Česko se zmenší o třetinu. Demografická krize mění mapu Evropy

Východní Evropa, včetně České republiky, čelí zásadní demografické krizi. Podle odborných odhadů se počet obyvatel v této části Evropy bude v nadcházejících desetiletích dramaticky snižovat. Pokud se nepodaří najít účinná řešení, může mít tento vývoj dalekosáhlé ekonomické a sociální důsledky.

Slovanské státy čelí v posledních desetiletích vážným demografickým a geopolitickým výzvám, které ohrožují jejich budoucnost. Nízká porodnost, vysoká emigrace, stárnutí populace a v některých případech i ekonomická nestabilita vedou k fenoménu, který můžeme nazvat „vymíráním slovanských států“. Tento proces nejen oslabuje jejich ekonomickou a politickou sílu, ale také zvyšuje zranitelnost vůči vnějším tlakům. V České republice se očekává, že do konce 21. století klesne počet obyvatel ze současných 10 milionů na přibližně 7 milionů. Tento trend však není ojedinělý, postihuje téměř všechny slovanské státy, přičemž některé země, jako Bulharsko, Ukrajina nebo Rusko, se potýkají s ještě výraznějším poklesem populace.

Důvody demografické krize

1. Nízká porodnost

Slovanské státy mají často jednu z nejnižších porodností na světě. Například průměrná porodnost v Rusku je pod hranicí 1,5 dítěte na ženu, což je daleko pod úrovní potřebnou k udržení populace. 2. Emigrace Mnoho mladých a vzdělaných lidí odchází do západní Evropy či Severní Ameriky za lepšími životními podmínkami a vyššími platy. Například z Ukrajiny odešlo od roku 2014 více než 5 milionů lidí. 3. Stárnutí populace V některých zemích, jako je Bulharsko a Chorvatsko, se podíl důchodců na celkové populaci neustále zvyšuje. V Srbsku činí podíl osob nad 65 let více než 21 % populace. 4. Zdravotní krize V některých regionech je průměrná délka života relativně nízká kvůli vysoké úmrtnosti na nemoci, alkoholismus a špatnou zdravotní péči. Například v Rusku je průměrná délka života mužů 67 let, což je jedno z nejnižších čísel v Evropě. Hlavní příčinou vylidňování východní Evropy je migrace, nikoli nízká plodnost, která je napříč Evropou podobně nízká. Pro udržení populace je potřeba 2,1 dítěte na ženu, přičemž v Česku je to 1,45, na Slovensku 1,56, v Polsku 1,30, v Německu 1,45 a v Rakousku 1,32. Ještě nižší plodnost mají středomořské a východoevropské státy, například Řecko 1,33, Španělsko 1,21 a Itálie 1,20.

Nejrychlejší pokles populace čeká balkánské státy. Bulharsko, které mělo 9 milionů obyvatel, přijde do roku 2050 o 40 % a v roce 2100 zůstane jen 3,5 milionu lidí. Bosna a Hercegovina, která již čelila válečnému demografickému šoku, ztratí do konce století více než polovinu populace, klesne z 4,4 milionu na 1,4 milionu. Podobný úbytek hrozí i dalším bývalým jugoslávským republikám, s výjimkou Kosova a Slovinska, kde bude pokles pomalejší. Navzdory silnému katolicismu, zákazu potratů a vládním snahám o zvýšení porodnosti i Polsko rychle stárne. V roce 2100 se počet obyvatel sníží na 19,3 milionu, což Polsku stále postačí k udržení pozice druhé nejpočetnější slovanské země po Ukrajině. Česká republika má v tomto ohledu lepší vyhlídky díky pozitivnímu migračnímu saldu. Ačkoli do roku 2050 přestane být desetimilionovým státem, na konci století bude mít přibližně 8,2 milionu obyvatel. Bez přistěhovalců by to bylo jen 6,8 milionu.

Česko

Česká televizní stanice končí po 30 letech vysílání: Peníze od diváků nestačily na zaplacení provozu

Svět komerčního vysílání semlel další malou televizní stanici. Na kanále oblíbeného kanálu Hit TV se momentálně ukazuje jenom a pouze černá obrazovka. Uzavřela totiž již druhý rok ve ztrátě a tak se České Radiokomunikace rozhodly její vysílání ukončit. Vysílání pokračuje online.

Ekonomické dopady

Pokles populace a odliv mladých pracovníků vedou k vážným ekonomickým problémům. Nedostatek pracovní síly zpomaluje ekonomický růst a vytváří tlak na sociální systémy. Stárnutí populace znamená vyšší výdaje na důchody a zdravotní péči, přičemž současně ubývá daňových poplatníků, kteří by tyto systémy financovali.  Snížení inovací a investic jsou dalším důsledkem demografické krize. S odchodem mladých a vzdělaných lidí přicházejí státy o potenciální inovátory, podnikatele a vědce. Například v Polsku se odhaduje, že ročně odchází kolem 500 000 mladých lidí, kteří by mohli přispět k ekonomickému rozvoji této země. Demografická a ekonomická krize činí slovanské státy zranitelnějšími vůči vnějším hrozbám. Vliv Číny a Turecka ve slovanských zemích roste, především v důsledku ekonomické spolupráce a investic. Migrace a demografické změny mohou vést k etnickým konfliktům a sociálním nepokojům. Jak tomu je v Srbsku a Bosně a Hercegovině, napětí mezi etnickými skupinami je stále aktuální. Snižující se populace a slabší ekonomiky mohou vést k větší závislosti na zahraniční pomoci a oslabit národní suverenitu. Bulharsko a Severní Makedonie například čím dál víc spoléhá na evropské fondy, aby podpořily své hospodářství. Budoucnost slovanských států závisí na jejich schopnosti řešit demografické, ekonomické a politické výzvy, přičemž klíčovou roli budou hrát státní instituce, občanská společnost a mezinárodní spolupráce.

Zdroje: Aktuálně