Spotřeba plynu v ČR zůstala i přes meziroční nárůst o 3,7 % hluboko pod dlouhodobým průměrem

„Očekávání spojená s rozvojem spotřeby plynu v souvislosti s náhradou uhlí v elektroenergetice a výrobě tepla zatím zůstávají nenaplněna. Na druhou stranu pokles spotřeby domácností vlivem výměny tepelného zdroje či úsporných opatření v loňském roce výrazně zpomalil a podobný vývoj jako v letech 2022 a 2023 již neočekáváme,“ říká Michal Macenauer, ředitel strategie EGÚ Brno. Po většinu topné sezony byla podle provedených teplotních přepočtů spotřeba plynu na měsíční úrovni meziročně vyšší o 1 až 9 %. Na vývoj celkové spotřeby plynu neměl velký vliv provoz největší paroplynové elektrárny v Počeradech a pravděpodobně ani provoz ostatních zdrojů, vyrábějících elektřinu. Přesto jsou podle poradenské společnosti EGÚ Brno sektory teplárenství a průmyslu těmi hlavními oblastmi, jež potáhnou poptávku po plynu do budoucna výrazně vzhůru. Historicky velmi nízká poptávka po plynu spolu s vysokou naplněností zásobníků na konci loňské zimy se projevila také na poklesu čistého dovozu plynu do ČR. Ten dosáhl 6,1 miliardy m³ a na rozdíl od předchozího roku byl téměř přesně z poloviny zajišťován přeprodejem ruského plynu dováženého na Slovensko či do Maďarska. Pro porovnání v roce 2021 před zahájením ruského útoku na Ukrajinu a před energetickou krizí tok zemního plynu ze zahraničí do plynárenské soustavy ČR (dovoz do ČR) činil 45,6 miliardy m3. Tok zemního plynu z plynárenské soustavy ČR (vývoz z ČR) do zahraničí představoval celkové množství 36,9 miliardy m3 (394 172 GWh). Čistý dovoz plynu tedy byl v roce 2021 přibližně 8,7 miliardy m³, což bylo o zhruba 30 % více než v loňském roce. Vedle rekordně nízkého dovozu se také na historická minima dostal tranzit plynu přes ČR, který v loňském roce fakticky neexistoval. Pouhých 0,3 mld. m3 plynulo přes ČR do Polska a Německa. V posledních dvou dekádách dosahoval tranzit přes Česko průměrně 30 mld. m3. Dokonce přes 35 mld. m3 se dostal těsně před ruskou invazí na Ukrajinu v letech 2020 a 2021. Od té doby tranzit postupně klesá v souvislosti se zastavením dodávek ruského plynu do Německa. „V důsledku zvyšování poplatku za využití německé přepravní soustavy se postupně stával ruský plyn dovážený do EU přes Ukrajinu i Turecko finančně atraktivní i pro obchodníky, kteří po roce 2022 našli náhradu v podobě dodávek z Norska a z LNG terminálů. To je případ také českých obchodníků, kteří ke konci roku téměř kompletně rezignovali na dovoz plynu přes Německo a dodávky českým odběratelům zajišťovali pomocí těžby ze zásobníků a dovozu z východu,“ doplňuje důvody nižšího dovozu do ČR Michal Kocůrek, řídící konzultant EGÚ Brno. Také na úrovni EU došlo v roce 2024 k poklesu importu plynu a zároveň nárůstu dovozu plynu z Ruska, meziročně o 18 %. Vzhledem k celkově nižšímu dovozu plynu do EU se navýšil podíl veškerého ruského plynu na téměř pětinu celkového importu do EU. Vzrostl jak objem potrubního plynu, tak objem dodávek ruského LNG, jež dosáhly v roce 2024 nového maxima na úrovni 21,3 miliardy m³.

„Absence evropských sankcí na dovoz ruského plynu i LNG do zemí EU umožňuje cenově dostupným ruským dodávkám zaplňovat prostor v rámci evropské spotřeby navzdory politickým proklamacím jednotlivých členských zemí. Letošní ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu nicméně část, asi čtvrtinu, ruských dodávek z evropského trhu odstraní,“ vysvětluje M. Kocůrek. Hlavním dodavatelem plynu do EU bylo v roce 2024 Norsko, které exportovalo do EU více plynu než kterýkoli jiný stát. Celkově však přiteklo nejvíce plynu z LNG terminálů, jež navzdory meziročně nižší regasifikační aktivitě zajistily téměř 113 miliard m³ plynu, tedy 38 % veškerých dodávek plynu do EU. Spojené státy americké se na tomto dovozu podílely ze 46 %, Rusko z 19 %. Ceny plynu na evropském trhu byly v roce 2024 silně volatilní. Poté, co se ke konci února zastavil řadu měsíců trvající pokles na úrovni 23 EUR/MWh na dodávku plynu na následující měsíc, začal se naopak objevovat postupný růst, který na konci roku 2024 dosáhl 50 EUR/MWh. Průměrná cena i tak na celoroční úrovni meziročně poklesla o 13 % na necelých 35 EUR/MWh. „Vyšší ceny plynu v posledním čtvrtletí roku 2024 jsou mimo jiné příčinou omezeného dovozu plynu a vyššího tempa čerpání než například v loňském či předloňském roce. Obchodníci raději těží plyn, který nakoupili do zásobníků za výrazně nižší ceny, než jaké jsou ty aktuální na trhu,“ uzavírá M. Macenauer. Zdroj: Business Info