Čínské firmy investují v EU do vína i robotů. Proč Čína investuje v Evropě?
Čínské společnosti v posledních letech výrazně zvyšují své investice v Evropské unii. Od vinic v Bordeaux po výrobce robotů v Německu a výrobce stavebních strojů v Itálii, tyto společnosti byly součástí nákupního šílenství bezprecedentních rozměrů.
Rychlý růst v EU podnítil obavy z dopadu těchto investic na pracovní místa, technologie a dlouhodobou průmyslovou kapacitu Evropy, což vyvolalo potřebu většího dohledu. V této souvislosti někteří vidí mechanismus prověřování investic, který EU zavedla v roce 2019, jako jasný krok zaměřený na čínské společnosti.
Během pandemie rostoucí obavy, že životně důležité evropské technologie a know-how by mohly být citlivé na zahraniční převzetí z důvodu hospodářského poklesu, vedly Evropskou komisi k tomu, aby vydala pokyny pro členské státy.. Aby se situace ještě více vyjasnila, EU vyjednala s Čínou dohodu, Komplexní dohodu o investicích, která nahradí současných 26 dohod jednotlivých zemí, které existují mezi všemi jednotlivými členskými státy kromě Irska.
Dohoda je v současnosti zablokována z politických důvodů po uvalení sankcí v souvislosti s obavami EU z porušování lidských práv v provincii Sin-ťiang. Debata o tom, jak se co nejlépe přizpůsobit tomuto novému kontextu, však pravděpodobně nezmizí.
Hodně z toho, co víme o čínských investicích v EU, není oficiální. Vědci proto důkladně zanalyzovali tyto investice pomocí podrobných čínských údajů. Vybrali si databázi zahrnující téměř 800 čínských investic do průmyslových sektorů v Evropě v letech 2006 až 2015. Jejich práce poukazuje na velkou rozmanitost čínských investic v EU, pokud jde o typy průmyslových odvětví a společností, ale i motivací firem pro investování.
Čínské společnosti musí deklarovat své zahraniční investice vládě a tyto deklarace poskytují cenné informace o tom, kam investují a proč. Prohlášení zahrnují zemi a odvětví průmyslu, do kterého investovali, a to, zda investice zahrnuje podporu jejich prodeje do Evropy, výrobu zboží na místě nebo výzkum a vývoj. Německo bylo nejlepší volbou pro čínské společnosti investující do Evropy, po němž následovaly Spojené království, Nizozemsko a Itálie.
Postupem času vědci zjistili, že investice do prodeje klesly ze 70 % na méně než polovinu celkových investic, zatímco výzkum, vývoj a výroba se stouply v žebříčku důležitosti. To dokazuje, že představa, že čínské firmy vnímají Evropu čistě jako trh, a ne jako základnu pro výrobu a výzkum, je zjevně zastaralá. Mnohé čínské firmy investují v Evropě, aby zde vyráběly.
Tyto typy investic jsou obzvlášť důležité pro čínské sektory, které již mají doma vysoké úrovně investic. Firmy, které hodně investují do výroby v Číně, mají tendenci dělat totéž v Evropě, což potenciálně zaručuje tisíce evropských pracovních míst.
Vzhledem k obavám z role čínské vlády v ekonomice a podnikání se vědci podívali i na to, zda se objevují rozdíly v dopadech investic v odvětvích, kde má stát silnější roli. Zjistily, že sektory, v nichž převládají státní podniky, mají čínské společnosti tendenci investovat do výroby a výzkumu, zatímco v odvětvích, která vláda označila za „podporovaná odvětví“ (různorodá skupina, která zahrnuje textil i civilní satelity), s větší pravděpodobností investují do prodeje. Zdá se tedy, že domácí vládní politika má vliv na typy investic čínských firem v Evropě.
Ve své práci se vědci podrobně podívali i na to, jak různé charakteristiky čínského a evropského průmyslu ovlivnily typy uskutečněných investic. V tradičnějších etablovaných evropských odvětvích a odvětvích s vysokou mírou růstu, jako jsou motorová vozidla ve Spojeném království a Německu a chemický průmysl v Maďarsku a Nizozemsku, jsou čínští investoři více motivováni výzkumem a vývojem než trhem. Investice z high-tech čínských sektorů se více zaměřovaly na výzkum, vývoj a výrobu.
Bylo by obtížné zobecňovat motivaci čínských investorů pro své kroky v Evropě. Bohatý jednotlivec, který kupuje vinohrad ve Francii, bude mít velmi odlišné motivace než společnost, která koupí klíčového německého výrobce průmyslových robotů. Ale i v rámci sektorů existují velké rozdíly. Starší studia čínských investic ve francouzském vinařském sektoru zjistila, že v některých případech tyto investice pomohly přesunout vinice na novou úroveň růstu a internacionalizace, zatímco v jiných došlo k významným kulturním konfliktům a obtížím s řízením.
V tomto různorodém kontextu je obtížné učinit komplexní úsudek o tom, do jaké míry by mohly být stávající a budoucí čínské investice v budoucnosti problematické. Je jasné, že čím více víme o těchto a jiných zahraničních investicích v Evropě, tím lépe budeme vyzbrojeni při rozhodování, zda a jak je regulovat.
Zdroj: The Conversation, Science Direct