Praha chce za půl miliardy získat Veleslavínský zámek a Národní dům na Vinohradech

Hlavní město Praha se chystá k jedné z nejvýznamnějších majetkových transakcí posledních let. Radní schválili záměr odkoupit od státu dvě výrazné historické budovy: chátrající zámecký areál ve Veleslavíně a reprezentativní Národní dům na Vinohradech na náměstí Míru. Celková cena přesáhne půl miliardy korun. Zatímco v případě Veleslavína jde především o záchranu dlouhodobě nevyužívané památky, u Národního domu se město rozhodlo dorovnat vítěznou nabídku z nedávné aukce a zajistit si kontrolu nad ikonickým společenským centrem. Konečné slovo budou mít pražští zastupitelé, kteří budou muset posoudit jak finanční, tak urbanistické a kulturní dopady obou akvizic.

Jaké nemovitosti chce Praha získat a za kolik

Pražská rada odsouhlasila záměr koupit od státu dva výrazné objekty, které se v minulosti nedařilo prodat v aukcích za původně požadované částky. V obou případech je prodávajícím Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

Veleslavínský zámek: barokní památka za 210 milionů

První z nemovitostí je zámek Veleslavín v západní části metropole. Jde o areál původně barokního zámku s historickým parkem, jehož počátky sahají přibližně do roku 1725. Stavba je připisována významnému architektovi Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi. Objekt v minulosti využívalo ministerstvo práce a sociálních věcí, následně přešel do správy ÚZSVM, který se jej opakovaně pokoušel prodat.

Stát se snažil v několika kolech aukcí získat za veleslavínský areál zhruba 580 milionů korun, avšak bez úspěchu. Nyní by jej měl hlavní město odkoupit za 210 milionů korun. Pro stát jde o odprodej majetku, pro který dlouhodobě neměl využití, pro Prahu o příležitost, jak zabránit dalšímu chátrání významné památky.

Národní dům na Vinohradech: společenské centrum za 399 milionů

Druhým objektem je Národní dům na Vinohradech, novorenesanční budova na východní straně náměstí Míru. V minulosti byl znám také jako Ústřední kulturní dům železničářů (ÚKDŽ). Jde o tradiční dějiště plesů, koncertů, konferencí a dalších společenských akcí, které patří k reprezentativním adresám v širším centru města.

Stát původně požadoval za tuto památku 750 milionů korun. V opakovaných aukcích se však nedařilo najít kupce za tuto cenu. Až na osmý pokus se ÚZSVM podařilo objekt vydražit. Praha se následně rozhodla využít zákonnou možnost dorovnání vítězné nabídky a získat budovu do svého vlastnictví za 399 milionů korun, tedy za částku, kterou nabídl soukromý zájemce.

Podle představitelů města si Praha původně představovala, že se cena dostane ještě níže, ale možnost získat takto exponovanou budovu označují za v podstatě jedinečnou příležitost, kterou nechtějí promarnit.

Česko

Banky bojují o mladé klienty. Ve hře je cashback, krypto a gamifikace účtů

Banky v roce 2026 přestávají prodávat jen účty – loví mladé klienty přes cashback, krypto i gamifikaci. Jak se mění bankovnictví pro generaci Z?

Argumenty města: záchrana památek i obavy z „druhého Vyšehradu“

Pražští radní akvizici obhajují kombinací kulturních, urbanistických i ekonomických argumentů. V obou případech zdůrazňují, že město získává kontrolu nad významnými objekty, které určují charakter celých čtvrtí.

Veleslavín jako šance na oživení západní části města

V případě Veleslavína mluví vedení města o jedinečné šanci, jak zachránit zajímavou památku v západní části metropole. Areál je v současnosti ve výpůjčce městské části Praha 6, která jej už nyní částečně využívá a připravuje návrhy na jeho budoucí funkci.

Po dokončení transakce by měl být zámek formálně svěřen do správy Prahy 6, která má podle magistrátu dopracovat studii využití a představit ji městu. Počítá se se spoluprací se soukromými investory, kteří by se mohli podílet na nákladné revitalizaci objektu a přilehlého parku. Cílem je skloubit veřejnou funkci areálu s ekonomickou udržitelností projektu.

Prevence opakování kauzy nádraží Vyšehrad

Radní pro majetek Adam Zábranský (Piráti) v souvislosti s koupí Veleslavína zdůraznil, že město nechce „opakovat scénář nádraží Vyšehrad“. Tato významná památka v minulosti přešla do soukromých rukou a dvě desetiletí chátrala, než se jí ujal developer. Případ se stal symbolem selhání státu i města při ochraně hodnotných budov.

Podle Zábranského má být nákup Veleslavína preventivním krokem, který má zabránit tomu, aby podobně exponovaný areál skončil v rukou spekulantů nebo dlouhodobě zůstal bez jasného využití. Zároveň jde o snahu posílit roli města jako aktivního správce kulturního dědictví, nikoli pouze jako regulátora.

Národní dům jako reprezentativní zázemí metropole

U Národního domu na Vinohradech je hlavním argumentem zachování stávající funkce a posílení reprezentativních prostor, které má město k dispozici. Objekt by měla provozovat městská společnost Obecní dům, která už nyní spravuje stejnojmennou secesní budovu na náměstí Republiky.

