Šedá ekonomika s krizí roste. Může to být nebezpečné

Není pochyb o tom, že černá ekonomika a neformální sektor mohou a také představují nadměrnou zátěž pro každou zemi. Daňové úniky neúprosně vedou k nižšímu objemu výběru daní, což má negativní vliv na národní rozpočty. Informuje deník The conversation.

Neoficiální, šedá, neformální, skrytá, nebo i duální či paralelní. Podle definice OECD se takto označuje ekonomika, v níž jsou všechny činnosti legální a produktivní, ale jsou záměrně skryty před veřejnou správou. Účelem tohoto utajení je vyhnout se dodržování plateb (daně a sociální zabezpečení), správních postupů a / nebo minimálních zákonných požadavků (minimálně mzdy, bezpečnostní normy atd.). Nelegální ekonomické činnosti, zejména obchodování s drogami obchodování s lidmi a praní špinavých peněz, zjevně nepatří do této definice.

Podle Mezinárodní organizace práce ILO, specializované agentury OSN, tvoří neformální sektor neregistrované společnosti s velmi malým počtem pracovníků, kteří vyrábějí zboží nebo služby na prodej nebo na barter. V této definici je výraz společnost používán ve velmi širokém smyslu. Zahrnuje jednotky, které najímají pracovníky, a jednotky řízené jednotlivci, kteří pracují na vlastní účet, a nezávislých pracovníků (unitárních nebo pracujících s pomocí rodinných příslušníků). Navíc zahrnuje pracovníky v jakékoliv pracovní situaci: pouliční prodavače, taxikáře a samostatně výdělečně činné.

V praktické rovině a z hlediska daňových povinností sestává se šedá ekonomika zpravidla z nenahlášení činností, které by měly vést k zaplacení daně, přičemž více či méně trvalým způsobem způsobí daňový únik, zatajení nebo podvod.

Na trhu práce se za formu šedé ekonomiky považuje zaměstnávání na černo, oficiální zařazení pracovníků do nižší kategorie a s nižším platem než mají ve skutečnosti a zaměstnávání přistěhovalců bez dokladů. Obecně jsou to všechny pracovní situace, které neodpovídají skutečné situaci (zaměstnané osoby uvedené jako samostatně výdělečně činné osoby a pod.). Další velká část souvisí s nedodržováním předpisů a norem. Například ty, které se týkají hygieny a bezpečnosti při práci, výrobních podmínek, umístění výrobních činností … Často jsou tyto činnosti kombinovány s neprůhledností pro daňové a pracovní kontroly, i když nejsou vždy zahrnuty v šedé ekonomice.

Šedá ekonomika vzniká interakcí různých faktorů. Roli hraje zejména stupeň ekonomického a sociálního rozvoje, míra nezaměstnanosti, kvalita institucí, síla trhu práce, ekonomické podmínky (inflace, fiskální tlak atd.), Ale i špatně definované právní předpisy, sociální tolerance vůči neformálnímu ekonomickému chování či míra účinnosti administrativních kontrol.

Většina vědců a analytiků souhlasí s tím, že šedá ekonomika se v době krize ekonomického cyklu zvyšuje. Podle výzkumů mají lidé v bohatších zemích slabší motivaci zapojit se do podvodných aktivit šedé ekonomiky. Stejně velmi vysoká míra nezaměstnanosti je jednou z nejdůležitějších příčin šedé ekonomiky.

