Dětská práce za naše peníze. Za tyto značky utrácíme, ale ničíme tím životy ostatních
Nejspíš už jste slyšeli pojem fast fashion. Jde o rychlou módu, která je levná, dobře dostupná a souvisí se sezonními trendy a neustále novými kolekcemi. Problém je, že se vyrábí ve velkém množství, a to bez ohledu na životní prostředí nebo pracovní podmínky zaměstnanců. Často dochází k porušování základních pracovních předpisů, které se týkají mezd, přesčasů a právě i dětské práce.
Dětská práce v módním průmyslu je problém
Děti by zkrátka tvrdě pracovat neměly. Tato skutečnost se dokonce připomíná každoročně 12. června, na kdy připadá Světový den boje proti dětské práci. Přesto často a možná i nevědomě používáme produkty, na jejichž výrobě se děti podílely.
Není výjimkou, že za trendovým kouskem oblečení, které nás zaujmou v reklamě nebo na profilech influencerů, stojí nehumánní dětská práce. Některé značky byly v minulosti obviněny z využívání dětské práce a potýkaly se, nebo dodnes potýkají, s nápravným řešením. Mezi takové značky patří například Shein, H&M, Zara nebo Nike. K možným řešením patří třeba avizování přerušení spolupráce s dodavateli, kteří na práci děti využívají, jak to udělala zmíněná značka Shein.
Proč jsou děti k práci vůbec využívány?
Dětská práce je otázkou zejména ekonomiky. V zemích, kde dochází k největší produkci levného oblečení, jako jsou Bangladéš, Indie, Pákistán, Kambodža, Vietnam nebo Turecko, jsou dětské pracovní síly využívány z důvodu nízkých nákladů. Děti pak ani nemají čas na vzdělávání nebo osobní život a roste z nich ztracená generace. Někdy tráví v práci až 12 hodin denně v nevhodných pracovních podmínkách. Důležitá je v první řadě zkrátka rychlá výroba a rychlé odkoupení.
Velká část známých módních značek disponuje globálním řetězcem dodavatelů. To umožňuje značkám tvrdit, že její produkty jsou vyráběny eticky, ovšem reálná výroba probíhá v dílnách, kde zaměstnanci pracují v neutěšených podmínkách a zároveň je vcelku snadné se zde vyhnout kontrolám.
Nejprve tedy dochází k navržení nové kolekce, která následuje aktuální módní trendy, a přichází na řadu výroba a spolupráce s dodavateli značky. Kvůli levným pracovním silám v zmíněných státech se v rekordním čase vyrobí oblečení, přičemž jednotlivé výrobní procesy ani nemusí připadat na jednu textilní továrnu. Nelegální pracovníci nejsou výjimkou, ale není možné mít nad výrobním procesem dohled. Větší důraz je kladen na kvalitu vyrobených produktů, ale ani zde není jistota pečlivosti, protože zde má větší význam opět rychlost. V obchodech pak najdeme někdy i nekvalitní kousky, které byly navíc vyrobeny v nelidských podmínkách s výrazným nátlakem na výkon pracovníků.
Následně dochází k tomu, že v obchodech je zboží rychle vyměňováno a tím je vytvářen tlak na spotřebitele. Musí přece nosti, co je zrovna trendy. Co dělat s těmi starými kousky, které mají doma ve skříních, je pak další otázka.

Jsem spotřebitel, jak se mohu zachovat?
Jako spotřebitelé máme stále moc alespoň částečně ovlivnit, co se v zákulisí výroby módních značek děje. To, co si koupíme, může mít vliv na pracovní podmínky po celém světě.
Rozhodněme se tedy nakupovat zodpovědně, což například znamená podporu značek, které se zavázaly k etickým výrobním standardům. Ty dbají na lidská práva. Patří mezi ně známá značka outdoorového a horolezeckého oblečení s názvem Patagonia. Ta řešila ekologii ještě v dobách, kdy planetu nikdo neřešil. Můžeme zmínit i značku People Tree, která přesídlila z Londýna do Tokia, nebo Reformation, která je průkopníkem udržitelné módy v USA.
Zároveň kupujme to, co potřebujeme, nebo to, co nám opravdu udělá radost. Nemusíme mít vše dle poslední módy. Raději investujme do kvalitního oblečení, které o to déle vydrží. Zkusme se také zaměřit na oblečení z druhé ruky a věnujme našim kouskům větší pozornost. Neměli bychom být lhostejní, odkud naše oblečení pochází.
Zdroje: nila.cz, wikipedia.org, idnes.cz, respekt.cz, cc.cz