„Po zaplacení nájmu mi zbývá jen na instantní polévky.“ Studentský život v Praze není pro slabé povahy
Podle rozsáhlé studie webu Campus Advisor, která zahrnovala noční život, bezpečnost, veřejnou dopravu, občanskou vybavenost a další podobné faktory byla Praha vloni vyhlášena nejlepším studentským městem Evropy. No jo, ale jak v onom ceněném městě přežít místní ceny.
Možná si vzpomenete na film Jak básníci přicházejí o iluze (1984). V něm se Štěpán Šafránek vydává do hlavního města studovat medicínu. Maminka mu při odjezdu dává pětisetkorunovou bankovku s tím, že mu musí vydržet na měsíc. Začínající vysokoškolák chce ovšem víc s tím, že pětistovka sice má stále stejnou hodnotu, ale ty věci jsou jaksi pořád dražší. Dostane tedy ještě stokorunu navíc. Za 600 Kč by dnes ovšem nevyžil ani pár dní. Ty věci jsou totiž dnes jaksi ještě výrazně dražší. Zkusme se ale na studentský život v Praze podívat očima samotného studenta.
Bydlení v Praze, je tu dost draze
Nejvíc peněz mi samozřejmě spolyká bydlení. Tak to bylo, tak to bude. Existují sice šťastlivci, kteří bydlí ve stověžatém městě u svých rodičů či příbuzných, ale co my přespolní, kteří tu nikoho nemáme? Nejmíň utratím na studentské koleji, kde lze v těch nejelementárnějších podmínkách platit zhruba 2 500 korun měsíčně. Takový (obvykle čtyřlůžkový) pokoj nicméně nemá ani sociální zařízení, takže se musíte sociálně družit při vykonávání potřeby na společných toaletách.
Nejdražší pokoje tohohle typu, tedy luxusní jednolůžáky, můžou stát až 7 000 korun za měsíc. Stejně draho navíc vyjde i spolubydlení, protože při cenění nájmů v Praze musel někdo udělat chybu v desetinné čárce. Malý pokojík na okraji našeho krásného hlavního města tak vyjde minimálně na 5 000 Kč měsíčně. Naštěstí existují weby, které se na spolubydlení, pronájmy pokojů a bytů studentům specializují. I tak nám ale nepřeje ani vývoj cen energií. Inu, ušetřit se bude muset na jídle. Dělali to tak naši otcové, zvládneme to taky!
Polívka z pytlíku na každý den
Čínské polévky z pytlíku, kterých dnes naštěstí seženete mnoho druhů, jsou studentskou klasikou, až mě napadá, že mozek možná nepotřebuje tolik živin, jak nám tvrdí vědci. Tahle potravina vám sice poměrně spolehlivě zaplácne žaludek, ale živin poskrovnu. Sice se nejedná o žádné „labůžo“, ale žaludek si už zvykl a přežít tak jde za pár stovek na týden. Samozřejmě s obměnami, jimiž jsou těstoviny nebo mražené pizzy. Najít se jde i v menzách, ale tady může stát jedno jídlo 70 až 140 Kč. Ne vždycky navíc jídlo v takové jídelně stíháte, ale můžete tu zase vyzkoušet trik studentů se znechucením z výše zmíněného filmu. Pak možná bude i na vás čekat dvojitá porce.
Nastává večer, jdeme se bavit!
Nebudeme si nic nalhávat, studentský život je pro určité jedince nikdy nekončící večírek. Možná si tak někteří z nás říkají: „jsem student, studená vodka do mě beze studu padá jak do studny“. Pobyt v baru vás sice může odreagovat (či odrovnat) na několik dní, nicméně cena piva začíná v barech naší matičky už na 70 Kč a drinky jsou ještě mnohem dražší. Pětistovku za večer tak utratíte, aniž byste zvali byť jen jedinou slečnu. Paní Šafránková by zaplakala, jakou hodnotu má dnes 500 korun. Co se dá dělat, bavit se budeme muset v důchodu. Prodlužující se věk pro odchod do penze a její výše na druhou stranu optimismu právě dvakrát nenahrává.
Jak na to vše vyzrát?
Připočítám-li k výše zmíněným výlohám dopravu, učební pomůcky či občasné návštěvy ve fitku, v kolonce výdajů za studium je nutné každý měsíc uvést pětimístnou částku. Ještě že mi maminka začala spořit na studia hned potom, co jsem se narodil, což doporučují i rodičům dnešních novorozenců. I tak jsem si ale musel najít brigádu. Ideální pochopitelně je stav, bude-li škola i nadále na prvním místě a brigádu si najdete až na odpoledne. Nám již známý Štěpán Šafránek si přivydělával jako textař. Dnes jde dělat více prací na volné noze, což některým studentům nahrává. Určité koníčky ale musí přesto stranou. Na ty bude dost času, no, někdy v budoucnu. Možná.
Zdroje: PrahaIN, ČVUT, Seznam Zprávy, ISIC
