Na prevenci vyhoření není nikdy dost brzy. Jak na to?

Přidat na Seznam.cz

Syndrom vyhoření je fenomén, který si obvykle spojujeme s pracovním stresem. Nejde přitom o výmysl dnešní uspěchané doby, ale Světovou zdravotnickou organizací (WHO) regulérně uznávaný psychický stav (není však formálně klasifikován jako samostatné onemocnění). Tato komplexní porucha vzniká v důsledku dlouhodobého působení chronického stresu v pracovním prostředí. Tento stres může vyústit v různorodé fyzické i psychické zdravotní obtíže, které mohou v extrémních případech skončit tragicky – sebevraždou.

Pojem „vyhoření“ neboli burnout se však těžko definuje, neboť jeho vznik je často důsledkem unikátní kombinace individuálních charakteristik a pracovních faktorů. Každý člověk prožívá tento syndrom osobitě, a proto je náročné stanovit jednotné hranice toho, co přesně syndrom vyhoření zahrnuje. Ale přestože není formálně zařazen mezi onemocnění, jeho vliv na lidské zdraví a pohodu je zjevný a závažný. Prevence a řešení projevů patří k základním pilířům péče o zachování psychického a fyzického zdraví.

Časté varovné signály

Pokud již delší dobu pociťujete pokles pracovního výkonu, problémy se soustředěním, ale třeba i potíže s balancováním pracovního a osobního života, zpozorněte. Mohlo by se jednat o tzv.red flags syndromu vyhoření.

Mezi další varovné signály patří poruchy spánku, chronické starosti ohledně práce, těžko definovatelné pocity bolesti (máte pocit, že „vás všechno bolí“), změny návyků (např. zvýšená konzumace alkoholu, tabáku či stimulantů) i poruchy příjmu potravy. Všechny tyto změny oproti běžnému stavu mohou mít společného jmenovatele syndrom vyhoření.

Pokud máte pocit, že s enormní psychickou zátěží nedokážete vypořádat, neztrácejte čas a obraťte se na odborníka. Dobrou volbou je například psychoterapie Brno Adicare.

Zdroj: Freepik

Jak na prevenci?

Prevence vyhoření je pro udržení psychického a fyzického zdraví naprosto zásadní. Velmi důležité je umět si udělat čas pro sebe. Pozor, nejde o sebestřednost, ale spíše laskavý přístup k sobě – podobný tomu, jakým přistupujeme k blízkým. Význam má také otevřená komunikace o pracovním stresu s blízkými.

Když úspěšně identifikujete pracovní stres, podělte se o své poznatky s kolegy a nadřízenými – poradí a pomohou vám při zlepšování pracovních podmínek. Tím eliminujete potenciální příčiny vyhoření již v zárodku.

A konečně nastavení jasných hranic mezi pracovním a osobním životem investování času i do jiných aktivit, než je práce. Ať už si vyberete sport, kreativní aktivity nebo „jen“ posilování vztahů s rodinou a přáteli, vnesete tím do svého života rovnováhu a radost.