České lithium nechce Česko prodávat na světových trzích. Jaký je důvod?

Ministerstvo průmyslu a obchodu, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, společnost ČEZ a další subjekty řeší celý produkční řetězec pro využití lithia z Cínovce.

Subjekty se zabývají přípravou těžby cinvalditu, metodou získávání lithia z této slídy, vybudováním továrny na výrobu baterií pro elektromobily a velkokapacitní úložiště elektřiny. České lithium v českých rukou by se tak mělo maximálně zhodnotit právě v České republice. Jde zejména o významný obchodní potenciál v automobilovém průmyslu a energetice, a to nejen vzhledem k postupnému omezování spalovacích motorů.

Průmysl, zásoby a těžba

Na Cínovci v Ústeckém kraji se nachází ložisko lithné slídy cinvalditu. Chce ji těžit firma Geomet, která patří pod společnost ČEZ. Nyní se dokončuje geologický průzkum a zpracovává studie proveditelnosti, která by měla být hotová příští rok v květnu.

„Český stát získal zpět kontrolu nad českým lithiem, a to prostřednictvím firmy ČEZ, kde máme majoritní podíl. Vstoupili jsme navýšením kapitálu téměř ve výši téměř 30 milionů eur do firmy Geomet, kde měl European Metals Holdings stoprocentní účast, a tím jsme splnili náš slib. A pokud si novináři z toho stále dělají srandu, tak doufejme, že teď už přestanou. Protože my samozřejmě sliby plníme,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

Aktuálně se řeší metoda, jak lithium z cinvalditu získávat. Jde o klíčovou věc proto, aby byl tuzemský projekt konkurenceschopný. V Evropě jsou totiž i jiné zdroje lithia, například v Srbsku, Finsku či Portugalsku a v dalších zemích se dělají průzkumy. Česká republika však vždy byla silná v automobilovém průmyslu. Pozici si je třeba nejen udržet, spíš si ji zlepšit, s čímž může pomoci právě cínovecké lithium.

„V ČR tak vzniká ve spolupráci s ČEZ unikátní hodnotový řetězec, který nemá obdoby, protože my bychom byli schopni zvládnout těžbu lithia, zpracování lithia, následně jeho dodávky do gigatovárny,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Potenciál

Aktuální ambicí České republiky v oblasti lithia není vytěženou rudu prodávat na světových trzích, ale vytvořit celý produkční řetězec. Protože se v souvislosti s útlumem spalovacích motorů se dá čekat, že se Evropa vydá cestou elektromobility, v letech 2020 až 2030 by mohlo dojít až k 10tinásobnému nárůstu trhu s bateriemi. Tento bateriový průmysl by nejen mohl kompenzovat ztráty HDP způsobené eliminací spalovacích motorů, celkové HDP vytvořené automobilových průmyslem by dokonce mohl navýšit. Stát zastoupený MPO proto před časem podepsal se společností ČEZ memorandum týkající se výstavby Gigatovárny. Továrna by mohla vyrobit baterie o kapacitě více než 30 gigawatthodin, což vystačí pro 400 tisíc až 800 tisíc osobních automobilů ročně.

„O metodě, kterou použijeme na zpracování lithia, bychom rádi rozhodli v roce 2023 tak, abychom byli schopni začít s výrobou v roce 2025, aby se nám tento harmonogram potkal s harmonogramem využití lithia při výrobě baterií, především baterií do elektromobilů,“ říká generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš.

Gigatovárnu zamýšlí vybudovat také Škoda Auto. Kromě velkokapacitního úložiště elektřiny se tak nabízí i masivnější výroba dostupnějších tuzemských elektromobilů. A také spolupráce se Saskem, ložisko Cínovec se totiž nachází ze dvou třetin na území ČR a z jedné třetiny v Sasku.

Aktuální testování úpravárenské technologie pro zpravování lithia z Cínovce by mělo skončit v horizontu měsíců. Pokud vše dobře vyjde, české lithium by se maximálně zhodnotilo v České republice, kde by zůstala také nejvyšší přidaná hodnota.

Zdroj: MPO, ČEZ