Sekera 200 miliard korun ke konci dubna v rozpočtu České republiky. Kde se státní dluh zastaví?
Rozpočtový deficit České republiky se v lednu až dubnu zdvojnásobil na 200 miliard korun, což je rekordní hodnota za čtyřměsíční období a dosahuje dvou třetin celoročního cíle, což vyvolává pochybnosti o splnění plánu, uvedl webový portál Investing.
Celkové výdaje vzrostly o 26,7 % v důsledku vyšších sociálních nákladů včetně důchodů a dotací na snížení cen energií, dohromady se výdaje zvýšily o 88,8 miliardy korun, uvedlo Ministerstvo financí.
Stát také zaplatil vyšší úroky ze státních dluhopisů souvisejících s inflací, protože spotřebitelské ceny nadále rostly a inflace v březnu dosáhla 15 % meziročně.
Rozpočtové příjmy se zvýšily o 11,4 % a nepokryly vyšší výdaje, protože vláda vybrala méně, než se očekávalo, z mimořádné daně pro energetické firmy a banky.
Ministr financí Zbyněk Stanjura zůstal ohledně plnění rozpočtu na rok 2023 optimistický. „Očekávám, že nejpozději od poloviny roku se hospodaření státu výrazně zlepší, a to díky dodatečným příjmům z dividend, fondů Evropské unie (EU) a neočekávaným příjmům ze zisku,“ uvedl v komentáři k číslům rozpočtu. Vláda plánuje na konci roku 2023 schodek ve výši 295 miliard korun.
Středopravicový kabinet složený z pěti stran projednává seznam výdajových škrtů a zvýšení daní, které mají v příštím roce snížit rozpočtový deficit o 70 miliard korun, což znamená najít hodně přes 100 miliard, protože vláda se zavázala v příštím roce zvýšit také výdaje na obranu a platy učitelů.
Stanjura uvedl, že část opatření fiskální konsolidace, která mají být představena tento měsíc, by mohla být uplatněna již letos. Dosavadní výsledky, zejména nižší než očekávané neočekávané daňové příjmy a odvod z prodejních cen elektřiny však znamenají, že analytici jsou skeptičtí k tomu, že se cíl deficitu podaří splnit.
„V našem základním scénáři očekáváme deficit ve výši 315 miliard korun,“ uvedl ekonom Komerční banky Jaromír Gec. „Vidíme však riziko vychýlené směrem k ještě hlubšímu deficitu v souvislosti s výraznou revizí očekávaných neočekávaných daňových příjmů směrem dolů.“
Ministerstvo snížilo očekávané příjmy z neočekávané daně a stropu na elektřinu o 60 % na 40 miliard korun.
Předpokládá, že deficit veřejného sektoru, zahrnující státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí a zdravotnictví dosáhne v roce 2023 4,2 % hrubého domácího produktu oproti 3,6 % v roce 2022.
Zdroj: investing.com, mfcr.cz