Balkánské elektrárny otravují Evropu. Šokující data

Balkánské elektrárny představují pro Evropskou unii velký problém. Členské státy neplní emisní normy. Většina z nich se však snaží s tímto problémem bojovat. Někdy to nefunguje.

V posledních třech letech mohlo v důsledku znečištění ovzduší z balkánských elektráren zemřít až 19 000 lidí. Takový je odhad odborníků odpovědných za zprávu CEE Bankwatch Network a Centre for Research on Energy and Clean Air.

Podle zprávy bylo téměř 12 000 úmrtí způsobeno překročením limitů znečištění ovzduší. Přibližně 50 % z nich se uskutečnilo v Evropské unii, která dováží 8 % energie vyrobené ve zmíněných elektrárnách.

Otráví sebe i své sousedy
Zpráva poukazuje na to, že uhelné elektrárny v Srbsku, Kosovu, Bosně a Hercegovině, Severní Makedonii a Černé Hoře ovlivňují životy a zdraví nejen obyvatel těchto zemí, ale i jejich sousedů, především Maďarska, Rumunska a Řecka.

Navzdory směrnicím EU se balkánské země nesnaží problém znečištění ovzduší odstranit. Zpráva uvádí, že v roce 2020 vypouštělo 18 elektráren na západním Balkáně 2,5krát více oxidu siřičitého než všechny ostatní uhelné elektrárny v Evropské unii. A je jich až 221!

Od zavedení limitů znečištění ovzduší v roce 2018 vypouštějí elektrárny ve zmíněných balkánských zemích nejméně šestkrát více toxických látek, než je stanoveno. Stačí říci, že srbské elektrárny vyprodukovaly více SO2 než všechny ostatní elektrárny v EU.

Možná až šokující je, že některé elektrárny jsou připraveny být šetrné k životnímu prostředí. Elektrárna Uglejvik v Bosně a Hercegovině nebo elektrárna Kostolac B v Srbsku mají odsiřovací systémy, ale nebyly uvedeny do provozu. Výsledkem je, že pouze první elektrárna překračuje limity oxidu siřičitého pro čtyři balkánské země. Kromě toho se plánuje rozšíření výrobní kapacity o dalších 700 MW vyráběných spalováním hnědého uhlí.

Nepřipojí se k Unii
Jak poznamenává Ioana Ciuta, která se v CEE Bankwatch Network zabývá energetikou západního Balkánu, tyto země nemohou počítat se vstupem do Evropské unie. Podle jejího názoru to není možné, dokud nesníží emise znečišťujících látek. Podle ní tyto země změní svou politiku pouze v případě, že budou přísněji trestány.

Problém je závažný. Podle autorů zprávy je nejhůře postižena Itálie. Emise znečištění z balkánských elektráren prý v roce 2020 zabily 605 obyvatel země, zatímco v Srbsku kvůli nim zemřelo 600 lidí. Na třetím místě v této statistice je Maďarsko.

Zdroj: bankwatch.org