Vláda chce zrušit koncesionářské poplatky: boj o nezávislost ČT a ČRo graduje

Debata o budoucnosti financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) se v roce 2026 stává jedním z nejostřeji sledovaných politických témat. Vláda představila plán na zrušení koncesionářských poplatků a převedení financování veřejnoprávních médií plně pod státní rozpočet. Zatímco ministerstvo kultury ujišťuje, že jde o modernizaci systému a posílení stability, opozice a vedení Českého rozhlasu varují před ohrožením nezávislosti médií a pokusem o jejich politické ovládnutí. Spor se rychle přenesl i do Poslanecké sněmovny, kde se z něj stala munice v širším politickém střetu vlády a opozice.

Jak má nový model financování veřejnoprávních médií fungovat

Ministr kultury Oto Klempíř, nestraník nominovaný hnutím Motoristé, představil na tiskové konferenci hlavní obrysy tzv. mediální novely. Ta počítá se zrušením koncesionářských poplatků za televizi a rozhlas a s přímým financováním ČT a ČRo ze státního rozpočtu.

Klíčové parametry návrhu:

• Zrušení poplatků – dosavadní systém plateb od domácností a firem by byl zcela ukončen.
• Pevně stanovené částky ve státním rozpočtu – pro Českou televizi má být vyčleněno 5 741 826 000 Kč, pro Český rozhlas 2 065 766 000 Kč.
• Valorizace podle inflace – obě částky se mají každoročně automaticky zvyšovat o inflaci, aby nedocházelo k reálnému poklesu příjmů.
• Samostatná rozpočtová kapitola – financování ČT a ČRo by tvořilo vlastní kapitolu státního rozpočtu, oddělenou od rozpočtů jednotlivých ministerstev.
• Kontrola Nejvyšším kontrolním úřadem – hospodaření obou institucí má nově podléhat NKÚ, což vláda prezentuje jako posílení transparentnosti.

Podle Klempíře by nový zákon měl nabýt účinnosti od 1. ledna 2027. Do té doby jej však čeká standardní legislativní proces: připomínkové řízení, projednání ve Sněmovně i v Senátu a podpis prezidenta. Ministr zdůrazňuje, že novela nemění strukturu samotných médií – Česká televize a Český rozhlas mají zůstat samostatnými institucemi a nedojde ani k zásahům do složení jejich rad.

Nejnovější články

Výsledky přijímaček 2026: kdy se žáci dozví, jak dopadli a jak školy zveřejňují pořadí

Kdy budou známé výsledky přijímaček 2026 a kde přesně je najdete? Přehledně vysvětlujeme termíny, způsob zveřejnění pořadí i to, kdy se někteří žáci výsledky dozvědí dříve.

Argument vlády: stabilita a „jen“ systémová změna

Předseda vlády Andrej Babiš a ministr kultury Oto Klempíř se shodují v tom, že nejde o útok na veřejnoprávní média, ale o „systémovou změnu financování“. Vláda odmítá výklad opozice, podle kterého je převod financování pod státní rozpočet ohrožením demokracie.

Babiš ve Sněmovně připomněl, že financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu není v evropském kontextu výjimečné. Podle něj kritici návrhu „tomu nerozumí“ a záměr vlády účelově interpretují jako snahu ovládnout Českou televizi a Český rozhlas.

Ministr Klempíř naopak akcentuje především institucionální záruky nezávislosti:

• ČT a ČRo nebudou podřízeny žádnému ministerstvu ani státnímu úřadu.
• Žádný státní orgán ani politický subjekt nesmí zasahovat do programové činnosti médií.
• Rozhlas i televize mají hospodařit s vlastním majetkem odděleným od státu, což má posílit jejich autonomii.

Novela zároveň znovu definuje hlavní poslání veřejnoprávních médií: poskytovat kvalitní, nezávislé a důvěryhodné zpravodajství, plnit vzdělávací a kulturně-společenskou roli a až na třetím místě roli zábavní. Podle vlády má nový model zajistit stabilní a předvídatelné financování, které nebude závislé na výběru poplatků ani na změnách v technologickém chování domácností.

