Pracují, platí daně, ale dávky nedostanou. Jak se žije migrantům v Česku?
Skutečný život migrantů v Česku: Těžká práce, ale bez sociální podpory
Už to jsou 3 roky od chvíle, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu a vyvolala masivní uprchlickou vlnu. Česká republika přijala statisíce uprchlíků, z nichž většina se postupně zapojila do pracovního trhu. Přestože podíl pracujících roste, mnozí z nich se stále potýkají s chudobou a nejistotou. Navíc hrozí, že kvůli změnám legislativy budou někteří nuceni přesunout se do šedé ekonomiky.
Podle nejnovějšího průzkumu společnosti PAQ Research, ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR a Ministerstvem práce a sociálních věcí, si práci v Česku našlo již 72 % aktivních uprchlíků z Ukrajiny. Dalších 6 % pracuje na dálku pro své zaměstnavatele ve své rodné zemi. Tento podíl dlouhodobě roste a podle analytičky PAQ Research Kateřiny Šafářové je možné jej dále navyšovat. Nepracujícími jsou často studenti, rodiče s malými dětmi nebo senioři.
Navzdory rostoucímu podílu zaměstnaných uprchlíků většina z nich pracuje na pozicích neodpovídajících jejich kvalifikaci. Až 41 % vykonává práci výrazně pod svou úrovní vzdělání, což se odráží v nízkých mzdách. Dvě třetiny zaměstnaných Ukrajinců vydělávají méně než 150 Kč čistého na hodinu a čtvrtina z nich je nucena mít více zaměstnání, aby si zajistila stabilní příjem. Navíc přibližně třetina migrantů nemá zajištěné sociální a zdravotní pojištění, tedy jsou bez jakékoli ochrany v případě ztráty zaměstnání nebo nemoci.
Agenturní zaměstnávání představuje další významné riziko. Neziskové organizace upozorňují na praktiky, jako je zadržování mezd, neoprávněné srážky či neproplácení přesčasů. Tyto praktiky často vedou k zneužívání pracovníků, nejhorší situace dle dostupných údajů je v Plzeňském kraji.
Přístup migrantů k sociálním dávkám je v Česku značně omezený a závisí na typu pobytu. Ke konci června 2023 obdrželi cizinci pouhých 3,9 % z celkového objemu sociálních dávek. Občané třetích zemí mohou žádat o dávky státní sociální podpory pouze za specifických podmínek, například pokud mají zaměstnaneckou kartu nebo jim byla udělena mezinárodní ochrana. Ostatní migranti musí čekat nejméně rok od hlášení k pobytu. Dávky v hmotné nouzi jsou pak dostupné převážně jen pro ty, kteří získali trvalý pobyt.
Odborníci se shodují, že integrace migrantů do českého pracovního trhu by mohla být úspěšnější, pokud by se zavedla opatření podporující jejich zaměstnanost. Klíčovými kroky by bylo například zvýšení dostupnosti částečných úvazků pro rodiče s malými dětmi či rozšíření možností předškolního vzdělávání. Důležitým faktorem je také intenzivnější výuka českého jazyka a podpora zaměstnávání kvalifikovaných uprchlíků, kteří dosud pracují na dálku pro firmy v zahraničí.
Podle Kateřiny Šafářové je reálné, že by se podíl zaměstnaných uprchlíků mohl zvýšit až na 85 %. To by nejen zlepšilo jejich ekonomickou situaci, ale také přispělo k větší stabilitě českého pracovního trhu.
Názory české veřejnosti na přítomnost uprchlíků v zemi jsou stále rozdělené. Zatímco část společnosti oceňuje jejich pracovní nasazení a ekonomický přínos, jiní mají obavy, že migranti vytvářejí tlak na pracovní trh a bydlení. Podle průzkumu STEM si téměř polovina Čechů myslí, že příliv uprchlíků snižuje dostupnost pracovních míst pro domácí obyvatele, přestože data ukazují, že většina Ukrajinců obsazuje nízko placené a málo žádané pozice. Na trhu s bydlením je situace složitější, kvůli vysoké poptávce po nájemním bydlení zejména ve větších městech rostou i ceny nájmů, což někteří Češi vnímají jako přímý důsledek přílivu uprchlíků. Experti ale upozorňují, že hlavním problémem je spíše dlouhodobý nedostatek bydlení než samotná migrace.
Zdroje: Seznam Zprávy, Migrační konsorcium, PAQresearc, STEM
