měla obrovský význam pro Československo i pro celý svět během studené války. Přestože tento důl není přímo otevřen pro prohlídky, Hornické muzeum v Příbrami nabízí rozsáhlé expozice, které se věnují těžbě uranu a historii dolu.

Důl Jindřich II

Dalším významným místem je Důl Jindřich II ve Zbýšově. Tento černouhelný důl byl uzavřen v roce 1991, ale jeho hloubka 1 458 metrů z něj činila nejhlubší uhelný důl v Československu a ve střední Evropě. 

I když se tento důl již dnes neprovozuje, stále je možné navštívit Technické muzeum ve Zbýšově, kde si návštěvníci mohou prohlédnout různé expozice týkající se historie těžby a dozvědět se více o životě horníků. Důl Jindřich II byl nejen místem těžby uhlí, ale i centrem mnoha technických inovací, které byly vyvinuty za účelem usnadnění práce v extrémních podmínkách.

Důl Petr Bezruč

Tento důl byl 1368 metrů hluboký a sloužil k těžbě černého uhlí a měl významnou roli v průmyslovém rozvoji oblasti. Těžba byla ukončena v roce 1992, a dnes je tento důl uzavřen, ale oblasti spojené s těžbou v Ostravě (například Ostravské muzeum a Hornické muzeum) stále uchovávají vzpomínky na těžební historii.

Důl Petr Bezruč je již uzavřený a už není možné se do něj fyzicky dostat. Samotný důl nebyl přeměněn na muzeum ani neexistuje žádná prohlídková trasa přímo v jeho podzemí, jako tomu je u některých jiných dolů v Česku. I přesto ale tento důl zůstává součástí historického dědictví regionu Ostrava a zůstává neodmyslitelně spojen s vývojem a historií města.

Mezi další patří například Důl Hranice v Karviná, Důl Michal a Důl František v Ostravě. V současnosti v České republice už téměř žádné doly černého uhlí neprovozují těžbu. V posledních letech došlo k uzavření většiny dolů v Ostravsko-karvinském revíru, který byl historicky největším centrem těžby černého uhlí v Česku. Proces uzavírání dolů byl součástí ukončování těžby uhlí v celé zemi, který je motivován několika faktory, ať už ochrany životního prostředí, ekonomické neefektivity či trendu přechodu na obnovitelné zdroje energie.

Zdroje: Rozhlas, Deník, Wikipedie, Kudy z nudy