Rozhlas bije na poplach, televize vyčkává

Zatímco Česká televize v tuto chvíli volí zdrženlivější veřejnou rétoriku, Český rozhlas se proti návrhu postavil velmi ostře. Generální ředitel ČRo René Zavoral označil plán převést financování na státní rozpočet za krok, pro který „neexistuje žádný racionální důvod“.

Postoj Českého rozhlasu:

• Současný systém koncesionářských poplatků je podle Zavorala funkční, spravedlivý, stabilní a dlouhodobě udržitelný.
• Poplatkový model poskytuje veřejnoprávním médiím nejvyšší míru nezávislosti na aktuální politické moci.
• Jeho zrušení bez věcného důvodu vnímá Zavoral jako pokus otevřít cestu k oslabení a politickému ovládnutí ČT a ČRo.

Ministr Klempíř se již sešel s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem i se Zavoralem. Po schůzce potvrdil, že vláda nepočítá se slučováním médií a že místo koncesionářských poplatků nastoupí platba ze státního rozpočtu s pravidelnou valorizací. Ani tyto garance však vedení rozhlasu neuklidnily.

Nejnovější články

První benzinky kvůli vládním cenám zavřely. Začátek dominového efektu?

První čerpací stanice na jižní Moravě kvůli vládním cenovým stropům zavřely. Ukazují, jak rychle regulace paliv drtí malé podnikatele. Hrozí dominový efekt?

Opozice mluví o „červené linii“ a hrozí obstrukcemi

Plán vlády rychle vyvolal silnou reakci napříč opozičními stranami, které si v otázce veřejnoprávních médií výjimečně notují v jednom: změnu financování považují za zásadní ohrožení jejich nezávislosti.

Předseda ODS Martin Kupka hovoří o snaze vlády „ochočit si veřejnoprávní média“. Ještě před mimořádnou schůzí Sněmovny označil záměr kabinetu za pokus „destabilizovat a zabít Českou televizi a Český rozhlas“. Podle něj je motivací vlády obava z kritiky a z nezávislého zpravodajství.

Podobně se vyjadřují i další opoziční představitelé:

• Předseda hnutí STAN Vít Rakušan upozorňuje, že vláda „evidentně spěchá se změnou systému, který funguje“.
• Místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová označuje financování veřejnoprávních médií za „červenou linii“. Pokud by vláda zákon zařadila na program Sněmovny, je STAN připraven využít „všechny prostředky, včetně obstrukcí“.
• Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel mluví o tom, že jsou poslanci jeho strany ochotni se kvůli obraně veřejnoprávních médií „do Sněmovny přestěhovat a klidně tam bydlet“.

Opozice zároveň kritizuje, že vláda podle nich nedokázala přesvědčivě vysvětlit, proč chce měnit systém, který je dlouhodobě stabilní a v evropském kontextu běžný. Zvlášť v situaci, kdy se veřejná debata soustředí na inflaci, zdražování energií a pohonných hmot, vnímá část opozice otevření takto citlivého tématu jako záměrné odvádění pozornosti.

Politický střet ve Sněmovně: od inflace k České televizi

Napětí kolem médií veřejné služby se naplno projevilo na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, kterou svolala pětice opozičních stran. Původním tématem měla být především inflace a zdražování pohonných hmot a potravin, ale debata se rychle stočila i k plánům vlády na změnu financování ČT a ČRo.

Premiér Andrej Babiš využil příležitosti k ostrému útoku na opozici. Prohlásil, že čekal po prohraných volbách jiný přístup a že „s opozicí se nedá o ničem bavit“. Mimořádnou schůzi označil za zoufalý pokus alespoň na chvíli zaplnit mediální prostor a připomněl, že „antibabiš“ podle něj volby nevyhraje. Opozici zároveň obvinil, že sama během svého vládnutí neřešila problémy, které nyní vyčítá současnému kabinetu.

