Jako pokladní pracovala 35 let. Tohle je důchod, který dostává
V dřívějších dobách byly prodavačky brány jako zaměstnankyně, které si moc peněz nevydělají a za kasou rozhodně nezbohatnou. Aktuálně ovšem došlo k jisté změně, protože i pokladní si mohou přijít na lepší než průměrné finance.
Obchodní řetězce v posledních letech navyšují mzdy pro pokladní, takže na této pozici si lze dnes vydělat někde až o osm tisíc korun více než v roce 2019. Přitom ještě před 10 lety se psalo o tom, že ženy pracující na dané pozici v hypermarketech žijí na hranici chudoby. Některé řetězce dnes nabízejí nástupní plat kolem 30 000 Kč hrubého. Situace se tedy jistým způsobem zlepšila, byť je pochopitelně nutné doplnit, že se (nejen) vlivem inflace stále zdražuje, takže se o žádný zázračný plat nejedná.
Samozřejmě je nutné brát ohled na řadu individuálních faktorů. Ve výši mzdy může hrát roli konkrétní obchodní řetězec či umístění dané prodejny, stejně jako zkušenosti a schopnosti jednotlivých pokladní. Nabízí se ovšem otázka, jak se mají pokladní na penzi. Takový řetězec Lidl např. dává svým zaměstnancům odměnu při ochodu do starobního důchodu. Ta je ovšem pochopitelně pouze jednorázová. Na výši důchodu navíc nemá vůbec žádný vliv.
Mohlo by vás zajímat: průměrný starobní důchod v roce 2025 v České republice vzrostl o 358 Kč. Díky tomu aktuálně dosáhl průměrně výše 21 080 Kč. Není to sice na dovelenou v Karibiku, ale přeci jen jde o nějaké polepšení. Jedná se přitom o tzv. valorizaci důchodů, v rámci níž každoročně dochází k navýšení důchodů v závislosti na velikosti inflace i růstu reálných mezd.
Důchod po 35 letech práce za kasou
Samozřejmě nelze určit částku, kterou dostávají všechny pokladní v důchodovém věku jako penzi. Každá žena, která se této práci věnovala, bere poněkud jiné peníze. Můžeme ovšem použít kalkulačku pro orientační výpočet starobního důchodu. Zadáme do ní data hypotetické paní Kateřiny, která měla průměrný měsíční příjem 25 000 Kč a do zaměstnání jako pokladní nastoupila 1. ledna 1989. Pomineme, že byl tehdy Nový rok. Mimochodem šlo o poslední Nový rok slavený v rámci ještě relativně stabilní Československé socialistické republiky.
Hypotetická paní Kateřina každopádně jako pokladní pracovala 35 let a v loňském roce odešla do důchodu. V případě že by měla dvě děti, by její starobní důchod dle kalkulačky činil zhruba 17 000 Kč. Musíme ovšem doplnit, že v takovém případě by jeho výše (či spíše níže) byla zřejmě chybou samotné paní Kateřiny. Pokud by totiž nikde jinde nepracovala, dosáhla by sice hranice 35 let pojištění nutné pro přiznání starobního důchodu, ale taková doba zapříčiňuje, že bude mít tento příjem výrazně podprůměrný.
Co dělá taková pokladní v důchodu?
Opět není úplně možné zevšeobecňovat. Její práce se však na ní po 35 letech musela nutně podepsat, a to jak fyzicky, tak psychicky. Můžeme konstatovat, že dle statistik jsou nejčastějším zdravotním problémem zaměstnanců v Česku bolesti zad, tedy páteře, šíje nebo beder. Na takové potíže si stěžuje zhruba polovina všech zaměstnanců, přičemž častěji to jsou ženy. Bolesti zad přitom bývají nedílnou součástí i právě práce pokladní, která osm hodin denně sedí za kasou.
Fyzicky tedy nemusí být důchod pokladní žádný med, ale co psychika? Dá se předpokládat, že si minimálně na počátku bude chtít dát taková žena alespoň na čas odpočinek od lidí, se kterými přicházela do kontaktu téměř denně po celý život. Paradoxně se však může dostavit přesně opačný efekt, totiž že bývalé pokladní začne velmi rychle chybět sociální kontakt, na který byla po celý svůj (profesní) život zvyklá. Ostatně mnozí důchodci nezačínají pracovat ani tak z nedostatku finančních prostředků, ale protože chtějí být prospěšné a navíc i nadále potřebují být mezi lidmi.
