Česká ekonomika rostla o 1,3 procenta meziročně, tahounem je spotřeba domácností

Podle analytika společnosti Cyrrus Víta Hradila probíhá ekonomické zotavení Česka pomalu ale jistě. Ekonomiku táhl nahoru sektor služeb, zatímco dolů ji stahovaly průmysl a stavebnictví, doplňuje ho ekonom Lukáš Kovanda.

Výsledky limitují slabé investice

Meziroční růst o 1,3 procenta byl podpořen zejména vyšší spotřebou domácností (+2,2 procenta) a vlády (+3 %), v menší míře mu pomohl i zahraniční obchod. Výsledky limitovaly mimo jiné slabé investice (-0,8 %). Výdaje na konečnou spotřebu stouply mezičtvrtletně o 0,5 a meziročně o 2,5 procenta, přičemž útraty domácností byly mezičtvrtletně vyšší o 0,7 % a meziročně o zmíněných 2,2 procenta. Z pohledu odvětví byl meziroční růst podpořen zejména sektory obchodu, pohostinství a dopravy a ostatních služeb. Průmysl a stavebnictví nepatrně poklesly, byť o pouhou desetinu procentního bodu. V mezičtvrtletním srovnání průmysl dokonce vzrostl. Přestože česká ekonomika meziročně i ve srovnání s druhým kvartálem 2024 mírně posílila, rozhodně není důvod k přílišnému optimismu. Ve třetím čtvrtletí se HDP zvýšil oproti dubnu až červnu 2024 o pouhé 0,4 procenta. Postupné mírné oživení je v souladu s posledními makroekonomickými predikcemi renomovaných institucí. Raiffeisen bank odhadovala kvartální růst na 0,4 procenta, Ministerstvo financí na 0,5 a Česká národní banka o 0,7 %. Podle Svazu dopravy a průmyslu (SP ČR)  je oživení pomalejší, než bylo očekáváno.

Co brzdí český průmysl?

„Růst reálného HDP pro letošní rok odhadujeme v naší makroekonomické predikci maximálně na 1,2, pro příští rok 2,7 procenta. Ne příliš pozitivní jsou i letošní výsledky a nejistý výhled průmyslu, který je limitován stále nízkou poptávkou a slabým ekonomickým růstem napříč Evropou, ale také strukturálními problémy v podobě vysokých cen energie v mezinárodním porovnání či nárůstem regulační zátěže,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR. Průmyslová produkce letos do září poklesla o 1 procento. „Pozitivnější je ale zlepšení ve třetím čtvrtletí, kdy průmysl meziroční růst HDP zbrzdil jen nepatrně. V mezičtvrtletním srovnání byl dokonce hlavním sektorem, který přispěl k růstu,“ doplňuje Bohuslav Čížek. Ekonomický výkon České republiky by mohl být podle SP ČR povzbuzen pokračující spotřebou domácností i vlády či očekávaným (byť slabým) oživením v Evropě. „Nejistota a celková kondice ekonomiky komplikuje plánování investic. I tak ale v příštím roce odhadujeme jejich nárůst, který bude tažen například dopravními stavbami, čerpáním evropských fondů či některými významnými soukromými investicemi jako je projekt onsemi do rozšíření polovodičů,“ dodává Čížek.