Debata probíhala formou tzv. „zipu“, kdy se u řečnického pultíku střídají zástupci vlády a opozice. Na tomto formátu se shodli mimo jiné místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová a předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura. I to ukazuje, že spor o veřejnoprávní média se stal součástí širší politické přestřelky, v níž se mísí ekonomická témata s otázkami demokracie a mediální svobody.

Rozpory uvnitř opozice a role Tomia Okamury

Ačkoli se hlavní opoziční blok shoduje v odporu k vládnímu návrhu, v detailech panují rozdílné představy o tom, jak by měl ideální model financování vypadat. Premiér Babiš připomněl, že ani opozice není jednotná – například člen stínové vlády ODS Radim Ivan v minulosti navrhoval, aby byla Česká televize uvedena na burzu. Podle jeho dřívějšího vyjádření by právě tržní prostředí mohlo přinést divákům kvalitnější službu a omezit politické vlivy.

Specifickou roli v debatě hraje předseda SPD a předseda Sněmovny Tomio Okamura. Ten dlouhodobě vystupuje proti koncesionářským poplatkům a prosazuje jejich zrušení. Ještě před představením vládního návrhu mluvil o přechodném kroku – odpuštění poplatků vybraným skupinám obyvatel, zejména:

• seniorům nad 75 let,
• firmám,
• nezaopatřeným mladým lidem do 26 let,
• osobám se zdravotním postižením.

Okamura tvrdil, že příslušný návrh zákona je hotový a připravený k nahrání do sněmovního systému. To však zpochybnil místopředseda Sněmovny Patrik Nacher z hnutí ANO, podle něhož se na návrhu stále pracuje. Nacher následně upřesnil, že norma má být dokončena a nahrána do systému do konce týdne a půjde o poslanecký návrh.

SPD tak v debatě o veřejnoprávních médiích vystupuje dvojím způsobem: na jedné straně je její předseda garantem parlamentního procesu jako šéf Sněmovny, na druhé straně je jedním z nejhlasitějších kritiků současného modelu a dlouhodobě zpochybňuje roli ČT a ČRo v mediálním systému.

Co změny financování znamenají pro budoucnost veřejnoprávních médií

Spor o to, zda převod financování pod státní rozpočet posílí, nebo naopak oslabí nezávislost veřejnoprávních médií, nemá jednoduchou odpověď. Zastánci vládního návrhu zdůrazňují stabilitu a transparentnost, kritici varují před závislostí na každoročním politickém rozhodování o rozpočtu.

Možné přínosy vládního modelu:

• Odpadá nutnost vybírat koncesionářské poplatky a řešit výjimky či technologické spory (např. kdo je „držitelem přijímače“ v době streamovacích služeb).
• Valorizace o inflaci může zajistit, že rozpočet médií nebude reálně klesat.
• Samostatná kapitola ve státním rozpočtu a kontrola NKÚ mohou zvýšit přehlednost a důvěru veřejnosti v hospodaření ČT a ČRo.

Rizika a obavy kritiků:

• Výše rozpočtu bude každoročně schvalovat politická většina, což může vytvářet tlak na obsah a vedení médií.
• Formální garance nezávislosti v zákoně nemusí stačit, pokud bude existovat možnost rozpočet kdykoli snížit či zmrazit.
• Ztráta přímého finančního vztahu mezi občanem a médiem může oslabit vnímání ČT a ČRo jako „médií veřejnosti“, nikoli státu.

Jisté je pouze to, že debata o budoucnosti veřejnoprávních médií nekončí představením vládního návrhu, ale teprve začíná. V následujících měsících se bude lámat nejen v jednacím sále Sněmovny a Senátu, ale i ve veřejném prostoru, kde se střetnou argumenty o efektivitě, nezávislosti i o samotném smyslu médií veřejné služby v digitálním věku.

Výsledek této diskuse určí, jak bude v České republice vypadat financování a fungování České televize a Českého rozhlasu po roce 2027. Zda se naplní vládní sliby o stabilním a nezávislém systému, nebo obavy kritiků z politického ovládnutí, zůstává jednou z nejdůležitějších otázek české mediální krajiny roku 2026.