Tenerife v nebezpečí: Probouzející se sopka hrozí ničivou erupcí
Tenerife patří mezi Kanárské ostrovy, přičemž je často považováno za turistický ráj. Nyní ovšem hrozí, že se ráj může poměrně brzy proměnit v peklo, a to v důsledku erupce sopky Pico del Teide.
Pico del Teide je s nadmořskou výškou 3 715 metrů nejvyšší horou Španělska, ke kterému ostrov Tenerife patří. Zároveň ale jde o spící vulkán. Tedy tak tomu bylo posledních více než 115 let. Vědci nicméně nyní oznámili, že vulkán vykazuje anomální geofyzikální aktivitu. Ta se vyznačuje zvýšenou seizmicitou, geodetickou deformací a emisemi plynu. Existuje nebezpečí, že by sopka, kterou má Tenerife ve znaku, protože se jedná o topografickou dominantu ostrova, udeří ničivou silou?
Kanáry jako sopečné ostrovy
Kanárské ostrovy patří mezi tzv. ostrovy sopečné, vulkanická aktivita tu tedy není ničím výjimečným. Ostatně v roce 2021 došlo k erupci sopky Cumbre Vieja na ostrově La Palma. Její intenzivní aktivita přitom započala 19. září a následně trvala téměř čtvrt roku, konkrétně 85 dní a 18 hodin. Ačkoli se obešla bez obětí na životech, zničila téměř 2 900 obytných domů a dalších budov, více než 7 000 lidí muselo být evakuováno a škody přesáhly hodnotu 900 milionů eur (22 miliard korun).
Expertům nyní způsobuje vrásky Pico del Teide. Podobná erupce jako na ostrově La Palma by totiž na Tenerife měla hrozivější důsledky, protože je výrazně lidnatější. Zatímco na La Palmě žije zhruba 85 tisíc obyvatel, na Tenerife jich je téměř milion. Navíc se jedná o turisticky atraktivnější destinaci. U sopky každopádně prozatím dochází především k zahřívání a nejsou žádné náznaky bezprostřední erupce. Odborníci ovšem uznávají zvýšenou pravděpodobnost sopečné činnosti ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.
Upozorňujeme: v blízkosti Pico del Teide se rozkládají velká města a turistická letoviska. Kvůli tomu je ostatně daná sopka dlouhodobě považována za velmi nebezpečnou. Nachází se ostatně mezi 16 vulkány na seznamu zvaném Decade Volcanos sestaveném Mezinárodní asociací vulkanologie a chemismu zemského nitra (IAVCEI). Tyto sopky jsou vzhledem k blízkosti zalidněných oblastí a historii ničivých výbuchů určeny ke konkrétním výzkumům.

Poslední erupce Pico del Teide
Některé sopky jsou vyhaslé, zatímco další mohou být aktivní neustále (japonský stratovulkán Sakura-džima např. chrlí sopečné plyny a popel prakticky bez přestávky již 70 let). K poslední erupci Pico del Teide došlo v roce 1909. Musíme ovšem doplnit, že tato erupce byla relativně malá a nezpůsobila žádné významné škody. Jenže to neznamená, že by aktuální aktivita musela být zákonitě totožná.
Mohlo by vás zajímat: výše jsme zmínili, že vrchol Pico del Teide se nachází ve výšce 3 715 m n. m. Jenže i s podmořskou částí měří sopka cca 7 000 m. Od úpatí k vrcholu jde tedy vlastně o sedmitisícovku.

Index vulkanické aktivity
Sopečné výbuchy je možné porovnat na základě tzv. Indexu vulkanické aktivity (VEI), který určuje intenzitu jednotlivých erupcí. Nejméně je 0, kdy dochází v podstatě „jen“ k vulkanickým výlevům, nejvíce je 8. Taková erupce je popisována jako megakolosální. Při řazení je přitom podstatný objem vyvrženin. Kdy došlo k posledním velkým výbuchům?
- Poslední „pětka“, což je obrovský výbuch, byla zaznamenána v roce 2022. Jednalo se o podmořskou sopku Hunga Tonga – Hunga Haʻapai, jež se nachází v jihozápadní části Pacifiku. Šlo přitom o nejsilnější erupci 21. století.
- V roce 1991 došlo k erupci filipínské sopky Pinatubo. Jednalo se o poslední „šestku“, přičemž výbuch byl natolik kolosální, že v jeho důsledku došlo k ochlazení světového klimatu.
- Za poslední „sedmičkou“ musíme do roku 1815. Před více než 200 let došlo k erupci indonéského stratovulkánu Tambora. Důsledek? 92 tisíc mrtvých, záplavy v celé Indonésii a velmi silné ochlazení klimatu.
- Poslední „osmička“ nastala před zhruba 25 tisíci lety. K mohutné erupci megakolosálních rozměrů došlo na Novém Zélandu. Jednalo se o sopku Taupo, jež celkem vyvrhla 1 170 km³ sopečného materiálu.
Zdroje: Novinky, Wikipedia, The Watchers, iDnes