Česko má problém. Důchodci volí populisty a nikdo si netroufne říct proč

Senioři tvoří v Česku voličskou základnu populistických stran. Jedná se o trend, ke kterému nedošlo náhodně. Tuto věkovou skupinu k tomu vede řada socioekonomických a psychologických faktorů. Avšak je potřeba ji nepřehlížet nebo nebagatelizovat.

Jedním z motivů je finanční nejistota

Z výzkumů vyplývá, že senioři jsou se svým životem méně spokojeni než spoluobčané z mladších generací. Důvodem může být výše příjmu. Lidé se musí s nástupem do penze smířit s tím, že jejich příjmy budou snížené. Někteří se těší, až nebudou mít povinnost pracovat, ale zároveň se nepřipraví na výpadek svých výdělků. Nemají plán, jak neexistující příjmy nahradit, a nechystají se vykonávat výdělečnou činnost.

To automaticky může vytvářet dojem, že jejich finanční situace není dobrá. Sociolog Jiří Večerník ale poukazuje na to, že důchodci mohou vycházet se svojí penzí lépe, než by se mohlo zdát. Roli hrají například slevy pro seniory. Jeho kolega Oldřich Čepelka doplňuje, že tuzemské důchody jsou vcelku slušné a dá se s nimi žít.

Nicméně řada seniorů se propadne do chudoby nebo žije v neustálém stresu z toho, co bude dál. Toho umí dobře využít právě populisté, kteří slibují navyšování důchodů nebo ochranu obyčejných lidí před politikou vládnoucích stran, která vychází z nadřazeného náhledu.

Cítí se být odsunuti na okraj společnosti

Penzisté rovněž mohou trpět pocitem zbytečnosti, protože přišli o svoji sociální pozici, která vycházela z jejich pracovních zkušeností. Současně s nižší úrovní příjmů jsou odsunuti na okraj společnosti, čemuž napomáhá i tempo digitalizace, kterému nemusí stačit. Někteří nejsou zvyklí kupovat si elektronické místenky do vlaku nebo platit kartou.

Současná moderní společnost zkrátka klade velký důraz na výkon a modernizaci, což může některé seniory vést k tomu, že o sobě začínají pochybovat a cítí ztrátu vlastní hodnoty. Například média se často zaměřují na témata, která vycházejí spíš z problémů a zájmů mladší generace. Populisté na tuto situaci reagují tím, že poukazují na různé skupiny, jako jsou například migranti nebo třeba Evropská unie, a umocňují v důchodcích dojem, že mohou za jejich problémy.

Nedůvěřují systému, ale současně jsou vystaveni dezinformacím

Senioři mohou jednoduše získat pocit, že stát na ně zapomíná a nikdo kromě populistů neřeší jejich potíže. Mohou mít dojem, že jsou oběťmi tržního kapitalismu a současná politika pečuje jen o mladé a ekonomicky aktivní lidi. Některé politické subjekty pak vystaví svá přesvědčení právě na pocitu vyloučení a dovolí si tvrdit, že jim vrátí staré dobré časy a jistotu z minulosti.

Senioři jsou někdy také snadnou kořistí. Politici mohou využít toho, že se starší generace často stává cílem dezinformačních kampaní, protože nebývá dostatečně digitálně gramotná. Důchodci snáz uvěří zkresleným informacím, které si leckdy ani neověřují, protože na to nejsou zvyklí. Dezinformace jsou přitom často založeny na vyvolání pocitu strachu nebo ohrožení, což pomáhá seniory zpracovat k požadovanému záměru.

Jaká jsou rizika?

O situaci, která se formuje již desetiletí, se příliš nediskutuje, protože zmínka o vlivu starší generace na výsledky voleb může být chápána jako necitlivá nebo diskriminační. Politici zároveň tuší, že cílit své kampaně na tuto věkovou kategorii je výhodné, protože tvoří značnou část voličů. Na druhé straně je nutné uznat, že někteří důchodci opravdu mohou být v dnešním světě znevýhodněni. Proto je snadné je zmanipulovat.

Právě populistickým manipulacím ale musí obyvatelé čelit, ovšem rozdělení společnosti vede v globálním měřítku spíše k neschopnosti těmto strategiím odolávat. Snahou společnosti by měla být lepší komunikace se starší generací, která by spěla k efektivnímu porozumění. Je nutné nabízet objektivní a pravdivé informace. Jinak nebude možné vymanit se ze slibů politických subjektů, které predikují nereálné změny, jež nemají řešení.

Zdroje: seznamzpravy.cz, soc.cas.cz, i60.cz, is.muni.cz