Práce na dálku: Pohádka pro Čechy, která se může proměnit v noční můru
Zásadní změny přinesla do života Čechů pandemie covidu. Ať už nám nucená pauza od běžného života vyhovovala nebo ne, naše životy ovlivňuje i dávno po jejím odeznění. Přinesla totiž do našich pracovních životů zásadní změny, které se pomalu stávají novým standardem.
Práce na home office byla ještě před pár lety pro řadu Čechů nedostižným ideálem pracovního života. Během pandemie k němu přistoupily i firmy, které byly jinak zarytými odpůrci práce z domova. Častým důvodem byla pochybnost, zda zaměstnanci při práci z domova nezneužívají pracovní doby pro soukromé aktivity. Zaměstnavatelé také zpochybňovali efektivitu práce v domácím prostředí.
Práce na home office se zaměstnanci nechtějí vzdát
Průzkumy ale ukázaly, že zaměstnanci byli během pandemie produktivní i při práci z domova. Řada firem proto od konce lockdownu nevyžaduje plný návrat zaměstnanců do kanceláří a umožňuje byť i částečný home office jako jeden z benefitů.
Za jednu z výhod home officu považují zaměstnanci, kteří mají s prací z domova zkušenosti, možnost zorganizovat si pracovní dobu podle potřeb. „Obvykle pracuju od osmi do dvou v kuse, pak přijdou děti ze školy a máme před sebou celé společné odpoledne. K práci se vracím až večer,“ říká projektová manažerka Lenka, která na částečný home office pracuje druhým rokem. „Do práce jezdím v úterý a v pátek, abych neměla velké prodlevy v kontaktu s kolektivem. Zbylé dny pracuji z domova a asi už bych neměnila,“ doplňuje.

Pandemie odhalila zkostnatělost pracovních návyků
Podobnou zkušenost má i Radek, který pracuje jako manžer financí korporátní společnosti. „Pracuju s kolegy z celého světa, online nástroje pro komunikaci jsme tak používali dávno před covidem. Nikdy jsem nepovažoval za nutné být každý den fyzicky v kanceláři, šlo spíše o pozůstatek našich návyků, kdy se od pondělí do pátku striktně sedělo za stolem. Pandemie nám pomohla tyhle návyky odbourat. Do kanceláře jezdíme dva dny v týdnu. Je to ale spíš kvůli duševní hygieně,“ přibližuje Radek pracovní návyky svého týmu po pandemii.
Flexibilitu home officu si Radek chválí hlavně kvůli úspoře času. „Jedna cesta do práce mi trvá hodinu, to jsou dvě hodiny denně vydané jen na cestování. Práce z domova umožňuje tyhle dvě hodiny času ušetřit a využít je třeba na rychlou návštěvu lékaře, zavézt auto do servisu a podobně. Od té doby, co jsme zaměstnancům umožnili pracovat z domu a plánovat si tak čas během dne podle jejich potřeb, máme také podstatně menší fluktuaci pracovníků,“ vysvětluje Radek přínosy práce na home office.
Home office jako benefit není pro všechny
Čím dál více nabídek práce zveřejněných v době po pandemii jmenuje práci na home office jako jeden z benefitů pracovní pozice. Ukazuje se tak, že práce z domova se zaměstnavatelům osvědčila, firmy nalezly efektivní nástroje kontroly zaměstnanců z domova pracujících a ti se naopak naučili pracovat z domu tak, aby za co nejkratší čas odvedli co nejvíce práce. Práce z domu ale není pro každého. Průzkumy, které provedla společnost Microsoft Česká republika a Slovensko, ukazují, že celá třetina respondentů nedokázala sladit práci s rodinným životem a více než polovina dotázaných vnímala negativně sociální odloučení.
Své o tom ví asistentka ředitele Lucie, která v důsledku absence sociálních kontaktů měnila i osobní život. „Nikdy jsem nebyla učebnicový extrovert ani jsem nevymetala večírky, ale doba covidová mi ukázala, že lidi potřebuju jako sůl. Když jsme pak v lockdownu pracovali každý z domova a vídali se jen jednou týdně online, zjistila jsem, že to bez lidí dlouhodobě nezvládnu. Víc než kdy jindy jsem potřebovala kolem sebe přátele, hlavně když jsem sama byla dva týdny v karanténě. To bylo opravdu těžké. Možnost návratu do kanceláře jsem potom s nadšením vítala,“ popisuje svou zkušenost Lucie.

Spasí zaměstnance čtyřdenní pracovní týden?
V posledních letech volají zaměstnanci po čtyřdenním pracovním týdnu. Přestože žádná zákonná úprava pracovní doby není ani v jednání, v některých firmách nebo na některých pozicicích už tenhle model funguje. Čtyřdenní pracovní týden přitom nemusí nutně znamenat jen vidinu třídenního víkendu, mluví se i o kratší pracovní době v rozsahu čtyř dní rozložených od pondělí do pátku. Testování čtyřdenních pracovních týdnů provedly firmy například ve Velké Británii nebo na Islandu, kde dopadlo veskrze pozitivně, plošné zavedení by ale podle Jana Klusoně ze společnosti Welcome to the Jungle mohlo přinést řadu problémů, jak uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas.
„Pokud by se to (čtyřdenní pracovní týden, pozn. red.) zavedlo okamžitě pro všechny společnosti, přineslo by to spoustu problémů. (…) Když se to testovalo u nás na centrále, měli zaměstnanci pocit, že jsou pod velkým stresem a tlakem, že nestíhají plnit plán. Najednou čtyřdenní pracovní týden ztrácí výhody. Proto je důležité, aby zaměstnavatelé a zejména všichni manažeři hledali co nejefektivnější cestu, zvyšovali produktivitu a díky tomu se zvládlo stejné množství práce,” vysvětluje Klusoň.
Zaměstnavatelé se čtyřdenním pracovním týdnem nesouhlasí. Zatím
Přes všechny překážky si ale pojem „čtyřdenní pracovní týden“ cestu do našich slovníků našel a zejména mladí lidé, kteří na trh práce čerstvě vstupují, jej vnímají mnohem reálněji než generace jejich rodičů. „Když hledám lidi do týmu a přihlásí se mi kluci do pětadvaceti let, často si o čtyřdenní pracovní týden říkají,“ říká Pavel, který pracuje jako Head of IT v mezinárodní společnosti. „Na to zatím nejsme v naší firmě připraveni, vzhledem k charakteru práce potřebujeme, aby byli ajťáci připraveni řešit průšvihy i mimo pracovní dobu, ale asi se k nějaké mutaci čtyřdenního pracovního týdne schyluje, protože najít zaměstnance na klasický pracovní model bude čím dál složitější,“ uzavírá Pavel.
Klasické pracovní týdny se striktně vymezenou pracovní dobou zůstávají už jen tam, kde jiné možnosti nepřicházejí v úvahu. Přesto se i do oblastí, jako je nepřetržitý provoz, bezpečnostní složky nebo veřejná správa, určité změny pracovních návyků propisují. Podle odborníků by však k takovým změnám došlo nezávisle na pandemii. Ta podle nich jen urychlila trendy, které do našich životů vstupovaly v závislosti na tom, jak se mění společnost. Jisté je jen to, že pracovní návyky už nikdy nebudou takové, jako byly před covidem.
Zdroje: iRozhlas, Jihlavská drbna, iDnes, MUNI