V Evropském kontextu se šedá ekonomika stává v posledních desetiletích opakujícím se problémům. Podepisuje se na tom mimo jiné často neefektivní a nespravedlivý trh práce s velmi vysokou nezaměstnaností, zejména mladých, jakož i vysoké daně z práce (sociální odvody a daň z příjmu). Zatímco některé sektory jsou velmi flexibilní, jiné naopak velmi rigidní. S ohledem na všechny tyto překážky není překvapivé, že se šedá ekonomika ukazuje jako atraktivní a relativně efektivní alternativa. Někdy tedy může působit jako moderátor sociálního napětí a působit proti nedostatkům institucí. V každém případě je zřejmé, že existence šedé ekonomiky a neformálních trhů je spojena se ziskem, který společnosti očekávají. Čím vyšší daně v důsledku zdanění nebo regulací, tím větší důvod přejít na šedou ekonomiku. Na druhé straně intenzita sankcí a vnímání pravděpodobnosti odhalení, působí jako brzda v případě zájmu přejít do neformální ekonomiky. Tyto okolnosti se mění v závislosti na výrobních sektorech a regionu. Svou roli hrají i etické a kulturní faktory, kdy riziko pro obchodní nebo osobní pověst může docela rázně vyhranit postoj vůči šedé ekonomice.

Existují i ​​konjunkturální faktory, které mohou být příčinou nárůstu šedé ekonomiky jako je například masivní nárůst přistěhovalkyň, které se věnují především domácí službě nebo péči o seniory. Tyto ženy byly vnímány jako ideální pracovní síla na činnosti, které původní obyvatelky odmítali, a které je možné provádět i neformálně.

Neexistují žádné oficiální statistiky o vývoji šedé ekonomiky. Je zřejmé, že je obtížné změřit nebo odhadnout, co je záměrně ukrývané. Existují však zprávy a studie s údaji, které poukazují na závažnost problému. Podle rakouského profesora Friedricha G. Schneidera, jednoho z předních odborníků v dané oblasti, země jako Irsko, Spojené království nebo Španělsko po 15 letech poklesu údajů o šedé ekonomice zaznamenaly nárůst shodný s krizí v roce 2008. Ostatní země, jako například Belgie, Rakousko nebo Německo, si udržely nízké procento šedé ekonomiky.

Nejmarkantnějším efektem šedé ekonomiky je snížení veřejných příjmů, které má zpravidla dominový efekt: nižší výběr daní a sociálních odvodů způsobí vyšší fiskální deficit. Na druhé straně se to může promítnout do následného zvýšení daňového zatížení prostřednictvím zvýšení přímých a nepřímých daní a sociálních odvodů, aby se nadále zachovaly veřejné výhody. To vše může podpořit bludný kruh, do šedé ekonomiky vstoupí více hospodářských subjektů, které v minulosti dodržovali zákony, ale které mohou být stále více dušené zvyšováním daní a sociálních odvodů.

Pro stát, jako poskytovatele veřejných služeb a zodpovědný za sociální zabezpečení, bude obtížnější plnit tyto funkce, protože šedá ekonomika přímo ovlivňuje veřejné finance tím, že přináší méně peněz do rozpočtu. Existuje i další rozměr. Šedá ekonomika může způsobit nekalou soutěž tím, že nebudou platit stejné podmínky pro všechny. Může to způsobit ztrátu konkurenceschopnosti těch společností, které postupují v souladu se zákonem, a proto mají vyšší náklady.

Ale není pochyb o tom, že nejvážnější důsledky šedé ekonomiky ponesou lidé, kteří se v ní mohou ocitnout uvězněni. Účast v šedé ekonomice vede k nejistotě a zranitelnosti zaměstnání, nestabilitě pracovního místa, zhoršování pracovních podmínek, nedostatku sociálních práv. To vše spolu s poklesem mezd ve srovnání se stejnou prací v podmínkách regulace zaměstnanosti má za následek slabé zařazení na trh práce a nižší postavení ve struktuře zaměstnání. V důsledku toho dochází k sociální marginalizaci lidí, kteří pracují v šedé ekonomice.

Je také zřejmé, že negativní účinky skryté ekonomiky se týkají nás všech. Tento druh ekonomiky může existovat bez ohledu na její velikost, pouze pokud dojde k selhání ekonomických, politických, sociálních, etických a morálních systémů země. Zastavit to to dokáže jen správný návrh zákonů a postupy institucí sladěny se společností. Uzavírá deník The Conversation.