Podle Zábranského by měl mít Národní dům podobnou náplň jako Obecní dům – tedy sloužit především pro reprezentační a kulturní akce, plesy, konference a další společenské události. Výhodou je, že budova je podle vedení města v dobrém technickém stavu a v horizontu nejbližších let nevyžaduje zásadní rekonstrukci.

V domě navíc působí stávající nájemce se smlouvou na šest let, který platí nájemné ve výši 17 milionů korun ročně. Tento příjem by měl částečně kompenzovat náklady města na pořízení objektu a jeho provoz.

Financování a rozpočtové dopady: město sáhne do úspor

Celková cena obou transakcí přesahuje 500 milionů korun. V době, kdy se veřejné rozpočty potýkají s tlakem na úspory a rostoucími náklady na služby, vyvolává takto rozsáhlá investice otázky ohledně finanční udržitelnosti.

Radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS) však ujišťuje, že nákup Veleslavína a Národního domu neohrozí rozpočet města v roce 2026. Podle něj budou obě akvizice hrazeny z předchozích úspor, nikoli na úkor běžných výdajů či investic do infrastruktury a služeb.

Zcela jiná je ovšem otázka budoucích nákladů na rekonstrukci, zejména v případě Veleslavínského zámku. Odhady na kompletní obnovu areálu se podle magistrátu pohybují v rozmezí 1,5 až 2 miliardy korun. Jde tedy o investici, která mnohonásobně převyšuje samotnou pořizovací cenu a bude muset být rozložena do delšího časového horizontu. Město proto počítá se zapojením soukromých partnerů a hledáním dotačních zdrojů.

Česko

Benzín za 43 korun? Babiš vyhrožuje Orlenu a MOL, opozice mluví o chaosu

Benzín za 43 korun, vládní stropy cen a ostré útoky na Orlen a MOL. Babiš tlačí na distributory, opozice varuje před chaosem a politizací regulací.

Budoucí využití: od městských potřeb po kulturní centrum

Oba objekty mají v budoucnu plnit rozdílné, ale do jisté míry komplementární funkce. Zatímco u Veleslavína se teprve hledá nejlepší scénář využití, u Národního domu je směřování poměrně jasně definováno.

Veleslavín: kombinace veřejných služeb a soukromých aktivit

Vedení Prahy 6 i magistrátu zmiňuje, že část veleslavínského areálu by mohla sloužit pro potřeby městské části – například pro administrativu, komunitní centra, kulturní instituce či vzdělávací zařízení. Zároveň se ale počítá s tím, že některé části areálu budou pronajímány soukromým subjektům, aby se snížila finanční zátěž města.

Konkrétní podoba využití bude záviset na připravované studii, kterou má Praha 6 magistrátu představit. V úvahách se objevují například kulturní a vzdělávací centra, společenské sály, menší komerční provozy či částečně rezidenční funkce. Klíčové bude sladit památkovou ochranu, ekonomickou udržitelnost a potřeby místních obyvatel.

Národní dům: posílení sítě městských reprezentačních prostor

U Národního domu na Vinohradech je role jasnější: má se stát součástí portfolia městských reprezentativních budov, které Praha využívá pro vlastní akce i komerční pronájmy. Provoz ve správě společnosti Obecní dům by měl zajistit profesionální zázemí a propojení s již zavedeným modelem, který město uplatňuje v Obecním domě na náměstí Republiky.

Díky dobrému technickému stavu se u Národního domu nepočítá v nejbližších letech s rozsáhlými investicemi do rekonstrukce. Město tak získá okamžitě využitelný objekt, který může generovat příjmy z pronájmů sálů a doprovodných služeb. Zároveň si ponechá stávajícího nájemce, který dočasně zajistí stabilní roční příjem.

Co akvizice znamenají pro Prahu a její rozvoj

Plánovaný nákup Veleslavínského zámku a Národního domu na Vinohradech ukazuje, že Praha se v roce 2026 snaží aktivněji vstupovat do správy klíčových nemovitostí na svém území. Město tím posiluje svou roli nejen jako poskytovatel služeb, ale i jako strategický vlastník a správce kulturního a historického dědictví.

• U Veleslavína jde především o záchranu chátrající památky a hledání nového smyslu pro rozsáhlý areál v atraktivní lokalitě. Investice je spojena s vysokými budoucími náklady, ale zároveň otevírá prostor pro dlouhodobé urbanistické a komunitní projekty.
• U Národního domu převažuje snaha udržet kontrolu nad významným společenským centrem v rukou města a rozšířit síť reprezentačních prostor, které může Praha využívat i ekonomicky zhodnotit.

Konečné rozhodnutí bude nyní na zastupitelstvu hlavního města, které musí schválit samotné akvizice i rámec pro jejich další financování. Debata se pravděpodobně povede nejen o výši kupních cen, ale také o tom, jak nastavit budoucí využití tak, aby se památky nestaly pouze nákladnou zátěží, ale přinesly obyvatelům i městu konkrétní přínosy.

Zda se Praze podaří proměnit veleslavínský areál v živé centrum a Národní dům udržet jako prosperující společenský dům, ukážou až následující roky. Už nyní je ale zřejmé, že rozhodnutí vstoupit do těchto transakcí bude patřit k nejdiskutovanějším krokům městské politiky v oblasti majetku a památkové péče v roce 2026.