Kounovské kamenné stavby, záhada v Česku
Kounov na Rakovnicku láká příznivce záhad a tajemných míst. Na svazích kopců jsou zde kamenné řady. Zkrátka zde můžete vidět až dva tisíce balvanů, které jsou uspořádané do rovnoběžných řad. Tajemství lokality ještě nebylo objasněno, sami se tak můžete stát na chvíli záhadologem a vyrazit do přírodního parku Džbán, který byl zřízen v roce 1994.Kameny jsou rozprostřeny na území o rozloze 11 hektarů. Krajina je zde porostlá smíšeným lesem, trávou a křovisky. Na zemi je zde možné vidět celkem 14 řad křemencových kamenů s vysokým podílem oxidu křemičitého. Vznikly zřejmě druhotným zpevněním paleogenních písků a štěrků nad úrovní opukové plošiny v průběhu eocénu a oligocénu, tedy přibližně před 33 miliony let. Kameny jsou vysoké do 60 centimetrů a délka řad je od 50 do 350 metrů.Místo je obestřeno řadou záhad. Zajímavé je například to, že řady mají víceméně severojižní orientaci. Jsou předmětem zkoumání, přičemž výsledky studií naznačují, že tyto řady mohly vzniknout v pravěku, ve středověku nebo v novověku a jejich účel není jasný. Avšak archeolog Karel Sklenář odmítá jejich pravěký původ a archeolog Jiří Neustupný odmítl vlastní návrh, že kameny vymezovaly pravěké závodní dráhy.
Zajímavosti
Šokující operace před 2500 lety. Co dnes odhalují vrty v Dukovanech?
CT sken mumie z Altaje odhalil šokující operaci čelisti starou 2500 let. Jak stejné technologie dnes v Dukovanech „operují“ skálu pro nové jaderné bloky?
Kdo je postavil? A proč?
Existuje hypotéza, že jde o menhiry, tedy kamenné bloky svisle zasazené do země lidmi v období od neolitu po dobu bronzovou. Jenže Kounovské kamenné řady jsou tvořeny plochými kameny a nad zemí tolik nevyčnívají. Na druhé straně podoba kamenů není původní, protože v minulém století byly poškozeny lesní těžbou.Pozoruhodný je fakt, že spojnice mezi kameny po promítnutí na obzor představují postavení některých nebeských těles. Mohlo jít tedy o pravěkou observatoř nebo kalendář. Po roce 2000 zde prováděl měření Jaroslav Helšus a zjistil, že řady směřují do jednoho bodu, kterým je obec Lipno v okrese Louny v Ústeckém kraji.Zároveň existuje hypotéza, že byly kounovské řady chrámem k uctívání Slunce nebo ojedinělý systém polních mezí. Kameny v řadách si nejsou tvarově podobné a jejich rozmístění není pravidelné, čímž se odlišují od mnoha jiných evropských památek podobného typu.
💬 Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!