Celoroční růst kolem jednoho procenta

Podle analytika Raiffeisen Bank Martina Krona směřuje tuzemská ekonomika k jednoprocentnímu růstu za celý rok 2024, a to v souladu s prognózou banky. „Právě nízká spotřeba domácností stahovala českou ekonomiku do hlubin v minulých letech, nyní je tomu sice naopak, ale při porovnání s posledním předpandemickým kvartálem je stále nižší o 4,7 %. V případě výdajů vládních institucí došlo k mezičtvrtletnímu poklesu o 0,1 %, ale k meziročnímu navýšení o rovná tři procenta,“ připomíná Martin Kron. Z toho je možné usuzovat, že se příspěvek fiskální politiky na růst HDP snižuje, ale nemá pro hospodářství výraznější negativní důsledky. „Hlavním negativem struktury růstu české ekonomiky je záporný příspěvek tvorby hrubého fixního kapitálu. Ta mezičtvrtletně poklesla o 1,2 a meziročně o 0,8 procenta, když klesly zejména investice do obydlí, do ICT a ostatních strojů a zařízení,“ doplňuje analytik. Vzrostly sice investice do budov a staveb a dopravních prostředků, ale ty prosperitu v dalších letech Česku nepřinesou, shodují se ekonomové. „Pokud nebudou mít lidé kde bydlet, budeme přicházet o kvalifikovanou pracovní sílu, bez které se neobjede žádná ekonomicky silná země. Dalším důležitým segmentem jsou investice do technologií, protože pokud chceme transformovat tuzemské hospodářství z „montovny“ na moderní ekonomiku, není jiná možnost než podporovat v co nejvyšším měřítku výzkum, vědu a nejnovější technologie,“ dodává Kron. Kritiky se dočkala také měnová politika ČNB. Banka podle Krona drží sazby stále na velmi restriktivní úrovni a nadá se očekávat změna kurzu. Ekonomové stále častěji zmiňují také vliv vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách na evropskou potažmo i českou ekonomiku. „Trump jasně deklaruje, že zavede cla na dovoz z Číny, Kanady, Mexika, ale také z EU. To může mít zcela zásadní dopad na malou otevřenou ekonomiku, jakou je ta naše, ať už přímo či nepřímo (především prostřednictvím Německa). Negativní vliv i nadále měla změna stavu zásob, ale její záporný příspěvek v meziročním srovnání činil pouze minus 0,7 procentního bodu, což je výrazné zpomalení oproti předchozím čtvrtletím,“ upozorňuje analytik.

Banka snižuje odhad růstu na letošní i příští rok

Ekonom Pavel Sobíšek z UniCredit Bank si myslí, že bude letos obtížné dosáhnout i na jednoprocentní růst HD, přestože to banka původně odhadovala. „HDP by musel v posledním čtvrtletí vzrůst mezikvartálně aspoň o 0,7 procent. Není to nemožné, ale signály, které máme, spíš omezují výhled na 0,5 procenta. Proto měníme růstový výhled HDP pro rok 2024 na 0,9 %,“ upozorňuje Sobíšek. „Dobrou zprávou je kromě posílení domácí spotřeby rovněž obnovení meziročního růstu exportu zboží, které naznačuje, že si čeští vývozci dokážou ukrojit svůj díl z globálního obchodu i v situaci, kdy se celkový balík sotva zvětšuje. Varující naopak je meziroční pokles tvorby fixního kapitálu, v němž hrají dominantní roli klesající výdaje na stroje a zařízení, tedy převážně soukromé investice,“ glosuje analytik. Hlavním důvodem nechuti podniků k investicím podle ekonoma nejsou omezené finanční zdroje, ale nejistý výhled. Slabé investice ale mohou omezovat schopnosti firem reagovat v budoucnu na zvýšení poptávky. Banka je pesimističtější než dříve také v odhadech růstu na rok 2025. Podle UniCredit se příští rok zvýší HDP jen o 2,3 procenta.

Evropský unikát: Utrácíme méně než před covidem

Oživení tuzemské ekonomiky probíhá podle Víta Hradila ze společnosti Cyrrus přibližně v souladu s očekáváními, tedy pozvolně. „Dobrou zprávou je hlavně obnovený růst spotřeby domácností, které se po opatrném předchozím čtvrtletí osmělily a citelně navýšily své útraty. Oproti předpandemickým úrovním z konce roku 2019 ovšem spotřebitelská aktivita zůstává nižší o výrazných 4,7 procenta, což je nechtěný evropský unikát,“ připomíná analytik. Pokud jde o spotřebu domácností, je Hradil do budoucna optimistický. Pozitivní jsou pokračující růst reálných mezd, nízká nezaměstnanost a konečně i hmatatelné zlepšení spotřebitelské nálady. „Naopak za naším očekáváním zaostává investiční aktivita, což patrně lze pochopit vzhledem k neutěšené situaci v průmyslovém sektoru u nás i v celém regionu. V souhrnu podle náš česká ekonomika v letošním roce míří k růstu kolem jednoho procenta, což lze v historickém kontextu hodnotit slabý, ovšem nikoliv katastrofální, rok,“ doplňuje. Podle ekonoma Lukáše Kovandy na průmyslovou výrobu neblaze doléhají těžkosti německého průmyslu a obecně zhoršené mezinárodní obchodní klima, byť český zahraniční obchod letos podává vzhledem k popsaným podmínkám až nečekaně dobrý výsledek. „Průmyslu také nesvědčí stále poměrně vysoké úrokové sazby, které omezují investice, stejně jako geopolitická nejistota, umocněná nejnověji výsledkem amerických prezidentských voleb a hrozbou zesílené obchodní války USA a Číny, a zbytku světa,“ uzavírá ekonom. Zdroj: Business Info