Prohlédněte peněženku, jestli nemáte tuhle 500 Kč bankovku. Dnes za ní sběratelé nabízejí přes 10 tisíc korun

Většinu plateb dnes odbavíme hodinkami nebo mobilem u terminálu a bankovkám už tak nevěnujeme prakticky žádnou pozornost. To však může být chyba, protože v oběhu jsou stále velmi vzácné kousky.

Možná i vy máte doma v zapomenuté obálce kousek papíru, který má sice nominální hodnotu malého nákupu, ale pro sběratele? Je to klidně i cena dovolené. Řeč je o nenápadné pětisetkoruně z počátku devadesátých let, která mezi sběrateli vyvolává doslova nákupní horečku. Ještě stále panuje ve společnosti přesvědčení, že „vzácné bankovky“ musí pocházet z dob minulých. Opak je však pravdou, protože numismatika v posledních letech výrazně změnila svou tvář. Hitem se stávají bankovky, které jsme ještě nedávno běžně nosili v peněženkách. V Česku je v tomto ohledu doslova legendou pětisetkoruna s Boženou Němcovou z roku 1993. Samozřejmě, že to však neplatí o všech bankovkách z té doby, důležité je, aby nesla správné označení. Pak na aukčních portálech hodně často dražba takové bankovky atakuje hranici 15 000 korun. Co je na této pětistovce tak zvláštního?

Pozůstatkem divokých devadesátek jsou bankovky z Londýna

Hodnota té jedné konkrétní pětistovky je dána její historií a relativně krátkou životností. V roce 1993 se Československo rozpadlo a ejhle, nemělo vlastní měnu. Jenže kapacity tehdejší tiskárny cenin v Praze byly nedostateční, a i když jela prakticky nonstop, peněz bylo pořád málo. To vedlo k jednoduchému kroku – externímu tisku. ČNB pro tento úkol zvolila prestižní britskou tiskárnu Thomas De La Rue v Londýně. A právě to dalo bankovkám jejich cenu.  Bankovky, které byly vytištěné v Londýně, měly jiné technické parametry než ty, které se později tiskly v Praze. Cenu těchto bankovek zvedá i skutečnost, že se tyhle „londýnské pětistovky“ v českém oběhu moc neohřály. Měly totiž velký nedostatek, a to ten, že jejich ochranný proužek byl moc úzký (jen 1,4 mm), a tak se lámal a vypadával (respektive vytrhával). Centrální banka je proto začala brzy stahovat a nahrazovat odolnějšími verzemi. Většina z nich tak skončila ve skartovačkách.

Finance

ČNB omylem vydala několik tisíc chybných bankovek. Sběratelé za ně nabízejí desítky tisíc

Tiskaři, kteří se starají o to, abychom mohli platit hotovostí, jsou také jenom lidé. Stává se, že při výrobě bankovek udělají chybu, která ale není nijak zásadní, a tak se mohou vypustit do oběhu. Bystrým očím filatelistů však nesrovnalosti neuniknou. Za nesprávně vytištěné ceniny jsou sběratelé často ochotní zaplatit horentní sumy. Několik takových je momentálně v nabídce. 

Když tiskárny chybují, sběratelé se radují

Ani výše uvedené znaky však nejsou vším, co stojí za velmi vzácnou bankovkou. Skutečnost, že byla pětistovka vytištěna v roce 1993 tak není rozhodující. Abyste se mohli radovat, musí mít označení série Z.

Co to znamená? Při tisku peněz, stejně jako v jakékoliv jiné výrobě, dochází k chybám. Třeba se rozmaže barva nebo nesedí ořez. Výstupní kontrola takový vadný kus (tzv. zmetek) vyřadí. Jenže v balíčku pro banku musí počet bankovek sedět na kus přesně. Tiskárna nemůže zastavit stroje, aby dotiskla jeden konkrétní chybějící kus. Místo toho sáhne do zásoby předem vytištěných „náhradních bankovek“. V případě londýnské emise byly tyto náhradní kusy označeny sérií Z. Do oběhu se dostávaly jen výjimečně, jako náhrada za zmetky, a nikdy nešly ven jako ucelená série. Jde o přirozenou vzácnost – statisticky jich existuje jen zlomek oproti běžným sériím A, B, C a dalším.

Máte doma poklad? Napoví vám tyto tři znaky!

Máte pocit, že by se vám taková bankovka mohla doma povalovat? Tak se na ni zkuste pořádně podívat. Pokud splňuje tyto tři znaky, můžete se začít dívat po aukcích bankovek. Jak jsme si již řekli, bankovka musí být vydána v roce 1993. Tento údaj najdete na lícní straně vlevo dole. Pozdější roky nemají tak vysokou sběratelskou hodnotu. Následně zkontrolujte sériové číslo vpravo dole a vlevo nahoře. Ty musí začínat písmenem Z. No, a třetím znakem je ten úzký proužek, na kterém je napsáno pouze 500 Kč (bez zkratky ČNB). Pokud máte pětistovku z roku 1993, ale série začíná na jiné písmeno (např. A), nezoufejte. I ta má cenu, obvykle mezi 2 000 až 3 000 Kč, pokud je zachovalá. Ale „Zetko“ je prostě úplně jiná liga.

Finance

Invalidní důchody od ledna porostou. U některých lidí klidně o více než 4 000 Kč

Už od ledna 2026 dojde k významným změnám ve výši invalidních důchodů. Podle aktuálních informací by si tak někteří mohli polepšit dokonce až o 4 000 korun měsíčně. Jde o šťastnou souhru dvou okolností. Do výše nárůstu se totiž promítne jak pravidelná valorizace, tak i nová výše minimálního důchodu.

Dejte si pozor, jak s bankovkou nakládáte

Našli jste ji? Gratulujeme. Teď ale pozor na kritickou chybu. Hodnota bankovky v očích sběratelů dramaticky klesá s každým přehybem. Aby byla bankovka hodnocena jako perfektní, musí vypadat, jako by právě vyjela z tiskárny.  Žádné přehyby, ostré rohy. Její cena? Těch zmíněných 15 000 Kč. Pokud je bankovka přeložená nebo má tzv. oslí uši, cena rapidně padá někde na hranici 6 000 Kč. I „zmačkaná“ bankovka série Z má cenu výrazně vyšší než nominál, ale s perfektním stavem se to nedá srovnat. Hlavně se nesnažte bankovku vylepšit! Nikdy ji nežehlete ani neperte. Sběratel pozná, že papír ztratil svou původní plasticitu a hlubotisk je „spláclý“. Takový zásah bankovku znehodnotí víc než poctivý přehyb z peněženky.

Pamatujte! S takovými bankovkami se do banky nechodí

Takováto pětistovka už není platná (přestala platit v roce 2007), a tak s ní nákup nezaplatíte. Jasně, že vám ji ze zákona vymění na všech pobočkách ČNB, ale to byste byli hodně tratní. Banka vám za ni dá přesně 500 Kč. Na sběratelském trhu za ni dostanete dvacetinásobek. Kde tedy hledat? Titulek sice vybízí k prohlídce peněženky, ale tam ji dnes už najdete jen těžko. Šance leží jinde. Prohledejte staré knížky, kam si babičky schovávaly peníze „na horší časy“. Podívejte se do obálek s dary z 90. let, do starých hrníčků v kredenci. Právě tam tyto zapomenuté poklady často leží a čekají na objevení.

Zdroje: cnb.cz, wikipedia.org