Ruská ekonomika během války na Ukrajině masivně roste. Rizikem je však rychle rostoucí inflace

Přidat na Seznam.cz

Ruská ekonomika v prvním čtvrtletí roku 2024 vzrostla o 5,4 %, jak ukázaly v pátek zveřejněné oficiální statistiky, zatímco prezident Vladimir Putin popřel, že by vojenské výdaje na ofenzivu na Ukrajině dosahovaly neudržitelné úrovně. Míra inflace se však v průběhu měsíce rovněž zvýšila na 7,8 %, píše server The Moscow Times.

Kreml od vyslání vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 silně militarizoval ruskou ekonomiku, přičemž rozsáhlé výdaje pomohly podpořit růst a zmírnit dopady západních sankcí. Zároveň však vyvolaly inflaci a srovnání s bezuzdnými výdaji na obranu, které v 80. letech 20. století ochromily Sovětský svaz.

Na státní návštěvě Číny Putin popřel, že by obrovské ruské vojenské výdaje, které podle něj překročily 8 % HDP, dosáhly neudržitelné úrovně. „Zatím to není kritické. V Sovětském svazu v letech 1985-1986 činily výdaje na obranu 13 %“ HDP, řekl.

„S ohledem na stav ekonomiky, makroekonomické ukazatele a prognózy rozpočtových příjmů nejsou kombinované výdaje na obranu a bezpečnost ve výši osmi a něco procent kritické,“ dodal.

Začátkem týdne Putin prohlásil, že ruské vojenské výdaje jsou „velkým zdrojem“, který by měl být využíván „opatrně a efektivně“. V pátek uvedl, že podle odborníků mají ruské státní finance stále prostor pro ještě vyšší výdaje.

Ruská vojska minulý týden zahájila novou rozsáhlou ofenzívu v severovýchodní Charkovské oblasti na Ukrajině. Putin naznačil, že cestu k vítězství na bojišti vidí Moskva v tom, že převálcuje Ukrajinu a její západní podporovatele.

Přeorientování ruského vývozu klíčových energetických surovin na země jako Čína a Indie pomohlo Rusku přečkat západní sankce, které podle předpovědí mnoha analytiků uvrhly Rusko do hluboké recese.

Čína jako nejdůležitější ruský spojenec

Čína se v posledních dvou letech stala nejdůležitějším ekonomickým spojencem Ruska. Putin v pátek odsoudil pokusy USA vyvíjet tlak na Peking kvůli jeho vazbám s Moskvou. Označil americké hrozby sankcemi vůči čínským bankám a společnostem, které obchodují s Ruskem, za „nelegitimní“ a uvedl, že věřitelé v obou zemích pracují na překonání problémů s přeshraničními platbami.

Spojené státy se zaměřily na společnosti ve třetích zemích, včetně Číny, které podle nich pomáhají Rusku nakupovat sankcionované zboží pro jeho armádu. Zvýšené vojenské výdaje Ruska sice pomáhají zajistit silný růst titulů, ale doma způsobují určité ekonomické potíže.

Inflace se v dubnu vyšplhala ze 7,7 % na 7,8 %, uvedl v pátek Rosstat, což předčilo očekávání analytiků a vzdálilo se od oficiálního vládního cíle 4,0 %. Centrální banka ve snaze bojovat proti rostoucím cenám zvýšila svou klíčovou úrokovou sazbu na 16 %.

Zdroj: The Moscow Times