Nejtěžší a nejhůře placené práce v Česku. Kolik dostanete za takovou dřinu?
Nejen v Česku, ale téměř po celém světě, existuje řada fyzicky i psychicky náročných profesí, které jsou navíc špatně finančně ohodnoceny. Někdy jde o povolání, která nevyžadují žádné speciální vzdělání, jindy se však jedná o vysoce kvalifikované pozice, kvůli kterým je třeba dlouholeté studium.
Problémem některých povolání pak není pouze nízká mzda, ale i celkový pocit nedoceněnosti zaměstnance, v některých případech i nedostatečná motivace nebo syndrom vyhoření. Některé pozice tak může být těžší obsadit a nabízí se otázka, zda s tím společnosti nebo stát budou něco dělat a tyto zaměstnance podpoří férovějšími podmínkami.
Povolání náročná fyzicky i psychicky
Fyzicky nejnáročnější povolání najdeme v Česku hlavně v zemědělství, zdravotnictví a stavebnictví. Tito lidé často čelí dlouhým pracovním směnám, fyzické námaze i velkému stresu spojenému s odpovědností za zdraví, bezpečnost nebo majetek ostatních.
Mezi fyzicky nejnáročnější povolání pak patří například zedníci a pomocní stavební dělníci, horníci, hasiči a záchranáři, skladníci, dřevorubci nebo pracovníci na farmách.
Jednoduché to v práci nemají ani zdravotní sestry a pečovatelé, kteří musí často manipulovat s pacienty a čelí situacím, které jsou náročné nejen fyzicky, ale i psychicky. Po psychické stránce pak můžeme mezi nejnáročnější povolání zařadit například lékaře, sociální pracovníky nebo učitele. U těchto profesí jsou lidé vystaveni velké zodpovědnosti, tlaku okolí a mají také větší sklony k vyhoření.
Náročnost povolání se “měří” různě. Například vědci z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy se zaměřili na úbytek minerálních látek spojený s vyšší fyzickou zátěží.
„Na základě doporučení odborníků a Společnosti pro výživu jsme vybrali deset povolání, u kterých byl z podstaty práce předpokládaný úbytek minerálních látek. Šlo o popeláře, skladníky, ale také hasiče, farmáře nebo záchranáře. Práce, u kterých se o manuální náročnosti tak často nemluví, a přesto fyzicky náročné jsou,“ uvedl vedoucí průzkumu Tomáš Větrovský pro Aktuálně.cz.
Nejhůře placené pozice – dají se vůbec obsadit?
Vedle fyzicky a psychicky náročných profesí jsou tu potom ještě ty špatně placené. Někdy se dokonce tyto skupiny prolínají, přičemž takoví sociální pracovníci, zaměstnanci v zemědělství nebo dělníci na stavbách patří mezi lidi s nejnižšími platy.
Nejhůře jsou na tom ze mzdou pomocní pracovníci v kuchyni, uklízeči, poštovní doručovatelé, prodavači nebo zaměstnanci v textilním průmyslu. Průměrná mzda v těchto profesích se často rovná té minimální a nepřesahuje hranici 20 tisíc za měsíc. Pozice jsou však nejčastěji obsazovány brigádníky z řad studentů, matek na rodičovské dovolené nebo lidmi se základním vzděláním bez kvalifikace.
Vzhledem k nízkému platu na těchto pracovních místech nikdo dlouho nevydrží, zaměstnanci se zde rychle střídají a každou chvíli je nutné zaučovat někoho nového, což se může nakonec zaměstnavateli spíše prodražit.
Pracovní trh se díky mladší generaci mění k lepšímu
Zatímco starší lidé se dříve “spokojili s málem” a brali situaci na pracovním trhu za pevně danou, mladší generace už tak tolerantní není. Mladí lidé vyžadují férové podmínky na pracovišti a důstojný plat. Tomu se stále více firem snaží přizpůsobit, v opačném případě je stále těžší si udržet zaměstnance.
I přesto jsou ale výhodnější podmínky nabízené spíše u pracovních pozic, které vyžadují vysokou kvalifikaci, například v oblasti IT nebo marketingu. Ale u lékařů nebo sociálních pracovníků už tak pozitivní situace není, i když u nich vysoké vzdělání vyžaduje zákon. Rozhodující často bývá, zda člověk nastoupí do společnosti s dobrým jménem, nebo pracuje ve státním sektoru.
Zdroje: Refresher, Stream, Zprávy Aktuálně, Penize.cz
